Domů     Podivný rozhovor u hrobu
Podivný rozhovor u hrobu
5 minut čtení

Tam, kam chodíme za svými mrtvými, můžeme některé z nich někdy skutečně potkat! Na ta dvě setkání na hřbitově nikdy nezapomenu.

Hřbitovy jsem nikdy v lásce příliš neměla. To místo na mě vždy působilo depresivně. Změnilo se to až po smrti mých rodičů. Tehdy jsem hřbitov začala vnímat jinak. Jako místo spojení živých a mrtvých, kde si člověk může v klidu nerušeně zavzpomínat.

Pravidelné návštěvy

Na místní hřbitov jsem pak chodila pravidelně každou sobotu, k hrobu mých rodičů. Vždy jsem za jejich duši zapálila svíčku a vzpomínala na krásné společné okamžiky. Občas mě doprovázel manžel.

Když jsem necelých pět let nato ovdověla, začala jsem chodit vzpomínat na své blízké častěji.

Čistil náhrobní desku

Jednoho podzimního sychravého dne jsem procházela hřbitovem až dozadu, kde měli moji milí místo svého posledního odpočinku. Počasí odradilo hodně lidí od návštěvy, takže jsem měla pocit, že jsem na hřbitově úplně sama.

Už se pomalu šeřilo, takže jsem skoro nikoho nepotkala. Až nedaleko od místa, k němuž jsem mířila, jsem spatřila staršího zarostlého muže, který pečlivě čistil jednu náhrobní desku.

Domnívala jsem se, že je to hrobník

Slušně jsem pozdravila, ale odpovědi se mi nedostalo. Pomyslela jsem si, že dotyčný je nezdvořilý nebo možná neslyší. Vypadal podivně, trochu jako nějaký bezdomovec. Pak jsem si všimla, že má na sobě montérky.

Z toho jsem usoudila, že to bude patrně nějaký zaměstnanec hřbitova, asi nejspíš sám hrobník. Sice jsem ho tu nikdy předtím neviděla, ale pravdou bylo, že jsem vlastně hrobníka pořádně ani neznala.

Na můj pozdrav nereagoval

O správnosti své úvahy jsem se přesvědčila na zpáteční cestě, když jsem si všimla, že ten muž čistí další hrob. Ještě jednou jsem zopakovala pozdrav, ale dotyčný znovu ani nezvedl hlavu. Pokrčila jsem rameny a pomalu jsem zamířila k východu. Doma už jsem si pak na ten zážitek ani nevzpomněla.

Nerozuměla jsem, co říká

Při další návštěvě hřbitova v podobnou denní dobu jsem onoho hrobníka viděla znovu, opět u stejných hrobů. Ze slušnosti jsem ho znovu pozdravila, když jsem kolem něho procházela, přičemž odpověď jsem už ani neočekávala.

O to větší bylo moje překvapení, když se muž zvedl, přikývl jakoby v odpověď a potom začal něco povídat. Vůbec mu však nebylo rozumět. Zachytávala jsem jen jednotlivá slova.

V tom šeru jsem mu ani pořádně neviděla do tváře, všimla jsem si jen, že je dost bledý.

Snažila jsem se mu vyhnout

Nevěděla jsem, jak se zachovat, vlastně jsem o jeho společnost nijak nestála. Naštěstí se zdálo, že to pochopil. Najednou se odmlčel, otočil se a dál se věnoval své práci. Setkání mi nebylo dvakrát příjemné.

Proto jsem volila zpáteční cestu jinou uličkou, aby mě ten divný hrobník znovu neoslovil. Pokud to tedy hrobník byl. Už jsem o tom měla pochybnosti. Vždyť proč by se stále dokola motal jen kolem dvou stejných hrobů?

Nebyl tam

Uběhlo několik týdnů. Nijak zvlášť jsem na toho podivína nemyslela, vzpomněla jsem si na něj vlastně zase až u hřbitovní branky, když jsem šla ke hrobům svých milovaných v sobotu v poledne. Tentokrát svítilo sluníčko, ale bylo mrazivé počasí. Byl konec ledna.

Docela se mi ulevilo, jakmile jsem spatřila, že u oněch dvou hrobů tentokrát nikdo není. Jako obvykle jsem rodičům i manželovi tiše „povídala“, co je nového. Strávila jsem u jejich hrobů něco málo přes hodinu. Na zpáteční cestě mě však zvědavost přemohla.

Zažila jsem šok

Zašla jsem až těsně k náhrobním deskám, o které se onen podivný muž tak pečlivě staral. Prohlížela jsem fotografie těch, kteří zde byli pochováni. Leknutím jsem skoro vykřikla. Na jedné fotce byl totiž přesně ten muž, kterého jsem považovala za hrobníka!

Zemřel při autonehodě

Dívala jsem se znovu a znovu. Ano, musel to být on. Nebylo o tom pochyb. Ale jak to? Nemohl to být třeba jeho syn nebo bratr? Další šok jsem zažila vzápětí. Uvědomila jsem si, že ten den, kdy jsem ho prvně viděla, byl dnem jeho úmrtí před dvaceti lety!

