Domů     Na rozbité štěstí jsem našla správného opraváře
Na rozbité štěstí jsem našla správného opraváře
7 minut čtení

Manželství se sukničkářem mě pořádně vytrestalo. Zdálo se mi ale, že svůj život bez něj nedokážu dostat do správných kolejí. Naštěstí se našel někdo, kdo mi v tom pomohl.

S Martinem jsme byli spolužáci na vysoké škole, kde jsem si ho všimla hned první den a od té doby z něj nespustila zrak. A nejen já. Byl to zkrátka hezký kluk, a tak po něm pokukovaly i studentky z vyšších ročníků.

Než se přehoupl první semestr, začal chodit se mnou. Pověst školního idolu si ale užíval dál, a dvakrát jsme se proto během studií rozešli. Pokaždé kvůli tomu, že se zapomněl s nějakou jinou slečnou. Přišel pak s omluvou a kytkou a já jsem mu nakonec odpustila.

Překvapení pro tatínka!

A tak jsme dostudovali a vzali se. Martin sekal latinu a já jsem byla přesvědčená, že ten sukničkář v něm už je nadobro pryč. Spletla jsem se. Byl stále stejný, jen já jsem už kolem sebe neměla všímavé spolužáky, kteří by mi jeho prohřešky hlásili. Žila jsem v blažené nevědomosti, vychovávala našeho synka Jiříka.

Každý večer čekala na milovaného manžela s úsměvem a teplou večeří. „Dnes se zdržím v práci, nečekej na mě,“ volal mi občas a mě ani nenapadlo, že to může být lež. Spíše jsem ho litovala, že má tolik práce.

„Překvapíme tatínka a doneseme mu večeři do práce,“ řekla jsem po jednom takovém telefonátu synkovi.

Jiřík, kterému tehdy bylo pět, nadšeně zatleskal. Ten večer jsem uvařila Martinovo nejoblíbenější jídlo – rajskou. A těšila se, jak mu tím spravím náladu během náročného dne.

Syn cupital pár kroků přede mnou, a když jsme procházeli okolo parku najednou radostně zvolal: „Tatínek!“ Ukazoval k lavičce na níž seděli, tedy spíše se vášnivě objímali, dva lidé.

Chtěla jsem se začít smát a vysvětlit synovi, že to přeci není jeho táta, když v tom mi došlo, že je. A v brunetce, která se k němu tak měla, jsem poznala prodavačku ze samoobsluhy. Jiřík skočil tatínkovi na klín a nadšeně zajásal: „Překvapení!“ Martin oněměl.

Stejně tak slečna prodavačka. „Přinesli jsme vám večeři,“ stačila jsem jen říct, než jsem samým rozčilením vylila obsah kastrůlku slečně rovnou do klína. Omluvila jsem se jen ledabyle. Potom jsem chytla Jiříčka za ruku a zpátky domů!

Tomu, jak maminka polila nějakou tetu rajskou omáčkou, se smál ještě dlouho. Byl ale jediný, komu bylo do smíchu. Omlouvat další Martinovy nevěry už jsem nedokázala, zvlášť, když jsem jednu viděla na vlastní oči. Na druhý den se manžel stěhoval. K ní!

Je to kádr

Dny i týdny po rozchodu byly těžké, zvláště proto, že se na tátu Jiříček každý den ptal. Ani jednou se během té doby Martin nepřišel na syna podívat, natož pak na mě.

Bylo mi jasné, že nás dva už čeká jen rozvod a konečně jsem si uvědomila, že se mi poté asi uleví. Byť mi jeho přítomnost doma strašně chyběla a bála jsem se, jak to zvládnu dál.

A to zejména ve chvíli, kdy se mi zničehonic začal můj byt rozpadat pod rukama. Vypadávaly záhadně jističe od elektřiny, rozbila se pračka a ucpal se i dřez v kuchyni. Zašla jsem k sousedovi s prosbou o pomoc. Avšak on byl asi tak stejný kutil, jako já.

„Znám výborného opraváře. Já vám ho sem pošlu. Libor, to je vážně kádr, mladá paní,“ slíbil soused a já doufala, že ten jeho „kádr Libor“ přijde co nejdřív.

Zazvonil u nás asi o týden později, kdy už jsem přes hory špinavého prádla pomalu ani neviděla a nádobí umývala v koupelně. „A sakra,“ řekl opravář poté, co chvíli lomcoval pračkou.

Zamumlal, že bude muset přijít ještě jindy. „Opravím vám dneska aspoň ten dřez,“ řekl a odešel do kuchyně. Zvědavý Jiříček utíkal za ním, posadil se vedle něj na zem a fascinovaně koukal, jak „kádr Libor“ opravuje dřez.

