Domů     Konečně jsme už spolu
Konečně jsme už spolu

To, co se nám s Adamem stalo, nedokážu dodnes příbuzným odpustit. Celý život jsem tím trpěla, a teď už to asi všechno nedohoním.

Je to snad neskutečná ironie osudu, že stojím na stejném nádraží jako kdysi před šedesáti lety a čekám na příjezd rychlíku. Tehdy to ale bylo opačně a vlak odjížděl.

Byla jsem ještě moc malá a vůbec jsem nechápala, proč do toho vlaku s babičkou taky nenastoupíme. Moc ráda bych se tehdy svezla aspoň kousek, třeba jednu stanici.

Nikdy jsem vlakem do té doby ještě nejela. A teď měl to privilegium můj bratr Adam. Díval se trochu vyděšeně z okýnka a já mu nadšeně mávala. Záviděla jsem mu, že pojede, a netušila jsem, co nás čeká.

Pak se dal vlak do pohybu a ta paní, co odvážela mého bratra, zatáhla okénko a Adam mi zmizel z očí. Na dlouho.

Rodina se rozpadla

Svého otce jsem jako dítě nepoznala. Ještě než jsem se stačila narodit, skončil totiž táta ve vězení. A to na velmi dlouho. Na těch pár prvních let svého života s mámou a o dva roky starším bratrem Adamem si moc nepamatuju.

Vzpomínám si jen na náš pavlačový dům a na to, jak maminka byla často až příliš veselá. Také si pamatuju na některé strejdy, které si vodila k nám domů. A taky na bráchu, který, když jsem kňourala, že mám hlad, vždycky doma něco k snědku našel. Maminka většinou nebyla právě po ruce.

Odešla bez rozloučení

Jednoho dne jsme s Adamem ráno nemohli naši mámu vzbudit. Třepali jsme s ní, Adam ji polil studenou vodou. A nic. Dál ležela na zádech na posteli a ani se nepohnula. Zoufalý bratr nakonec doběhl k sousedům pro pomoc. Ti zavolali sanitku.

Přijela ale nejen sanitka, ale i pohřebáci. Mámu dali do rakve a odvezli. Jednou provždy. Bylo pro mě těžké pochopit, že už ji nikdy neuvidím. Šlo o moji první zkušenost se smrtí. Nebyla jsem na to nijak připravená. A už vůbec ne na to, že šlo o sebevražděu.

To, že maminka schválně spolykala nějaké prášky, jsem se ale dozvěděla mnohem později. Dodnes vlastně nemám svůj vztah k matce dořešený. Nikdy se sice o nás moc nestarala, ale to, že nás opustila definitivně, jí nedokážu odpustit.

Co s námi teď vlastně bude?

Když odvezli maminku, museli jsme si s Adamem sbalit nějaké hračky a strávili jsme noc v dětském domově. Byli jsme oba vyděšení a celou situaci nechápali. Ani Adam, který už chodil do první třídy. V dětském domově jsme naštěstí strávili jen tři dny.

Tu paní jsme nikdy neviděli

Pak si pro nás přišla paní, která nám vysvětlila, že je naše babička. Nikdy v životě jsme ji neviděli. Prý se s životem své dcery nemohla smířit, a tak se s námi nestýkala. To nám tehdy ale samozřejmě neřekla.

Neprozradila ani to, jak složitý byl její vztah s dcerou, kterou nakonec z domu s manželem vyhodili. My s bratrem ale byli nadšení, že máme babičku.

Dva docela dobré roky

U babičky to bylo celkem fajn. Vím, že se o nás starala, jak nejlépe dovedla. Ale byla už dost nemocná. Na dvě děti prostě už nestačila. A tak Adam šel nakonec zpátky do dětského domova. Bohužel nebylo místo v našem městě, kde jsme tehdy bydleli.

Proto odjel tím vlakem do jiného děcáku, kde jsme ho pak s babičkou navštěvovali.

Navštěvovali jsme ho

To jsem se pak konečně najezdila, k mé velké radosti, vlakem dosytosti. Každý týden jsem se proto těšila nejen na bratra, ale i na výlet po kolejích. Bohužel toto docela klidné období trvalo krátce.

Babiččin zdravotní stav se ještě zhoršil a ona skončila v nemocnici. A já samozřejmě v děcáku. Bohužel v úplně jiném, než byl můj bratr Adam. Dodnes nechápu, proč nás, jako dva sourozence, nedali dohromady.

Nastaly mi krušné časy

V dětském domově jsem zůstala až do dospělosti. S Adamem jsme ztratili kontakt brzy poté, co babička umřela. Moc se mi po bratrovi stýskalo. Život mi ale přinášel stále nové a nové věci k přemýšlení a řešení. A obraz bratra postupně bledl.