Žena od nedalekého hrobu si všimla, jak si prohlížím náhrobní desku, a zeptala se mě, co hledám.

Dala jsem najevo, že mě zajímá osud rodiny, která je tam pohřbená. Paní byla sdílná a o onom „hrobníkovi“ jsem se tak dozvěděla, že zemřel při autonehodě.

Ve vedlejším hrobě pak byla pochovaná jeho přítelkyně, se kterou po rozvodu žil a která nevydržela smutek a volila dobrovolnou smrt.

Vím, co jsem viděla!

Naštěstí se ta žena už dál nevyptávala, proč mě tak zajímá osud cizích lidí. Asi bych jí jen těžko vysvětlovala, že jsem se několik dnů předtím dvakrát potkala s mrtvým člověkem.

Mně samotné z toho dodnes běhá mráz po zádech a na hřbitově jsem od té doby opatrná. Vím ale stoprocentně, že se mi to nezdálo! Toho muže jsem tam viděla, a dokonce jsem s ním i mluvila!

Hanka P. (60), Ostrava

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Pokud někdo opravdu miluje, nemůže ho zastavit ani smrt. Moje velká láska nade mnou stále drží ochrannou ruku, i když už tu dávno není. V době dospívání jsem si příliš nevěřila. Patřila jsem k těm neprůbojným, uzavřeným typům. Ve třídě jsem byla spíš za šedou myšku, co sedává sama v koutě. Taková obyčejná holka Nebyla jsem ten typ holky, za kterou by se kluci na ulici otáčeli. Měla jsem d
3 minuty čtení
Na našem dětském hřišti se už řadu let dějí podivné věci. Kdosi točí děti na kolotoči a houpá na houpačce. Děti se smějí a mávají. Ale komu? To my dospělí nevidíme. Na starém dětském hřišti se po večerech scházela divná společnost. Často se stávalo, že ráno byly všude střepy od lahví, a to bylo ještě to nejmenší. Hřiště bylo místem, kterému se normální lidé vyhýbali i za bílého dne, maminky s d
2 minuty čtení
Ten kufřík po dědovi jsem našla na staré půdě. Byly v něm i zvláštní kostky a kameny. Dědeček mi ve snu poradil, jak s nimi přilákat štěstí. Na půdu se mi lézt nechtělo, jenže babičce jsem to slibovala dlouho. Řekla jsem, že tam proberu staré věci, nepotřebné vyhážu a zbylé srovnám. „Najdeš tam taky kufr, co s ním tvůj děda projezdil svět. Je v něm spousta divných věcí. To víš, dědeček! Hrál
3 minuty čtení
S mužem jsme se přestěhovali na vesnici. První noc jsme zaslechli vytí psa z vedlejší zahrady. Bylo to divné, dům nebyl obydlený. Když jsme se s manželem Václavem blížili k šedesátce, dohodli jsme se, že se z města odstěhujeme. Opustili jsme náš byt a pořídili jsme si menší domeček na vesnici. Ruch velkoměsta nás zkrátka přestal bavit. Zatoužili jsme po klidu. Měli jsme štěstí, našli jsme malý
3 minuty čtení
Vracela jsem se o půlnoci autem domů. Zbývalo projet dvě křižovatky, když jsem během čekání na zelenou spatřila podivnou postavu v lese. Nikdy jsem se nebála řídit v noci. Po zážitku z minulého roku se ale leccos změnilo. Byl začátek prosince a u nás na horách už ležel metr sněhu. Vracela jsem se ze šichty kolem půlnoci. V tomto čase nebyl žádný provoz a zdálo se, že budu rychle doma. Dvě křižo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
První plastické operace: Když se nový nos rodí z kůže na tváři
epochaplus.cz
První plastické operace: Když se nový nos rodí z kůže na tváři
Plastická chirurgie se často považuje za vynález moderní medicíny. Ve skutečnosti jsou její kořeny staré více než dva a půl tisíce let. V dobách, kdy ještě neexistují antibiotika ani anestezie, se odvážní lékaři pokoušejí vracet lidem tváře znetvořené válkou, tresty nebo nehodami. Jejich metody jsou překvapivě promyšlené a některé principy používají chirurgové dodnes. Úplně první
Jeďte se ochladit do Afriky. Čeká vás jaro v rozpuku i velká migrace
iluxus.cz
Jeďte se ochladit do Afriky. Čeká vás jaro v rozpuku i velká migrace
Máte už tropických teplot v Česku dost? Tak se vyrazte ochladit do Afriky. Právě teď v ní vrcholí suchá zima, která přes den přinese něco kolem dvaceti stupňů Celsia. Navíc vás čeká ohromující velká m
Pravdu o naší dceři jsem tajila
skutecnepribehy.cz
Pravdu o naší dceři jsem tajila