Byl to opravdu pohled k popukání, můj syn byl zkrátka společenský tvor. Ještě než byl dřez opravený, ti dva si tykali jako nejlepší přátelé, což se mi moc nelíbilo. „Oplaváži si tykají, mami,“ zopakoval Jiříček větu pana Libora poté, co odešel se slovy: „Pozítří se zastavím s náhradními díly na pračku.“

Souhlasila jsem, prát jsem už opravdu potřebovala, byť se mi to ale pozítří vůbec nehodilo. Ten den měl vzít Jiříčka na procházku můj muž. Po třech měsících od svého odchodu konečně zavolal a projevil o syna zájem. Z našeho setkání jsem ale neměla dobrý pocit.

Omlouval se a prosil

Když za dva dny Martin přišel, choval se jako vyměněný. Pořád se usmíval, ptal se, jak se mám, jestli něco nepotřebuju… Já jsem se s ním ale odmítala vybavovat. Řekli jsme si to nejnutnější a on s Jiříčkem odešel ven. O chvíli později zazvonil opravář. Oznamoval mi, že pračku dnes opraví a hnal se rovnou do koupelny.

Nabídla jsem mu, že uvařím kávu. Sotva se ale stačila uvařit voda, znovu zazvonil zvonek. Za dveřmi stál můj muž, v jedné ruce držel Jiříčka a v druhé obrovskou kytici. „Překvapení!“ zvolali oba vesele.

Následně začal Martin se svou pečlivě nacvičenou řečí, kterou jsem za náš společný život zažila už mockrát – omlouval se, vysvětloval a prosil za odpuštění.

Také se zmínil, že už se slečnou prodavačkou není a rád by se vrátil domů. Pomalu, opravdu velmi pomalu jsem sbírala síly k tomu nenechat se tentokrát opít rohlíkem. Nakonec ale za mě rozhodl někdo jiný. „Mám někde to kafe?“ ozval se do ticha hlas z koupelny.

„Libor je tady!“ zavýskal Jiříček, seskočil manželovi z náruče a utíkal za opravářem, který už mezitím stačil vyjít z koupelny do předsíně. Takže stáli s Martinem tváří v tvář. Můj muž byl jako opařený a po pár vteřinách rozčileně řekl: „Ty už sis za mě našla někoho jiného?“

V té chvíli jsem si řekla, že pokud chci své manželství opravdu skončit, proč toho nedorozumění nevyužít? A tak jsem hrdě přikývla. Martin ještě něco zamumlal a poté i s velkou kyticí odešel pryč. Zabouchla jsem dveře a celá rozklepaná se otočila na opraváře Libora.

„Nezlobte se, mě nic jiného nenapadlo,“ omlouvala jsem se, avšak on vypadal spíše, že se dobře baví. „Pro mě je to čest,“ smál se a dodal: „Tak bychom si mohli dát to kafe, když už spolu chodíme, co říkáte?“ To už jsem se musela zasmát i já.

Soused nelhal, tenhle Libor byl opravdu „kádr“. Rozhodla jsem se, že když už jsem ho do své situace tak neslušně zatáhla, že mu ji vysvětlím celou. A tak jsem vyprávěla o svém nevydařeném manželství.

A on seděl, poslouchal a sem tam prohodil nějakou vtipnou poznámku, kterou vždy smazal každou vlnu smutku, která mě přepadla.

Když jsme dopili kafe, vrátil se zpět ke své práci, kde mu opět asistoval můj malý zvědavý Jiříček. Pračku ti dva spolu opravili během chvíle a za občasného smíchu, a když opravář odcházel, podal mi na papírku napsané své telefonní číslo.

Mechanik mého života

„Kdyby se vám ještě něco pokazilo, ať už nálada nebo spotřebič, zavolejte,“ smál se a já jsem si v té chvíli slíbila, že nebude trvat dlouho a jeho číslo opravdu vytočím. Takového opraváře špatné nálady jsem ještě nepoznala. Ale než jsem stihla svůj slib splnit, objevil se sám.

Zazvonil u nás už za dva dny. „Nepotřebujete něco spravit? Třeba telefon?“ šprýmoval a já jsem ho pozvala dál. A tak mi „kádr“ Libor, opravil celý můj život. Do roka jsem byla rozvedená a za další rok se znovu vdávala. Za Libora.

I můj syn se v něm zhlédl. Stal se elektrikářem a společně založili malou opravářskou firmu. Tak si tu spokojeně žijeme. A můj bývalý muž, Martin? Ten už je dnes třikrát rozvedený, což mě vůbec nepřekvapuje.