Teprve později jsem se dozvěděla, že ho adoptovala nějaká rodina, se kterou se později vystěhoval do Norska. Mě mezitím přestěhovali do jiného domova na opačném konci republiky. Tím se naše kontakty na dlouho zpřetrhaly.

Takový obyčejný život

Na učňáku jsem se seznámila s Františkem. Brzy jsme se vzali a měli rodinu. Na minulost jsem už skoro úplně zapomněla. Nebo jsem si alespoň přála na to zapomenout.

Když ale děti chtěly vědět něco o mém dětství, o své babičce a dědovi, nedalo se vyhnout ani Adamovi. Kde je? Co se s ním stalo? Rozhodla jsem se, a manžel i děti mě v tom plně podpořili, že svého bratra najdu.

Vlak konečně přijel domů

Hledání to nebylo vůbec snadné. Trvalo několik let, než se to povedlo.Ale nakonec se Adama podařilo najít. Žije nyní v Norsku, ale část roku tráví v jižních Čechách, kde si koupil malou chatičku, aby sem mohl v důchodu jezdit.

Vlak vjíždí na perón a u okénka stojí prošedivělý chlapík, který je, podle fotky, co mi poslal, můj bratr Adam. Zase jsem ta malá holka, co mu mává. Tentokrát ale na přivítanou.