Když mi vnuk ukázal ve starém albu na fotku malé holčičky a ptal se, kdo to je, musela jsem prozradit jedno tajemství. Držel prst na fotce a divil se: „A proč o ní nic nevím?“ Chvíli jsem mlčela. Pak jsem tiše odpověděla: „To byla tvoje teta Eva. Moje starší dcera.“ Jeho maminka Helena jen překvapeně zvedla oči. O Evě nikdy
Kávovo-banánové smoothie
tisicereceptu.cz
Kávovo-banánové smoothie
Snídaně, která vás nasytí a spolehlivě probere k životu. Potřebujete 4 lžičky mleté kávy 4 banány 4 lžíce medu 600 ml mléka 4 lžíce čerstvě nastrouhaného kokosu nebo kokosových vloček Na
Mapa Piriho Reise: Zakázané vědění starověku, nebo jen geniální práce osmanského admirála?
enigmaplus.cz
Mapa Piriho Reise: Zakázané vědění starověku, nebo jen geniální práce osmanského admirála?
Na první pohled jde o obyčejný kus pergamenu. Když se na něj ale podívají historici, kartografové i záhadologové, začíná jedna z největších diskusí moderní historie. Osmanský admirál Piri Reis roku 15
8 důvodů, proč letos v létě vyrazit do Madonna di Campiglio
epochanacestach.cz
8 důvodů, proč letos v létě vyrazit do Madonna di Campiglio
Dolomity umí být dramatické, ale málokde je jejich krása tak snadno dostupná jako v oblasti Madonna di Campiglio. Stačí pár minut v lanovce a ocitnete se mezi skalními věžemi, horskými jezery a nekonečnými výhledy. Přinášíme tipy na osm zážitků, kvůli kterým stojí za to naplánovat si letní dovolenou právě sem. Madonna di Campiglio uhrane každé
Pád Maximiliena Robespierra: Zuřivého jakobína nikdo nelitoval?
epochalnisvet.cz
Pád Maximiliena Robespierra: Zuřivého jakobína nikdo nelitoval?
V horké letní noci trpí Robespierre krutými bolestmi. Zmítá se na lůžku a hlavou mu víří kolotoč myšlenek. Když se probere z mdlob, vzpomene si na jednu z pařížských jasnovidek, kterou před lety navštívil. Prorokovala mu tragický osud. Tehdy se jí vysmál. „Robespierre to dotáhne hodně daleko,“ prohlásil o něm jiný významný francouzský revolucionář, Honoré de Mirabeau
Chce Pizingerovou vyměnit za mladší?
nasehvezdy.cz
Chce Pizingerovou vyměnit za mladší?
Vdova po skladateli hitů Karlu Svobodovi (†68) Vendula Pizingerová (54) si s o šestnáct let mladším mužem možná naběhla. Už před lety bědovala, že sportovní výkony, které po ní Josef Pizinger (38) v
Rozdupali vzpouru Arménů váleční sloni?
historyplus.cz
Rozdupali vzpouru Arménů váleční sloni?
Bitva u vesnice Avarajru začala. Arménská jízda zaútočí a na několika místech prorazí nepřátelskou formaci. Na vítězství to ale stačit nebude. Peršanů je prostě moc, a navíc proti vzbouřeným Arménům nasadí tolik obávané válečné slony! Arménie jako první země na světě přijala křesťanství za státní náboženství. Stalo se tak roku 301 během vlády arménského krále
Chytejte bronz, ne vrásky
nejsemsama.cz
Chytejte bronz, ne vrásky
Slunce pálí, letní pohoda je skvělá, ale vaše pleť volá o pomoc. Místo svěžího rozzářeného vzhledu se na ní kvůli slunečnímu záření mohou tvořit suché šupinky, nové vrásky a pigmentové skvrny. Stačí jen tři kroky, a můžete si užít léto bez takových následků. Štít proti slunci Základem každodenní péče o pleť je použití ochranného pleťového krému s SPF 50 s bonusem
Prostor, který roste s dítětem
rezidenceonline.cz
Prostor, který roste s dítětem
Je to svět, který se vyvíjí a proměňuje od prvních dětských krůčků až po dospívání. Správně navržený pokoj podporuje bezpečí, kreativitu, soustředění i odpočinek a reaguje na každou etapu života a specifické potřeby dítěte. Pro nejmenší je klíčová jednoduchost, měkkost a bezpečí, proto by pokoj miminka měl působit především klidně a útulně. Předškolní věk je
Požáry už nejsou výjimkou. Klimatická změna výrazně zvyšuje riziko ohnivých katastrof v Evropě
21stoleti.cz
Požáry už nejsou výjimkou. Klimatická změna výrazně zvyšuje riziko ohnivých katastrof v Evropě
Lesní požáry, které letos zasáhly Španělsko, Francii i další části jižní Evropy, nejsou jen důsledkem smůly nebo mimořádně horkého léta. Nová analýza mezinárodního konsorcia World Weather Attribution