Nikdy bych nevěřila, že mě v životě potká to ošuntělé klišé, že mi bude chtít má kamarádka vyfouknout mého zajištěného manžela.
S manželem jsme spolu byli už přes pětadvacet let a já si myslela, že naše manželství patří k těm šťastnějším. Žádné velké spory, hodně smíchu a společně strávený čas nás stále ještě bavil. Podle mě jsme měli prostě kliku!
Krize kvůli synovi
Jen kvůli synovi v pubertě jsme se hádali. Michal dělal problémy a já ho hájila. Jindra měl opačný názor. Nechal by Michala vyrazit ze školy, ať si zkusí žít po svém. Jak si to sakra představoval, když mu bylo teprve patnáct?
Nevěděli jsme si s ním rady a z toho plynuly naše neustálé hádky. Nakonec náš synek s kamarády ukradl, tvrdil, že si ho jen půjčili, auto, byli opilí a v tu chvíli se trestu nevyhnul.
Kupodivu mu pobyt v zařízení, kde používali tvrdší metody než neschopní rodiče, pomohlo. Michal si začal vážit svých starostlivých rodičů a nečekaně sekal dobrotu. Naštěstí jsme to společně překonali a našemu manželství to nakonec také jen prospělo!
Nová kamarádka
Potom přišlo další období, které prověřovalo náš vztah. Jindra začal z ničeho nic žárlit. Je fakt, že jsem se v té době rozhodla víc o sebe dbát a začala jsem chodit jednou týdně na jógu a jednou týdně na keramiku.
Chlapi už nepotřebovali, abych jen vyvařovala, tak konečně zbyl čas i na mé koníčky. Na keramice jsem se seznámila s Lucií. Byla to velká pohodářka a na svoje okolí, hlavně na mě, působila uklidňujícím dojmem.
Očekávala jsem, že zrovna tak zapůsobí i na mého manžela a uklidní ho, že mé večerní toulky skutečně nejsou jen krycí manévry pro nevěru.
Dělala přepadovky
Pozvala jsem ji tedy jeden večer k nám. Ti dva si padli do noty a Lucie k nám začala chodit pravidelně. Utahovali si ze sebe jako dvě malé děti. Zprvu jsem měla radost, ale brzy mi ty jejich důvěrnosti začaly vadit. „Nepřeháníš to s tou Lucií?
Někdy mám pocit, že ona je tvou manželkou a já jen kamarádkou,“ napomenula jsem manžela, ale on jen s potěšeným úsměvem pokrčil rameny. Začalo mě vytáčet snad úplně všechno, co souviselo s Lucií.
Především to, když u nás večer bez pozvání zazvonila s tím, že jde jen na skok, a můj manžel okamžitě vypnul fotbal, ač já chvíli před tím nesměla ani špitnout.
Konečně jsem ji poznala
Uvědomila jsem si, že jsem si domů navezla někoho, koho jsem před tím ani neznala. Začala jsem tedy o Lucii zjišťovat víc informací. A zjistila jsem, že je to žena, která chlapy mění jako fusekle.
Vždy si nějakého vyhlédne, vezme si ho, vysaje mu účet a rozvede se. Proto ona se tak často stěhovala, došlo mi. Ale i ona musí mít přece nějakou Achillovu patu, přemýšlela jsem, když jsem sledovala, jak se můj manžel a Lenka spolu dobře baví.
Já už věděla, že na mém manželovi se Lence nejvíc líbí jeho velmi slušný příjem a také dědictví po rodičích, kteří zrestituovali domy v Praze.
Pomohl kamarád
Musela jsem tedy vymyslet něco, čím jí její plán překazím. Abych tohle vše vykládala manželovi, mi nepřišlo důstojné, a hlavně, co jsem si nadrobila, musela jsem vyřešit sama tak, aby prozřel sám. A vymyslela jsem plán.
Měli jsme moc dobrého kamaráda Dana z naší letité party, který byl už nějakou dobu sám. Nechtěl se ženit, ale lovit ženy ho bavilo. Sešla jsem se s ním a vypověděla mu celý svůj příběh.
Napřed se smál: „Á, tak vzorný Jindra nám chytil druhou mízu?“ Mně ale do smíchu moc nebylo. Protože jsme se znali tolik let a byli jsme skutečně dobrým přáteli, slíbil i pomoc.
Past sklapla
Na mé narozeniny jsem pozvala Jindru s Lenkou na dobrou večeři s tím, že nechci vařit. Tam se k nám připojil jakoby náhodou Dan. Nezmínila jsem, že Dan byl nejen skvěle vypadající muž, ale také velmi bohatý.
Když ho Lenka spatřila, věděla jsem, že jsem se v ní nespletla a mám vyhráno. Od té minuty už si mého Jindry ani nevšimla. Ten se nakonec ten večer omluvil, že ho bolí hlava, a odešel dřív domů. Chápala jsem jeho zklamání, ale radost jsem měla.
Večer jsem si náramně užila. Vlastně všichni tři. Dan si Lenku, jak jsem předpokládala hned odvedl domů, a ještě za tepla to druhý den sdělil mému Jindrovi. Ten byl rázem vyléčen.
Odřízla jsem ji
A Lenka? Ta se do donchuána Dana zamilovala až po uši. To ale bylo něco, oč Dan nikdy nestál, tak ji poslal rázně k vodě a šel o dům dál.
Když si ke mně chtěla Lenka přijít stěžovat, na rovinu jsem jí řekla, že vím, kdo je a oč jí jde, a že své manželství už další zkoušce rozhodně nepodrobím. Koukala na mě vyjeveně a pak zmizela jako zmoklá slepice. Od té doby už žádné nové kamarádky domů nezvu.
Jolana J. (54), Příbram