Alena H. (65), Ústí nad Labem

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
10.5.2024
Moje sestra sbírala úspěchy po celém světě, pro svou zářnou kariéru se vzdala i rodinného života. Pozdě toho litovala. Když se její opona úspěchu zatáhla, neměla už pro co žít. Zuzana byla moje starší sestra, úžasná a talentovaná. Všichni k ní od jejího dětství pohlíželi jako na budoucí hvězdu a já byla její stín. Byla skvělá ve všem, v baletu i ve zpěvu, na rozdíl ode mne. A na který hudebn
8.5.2024
Také si lámete hlavu, co darovat dědovi k narozeninám? A také děda vždycky odpovídá, že nic nepotřebuje a ať si neděláte škodu? Vymyslet, co dát dědovi k narozeninám, je jeden z nejtěžších úkolů na světě. Protože, jak známo, dědové pokaždé hlaholí: „Hlavně si nedělejte škodu. Nic mi nedávejte. Nic nepotřebuju.“ Věděli jsme tenkrát, že jediné, co by dědovi Bohoušovi udělalo radost, by byl alkoho
6.5.2024
Zjistila jsem, že se s mámou vídám jen z povinnosti. Přece jen mě porodila a měla bych jí být vděčná. Jenže se chová tak hrozně, že je mi vedle ní vyloženě úzko. Nemám úplně ideální vztah s mámou. Chápu, že je to celkem běžné, přijde mi to ale zároveň moc smutné. Sama si neumím představit, že bych své dítě srážela, jak to dělá ona, kdybych nějaké mohla mít. Nechápu, proč to dělá, co z toho má,
6.5.2024
Jsou hlučná, líná a všude drobí. Jejich dědeček je z nich nadšený. V jeho očích jsou prostě géniové. Každá moje kritika skončí hádkou. Kdybych to martyrium s třemi vnoučaty musela snášet jednou měsíčně, ani bych nedutala. Tiše bych přetrpěla víkend a těšila se na ten další, kdy bych měla klid. Ale ona jsou u nás každou sobotu i neděli! Ráno je manželův syn přivede a jen nám oznámí, kdy si děti
27.4.2024
Moje sestra byla taková už odmalička. Dostala, čeho se jí zachtělo. Rodiče jí vždycky nadržovali a já jí vše odpouštěla. A z ní vyrostl sobec. Přestože byla moje sestra jen o pět let mladší, vypadala spíš jako moje dcera, kterou jsem nikdy neměla. Štíhlá a drobná, plavovlasá. Já byla vysoká a statná. Žáky jsem vždy milovala Pracovala jsem coby učitelka na základní škole a každý myslel, že
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ve snech se mi zjevila tragédie
skutecnepribehy.cz
Ve snech se mi zjevila tragédie
Opakovaně se mi zdál děsivý sen. Budila jsem se zpocená hrůzou, a tak jsem musela jeho významu přijít na kloub. Děsivý sen se mi pravidelně vracel a já se budila se srdcem v krku a zpocená hrůzou. Noční můry jsem mívala pravidelně při každém úplňku! Už jsem z toho byla zoufalá. Nevěděla jsem, jestli mám
Ruiny hradu Cvilín, svědkové zákeřné vraždy?
enigmaplus.cz
Ruiny hradu Cvilín, svědkové zákeřné vraždy?
Zříceninu hradu Cvilín najdeme jihovýchodně od hornoslezského města Krnov. Tajemné pozůstatky starobylého hradu se nad řekou Opavicí tyčí již od dávných dob [gallery ids="140530,140531,140529"] P
Jak jsem začala věřit na minulé životy?
nejsemsama.cz
Jak jsem začala věřit na minulé životy?
K takovým věcem jsem byla vždycky nedůvěřivá. Lidé si dokážou hrozně vymýšlet! Pak ale přišel ten zvláštní zážitek, který mě přesvědčil. V y, kdo se zajímáte o minulé životy, určitě tu knihu dobře znáte. Jmenuje se Život po životě a napsal ji dr. Moody. Když se mi dostala do rukou, tak jsem na karmu a nějaké minulé či budoucí životy
Moore chce všem vytřít zrak! Tak nestárne
nasehvezdy.cz
Moore chce všem vytřít zrak! Tak nestárne
Herečka Demi Moore (61) ve svém věku vypadá fantasticky a také si na tom zakládá. Mnozí však pochybují, že by měla tak dobré geny, a její dokonalost přisuzují spíše návštěvám kliniky plastické chiru
Banánový koláč
tisicereceptu.cz
Banánový koláč
Tento lahůdkový koláč můžete připravit i do chlebíčkové formy. Na vysypání formy se dá použít mletý kokos, mleté ořechy i strouhanka. Ingredience 4 vejce 200 g moučkového cukru 1 banán 2 lžíc
Zvláštní populace hadů, která zvládá herecké výkony
21stoleti.cz
Zvláštní populace hadů, která zvládá herecké výkony
Pokud se had stane obětí útoku, obvykle volí dvě strategie; buď reaguje protiútokem nebo útěkem. A pak jsou tu ještě užovky z ostrova Golem Grad v Severní Makedonii. Ti v případě ohrožení předvedou he
VETERÁNI NA ZÁMKU
epochanacestach.cz
VETERÁNI NA ZÁMKU
Zámek Nelahozeves připravil další setkání fanoušků historických vozidel. Automobily, motorky, bicykly, vojenská a hasičská technika a jiné stroje do r. v. 1990. Plánovaný program akce: 🛞 08:00 – 10:00 příjezd a registrace účastníků 🛞 10:30 – 10:45 přivítání účastníků a návštěvníků panem Lobkowiczem 🛞 10:00 – 15:00 prohlídky zámku zdarma pro
Mühle Glashütte se prezentuje novou linií hodinek Sportivo
iluxus.cz
Mühle Glashütte se prezentuje novou linií hodinek Sportivo
Jak hodinářský web Chronoblog uvedl, tak je veřejně známo, že Thilo Mühle, generální ředitel saské společnosti Mühle Glashütte, a jeho syn Dustin jsou zapálení sportovci. Thilo je nadšeným cyklistou a
Obraz plačící chlapec: Proč nikdy neshoří?
epochalnisvet.cz
Obraz plačící chlapec: Proč nikdy neshoří?
Jako nejprokletější obraz na světě bývá označován Plačící chlapec. Údajně je na něm dítě, jehož rodiče zemřeli při požáru a ono pak proklelo každé místo, kde se nacházelo. Jakékoliv jeho zpodobnění má nosit smůlu a domy, v nichž se obraz objeví údajně často shoří na popel. Podle zpráv hasičů ale samotný obraz neshoří nikdy. Má
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Christian Slater: Od divokých skandálů k střízlivosti
epochaplus.cz
Christian Slater: Od divokých skandálů k střízlivosti
Christian Slater, americký herec známý svými rolemi ve filmech jako „Robin Hood: Král zbojníků“ nebo „Jméno růže“, byl kdysi synonymem pro bouřlivé večírky, drogy a skandály. V 90. letech 20. století se jeho kariéra stala stejně známou pro skandály jako pro filmové úspěchy. Sexuální obtěžování, konflikty s policií, a dokonce i útoky na přítelkyni byly
De Gaulleova neteř byla pro Němce cenné rukojmí
historyplus.cz
De Gaulleova neteř byla pro Němce cenné rukojmí
Už je to tady. Vyvolávají jména vězňů do transportu do lágru. Když zazní jméno Geneviève de Gaulleová, začnou ostatní internovaní tleskat. Aspoň malé pohlazení na duši pro mladou ženu před cestou do Ravensbrücku.   Ví, že ten aplaus nepatří jen jí, ale hlavně jejímu milovanému strýci. Jistě by na ni byl hrdý, nejen za činnost