Pochopila jsem to u svého otce i tchána. Jak přestali pracovat, nastal problém. Jeden se trápil, druhý nasával. V tu chvíli to musí vzít do rukou žena.
Když má žena v životě štěstí, vezme si muže, kterého si váží, je to dobrý táta a pracovitý člověk. Chlap, který touží po tom, aby postavil dům, zasadil strom a zplodil syna. Tomu mému Pepovi se to povedlo, zplodil nejen syna, ale i krásnou dceru.
Nemohu si stěžovat, byli jsme vždy šťastná rodina. Když se ale blížil čas, kdy měl nastoupit můj Pepa do důchodu, najednou jsem si vzpomněla na svého tátu. Byl skvělý, do důchodu se těšil. Hlavně na to, že bude mít čas na své koníčky.
Na zahradě postavil mámě nový skleník, opravil, co se dalo, a pak najednou přišel zápal plic, který by určitě za normálních okolností ustál. On ale měl najednou pocit, že je k ničemu, že přišel jeho čas. A této své představě podlehl.
Začal se nudit
S tchánem to začalo podobně, jenže ten z nudy začal čím dál častěji navštěvovat místní hospůdku, kde si našel kamarády. Nejdříve chodil domů opilý jednou týdně, nakonec každý den, až ho skolila slinivka. Taky zbytečně!
Jakmile můj Pepa oslavil svůj odchod do důchodu, začala jsem pracovat na tom, aby se nenudil ani minutu. První dva roky mi to komplikovala skutečnost, že jsem musela chodit do práce, důchod mě teprve čekal. Ani tak jsem nedopustila, aby si začal připouštět, že už není potřebný.
Můj plán
K výročí svatby jsem nám koupila permanentku na plavání a pořídíla několik voucherů na výlety po Čechách. Bylo mi ale jasné, že jen požitky a odpočinek to nezachrání. Pepa musí něco vytvářet! Domluvila jsem se s dcerou, že s manželem začnou stavět dům.
Pořád to do té doby odkládali. Pepa postaví svůj druhý dům spolu se zetěm, zatímco já se pustím do zahrady. A aby se náhodou můj muž nenudil, zasadí několik stromů.
Ve chvílích volna se bude věnovat četbě, která ho nesmí unavit, a křížovkám, které se mu neomrzí. Až skončíme u dcery, začneme s domem pro syna a jeho rodinu.
Irena (68), Praha