Lidi, kteří na druhé přenášejí negativní energii, můžeme potkat kdekoliv. Ve vlaku se mě snažil zhypnotizovat neznámý muž.
Pokaždé, když jsem si četla nějaké tajemné příhody nebo slyšela o nějakých nadpřirozených úkazech, mě to hrozně fascinovalo a přála jsem si, abych rovněž něco takového prožila. Když se mi to pak splnilo, neměla jsem z toho vůbec dobrý pocit. Vlastně to byla opravdu nepříjemná záležitost, ze které mi běhá mráz po zádech ještě dnes.
Pravidelná ranní cesta vlakem
Kvůli své práci jsem pravidelně jezdila ranním vlakovým spojem do sousedního města. Vídala jsem přitom opakující se tváře stejných mužů a žen, s některými jsem se i pokývnutím zdravila a občas prohodila nějakou tu zdvořilostní frázi. Jednoho dne jsem spatřila neznámého člověka. Když se naše oči střetly, celé tělo se mi rozechvělo a pocítila jsem strach.
Jeho oči byly jako nože
Byl to muž neurčitého věku a jeho vzhled na mě zapůsobil jako úder bleskem. Nejvýraznější na něm byly oči. Velké a temné. Těmi sledoval všechno kolem sebe jako rentgenovými paprsky. Povšiml si, že se na něho dívám, a pohlédl mi přímo do očí. Musela jsem sklopit zrak.
Udělalo se mi špatně
Další den jel ten muž ráno znovu. Tentokrát jsem jeho pohledu neunikla. Naše oči se střetly jen na chvíli, ale to stačilo k tomu, aby se celé moje tělo rozechvělo jako při zimnici. Toho dne mi pak nebylo dobře, musela jsem kvůli tomu i dříve odejít z práce. Měla jsem horečku, bylo mi nevolno, trápily mě pocity úzkosti. Zůstala jsem doma ještě další den.
Bral lidem energii
Když mě navštívila moje starší sestra Tamara, která se rovněž zajímá o různé záhady, vyprávěla jsem jí o tom muži z vlaku. Velice ji to zaujalo. Na okamžik se zamyslela a pak přišla s tím, že to byl nejspíš energetický upír, který svýma očima vysává energii z jiných lidí.
Amulet
Zeptala jsem se, jak se mám bránit. Bála jsem se totiž, že další den ten muž pojede znovu a vše se bude opakovat. Tamara mi připravila amulet, který jsem měla mít u sebe v kapse, a pokud se budu cítit špatně, tak ho mám stisknout.
Odvrátil zrak
Druhý den muž ve vlaku skutečně opět seděl. Jeho pohled se znovu obrátil na mě a mě opět zamrazilo. Zachovala jsem se tak, jak mi poradila Tamara. Pevně jsem amulet stiskla v dlani.
Spatřila jsem, jak sebou muž cukl, zamračil se a potom otočil hlavu jinam. Na další zastávce pak vystoupil. Později jsem ho ještě několikrát spatřila, jak si prohlíží jiné cestující, ale na mě už se podívat nikdy neodvážil.
Olina H. (52), České Budějovice