Anna (57), západní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
4 minuty čtení
Loni na Prvního máje jsem plánovala, že zůstanu doma. Na lásku jsem neměla ani pomyšlení. Jenže osud si pro mě připravil něco jiného. Přiznám se, že jsem svátky zamilovaných jako První máj nebo Valentýn nikdy nemusela. Tohle povinné dokazování lásky mi přijde ujeté. Když jste navíc nezadaná, zamilované párečky vám lezou na nervy ještě víc. Když jsem se loni prvního května probudila, měla jsem p
3 minuty čtení
Ten muž se objevil v drogerii, kde jsem v té době pracovala. Pořád po mně pokukoval, nakonec se přece jen osmělil a oslovil mě. Byl to Ferda. Táta mi tu neobyčejně povedenou fotku z tábora nechal zasklít. Byla jsem tam ještě s nějakými táborníky, postupem času jsem zapomínala jejich jména i táborové přezdívky, protože šlo hlavně o to, že mi to tam moc slušelo. Bylo mi tehdy patnáct, měla jsem v
3 minuty čtení
Byli jsme s Tondou každý jiný, on ze statku, já z města. Bála jsem se, že jsme příliš rozdílní, než abychom spolu mohli žít. Skoro celé léto jsem tehdy probrečela. Byla jsem nešťastná, i když zase naopak chvílemi šťastná, zasněná a zamilovaná. Byli jsme s Tondou jako oheň a voda. Maminka mě utěšovala, že láska hory přenáší a všechno spraví, jenomže budoucí tchyně si zjevně myslela opak. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Země divů i relaxu – Albánie
nejsemsama.cz
Země divů i relaxu – Albánie
Průzračné moře, komfortní ubytování i služby, atmosféra historických uliček, ale i nádherná divoká příroda. A co je moc příjemné – všechno tu pořídíte mnohem levněji než v Česku. Albánie vás nadchne! Albánie už dávno není místem politických nepokojů. Proměnila se v bezpečnou oázu klidu, která nabízí vyžití jak pro vyznavače lenošení na pláži, tak pro milovníky divoké přírody a výšlapů s batohem na zádech.
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Chřestový krém
tisicereceptu.cz
Chřestový krém
Chřest se do polévek či krémů hodí skvěle. Zkuste tento recept. Suroviny na 4 porce 400 g odřezků z chřestu (stonky, slupky) 8 stonků celého chřestu 80 g másla 2 lžíce mouky 1 l zeleninového
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
epochaplus.cz
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
Slavný filozof Platón věří, že každé dítě má právo na vzdělání. Do tří let má být s rodiči. Pak nastupuje do školy. Do dvaceti let se učí i sportuje. Následuje deset let filozofie. A nakonec, pokud má talent, může pomáhat řídit město. To ovšem platí pro muže. Platón (427–347 př. n. l.) chce, aby každý
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
21stoleti.cz
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
Všichni obratlovci disponují pánví, ale jen jediný druh ji využívá pro vzpřímenou chůzi po dvou končetinách, a tím je člověk. Příběh odlišného vývoje lidské pánve a bipedalismu se začíná psát před 5 m
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
historyplus.cz
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
Patří mezi sedm novodobých divů Ukrajiny. Řeč je o obřím černovickém areálu, za jehož vznikem stál slavný český architekt Josef Hlávka. Ten si na něm dal mimořádně záležet. Jeho stavební plány by při rozložení pokryly plochu fotbalového hřiště. S nesmírným zápalem rozkládá architekt Josef Hlávka (1831–1908) na stůl plány na stavbu velkolepé budovy. V kalendáři je březen
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
enigmaplus.cz
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
Jaká významná výročí ve světě záhad a událostí, které se dodnes nepodařilo objasnit, si připomínáme v září? EnigmaPlus.cz vám je představí! [gallery ids="158070,158071,158072"] 5. září 2013: UFO
Do manželství jsem se hrnout neměla
skutecnepribehy.cz
Do manželství jsem se hrnout neměla
Partnera je třeba dobře poznat, než si slíbíte lásku na celý život. Kdybych to tak věděla dřív, než jsem bezhlavě řekla ANO dvěma ničemům. S manželem jsme se rozvedli v době, kdy děti chodily ještě na základní školu. Můj muž byl opilec, dokázal propít celou výplatu hned první den − a pak tahal peníze ze mě. Pořád jsem
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
iluxus.cz
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
Značka Tiffany & Co. dnes odhaluje novou kampaň, jež oslavuje exkluzivní a luxusní kolekci šperků inspirovanou Bird on the Rock, která bude uvedena na trh 2. září. Současnou podobu ikonického moti
Bršlice není jen plevel
epochalnisvet.cz
Bršlice není jen plevel
Máte-li alespoň malou zahrádku, pak víte, o jaké rostlině je řeč. Ano, je to ten téměř nevymýtitelný plevel s dlouhými oddenky, časem vykvétající do vysokých bílých květenství, s nímž už léta marně bojujete.   Ale co se na bršlici kozí nohu podívat trochu jiným pohledem? Uvidíte, že hned změníte názor. Je totiž nejen jedlá a
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
nasehvezdy.cz
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
V kuloárech se šušká, že herečka známá ze seriálu Ulice Veronika Čermák Macková (31) má novou lásku. Údajně jde o jejího letitého kamaráda, který ji vždycky platonicky miloval. Zřejmě tak nyní využi