Po rozvodu se dostala Věra do problémů, a to byl jen krůček k tomu začít koketovat s temnými silami. Jsem šťastná, že jsem její nabídce odolala.

Toho, že se moje kamarádka Věra začala po rozvodu měnit, jsem si všimla až po nějaké době. Najednou se zajímalao věci, které by jí předtím nenapadly – zkoušela nejrůznější magické praktiky a rituály.

Jednoho dne se mi svěřila s tím, že vstoupila do nějaké podezřelé tajné společnosti. To bude nějaká sekta! Lekla jsem se. Přála jsem si, aby si Věra našla nějakého nového partnera. Pak by ji podobné sklony a nápady určitě přešly.

Jenže ona se vztahům začala vyhýbat. Dříve společenská žena se začala stranit lidí. Pokoušela se mě přesvědčit, abych se do té společnosti přišla podívat. Naštěstí mi to manžel vymluvil.

Kamarádku jsem dál navštěvovala a komunikovala s ní, moje starosti o ni ale víc a víc narůstaly. Občas se zdála být duchem nepřítomná, dokonce si pro sebe cosi mumlala. Ruce se jí třásly, jako nějaké alkoholičce. Přitom nikdy nepila.

Děsila mě

Některým jejím řečem jsem přestávala rozumět, skoro jako by místo ní mluvil někdo jiný. Vrchol mých obav nastal, když se mi jednoho dne svěřila s tím, že se zúčastní rituálu vyvolávání nějakého démona.

Přemlouvala jsem jí, aby tam nechodila. Nebylo to však nic platné. Asi by se v tu chvíli už nenašel nikdo, kdo by ji přesvědčil, aby se té akci vyhnula. Po onom dni, kdy se měla konat akce s démonem, se kamarádka přestala ozývat.

Nezvedala mi telefon, na zprávy nereagovala. Vydala jsem se za ní a předem se děsila toho, co se dozvím. Bála jsem se, že Věra zmizela, nebo je mrtvá. Na moje zazvonění mi ale kupodivu přišla otevřít.

Byla snad posedlá?

Lekla jsem se jí. Měla vpadlé oči, které se na mě dívaly nepřítomně, její tvář byla bez jiskry a života. Pozvala mě dál, ale bylo vidět, že váhá. O té seanci, kterou prodělala, se se mnou bavit odmítala a po deseti minutách mě požádala, abych odešla. Sváděla to na únavu.

Při mé další návštěvě se na mě dívala jako by přemýšlela, jak mě zabít. Rozhodla jsem se, že zkusím vypátrat onu společnost, kam Věra chodila. Znala jsem adresu, kterou mi předtím prozradila.

Na uvedené adrese jsme s manželem našli malý domek a od sousedů se dozvěděli, že se tam odehrávají divné věci.

Jeden pán nám dokonce řekl, že prý tam někoho posedl démon.Pochopila jsem, že démon nejspíš vstoupil i do mé kamarádky Věry. Za měsíc jsem se dozvěděla, že skončila v psychiatrické léčebně. Nechtěli mě za ní pustit, patřila totiž k nebezpečným pacientům.

Tvrdila o sobě, že je předseda senátu pro démony, chovala se agresivně a napadala lidi kolem sebe. Teprve po několika týdnech léčby jsem kamarádce pohlédla do tváře. Byla pod sedativy a na svůj předchozí život si vůbec nevzpomínala.

Varujte každého!

Trvalo dlouho, než se dala dohromady. Naštěstí se objevil muž, který se o ni začal starat, dal jí smysl života, spolu začali cestovat, pak se odstěhovali do ciziny. S Věrou jsem v kontaktu.

Po té zkušenosti říká, že by nikomu nedoporučovala zahrávat si s duchy, a už vůbec ne s démony!

Libuše (61), Olomouc