Domů     Syn, kterého už nikdy neuvidím
Syn, kterého už nikdy neuvidím
5 minut čtení

Jeho pohled si pamatuji dodnes. Takový ten dětský, nevinný, jako by beze slov prosil: „Vezmi si mě domů.“ Nedalo se mu odolat. A pak? Zmizel mi ze života.

S manželem Petrem jsme se roky snažili mít dítě. Marně. Lékaři nám nedávali moc naděje, a tak jsme začali přemýšlet o adopci.

Věděli jsme, že nás čeká zdlouhavý proces, a nechtěli jsme ztrácet čas, přáli jsme si být ještě dost mladí na to, abychom mohli dítěti nabídnout plnohodnotný život jako rodiče.

Jen staré fotky

Jenže osud nám to zamotal víc, než jsme čekali. „Zase se v tom přehrabuješ?“ ptával se mě Petr, když mě nacházel s krabicí fotografií na klíně. Těch snímků, co zachycují naše první chvíle ve třech. Já, Petr a malý Tobiáš.

Tolik šťastných momentů, které se později rozplynuly ve smutku. Tenkrát jsme si plánovali, co všechno spolu zažijeme, jak Tobiáše povedeme životem, jak z něj vychováme dobrého člověka.

Přitom to byl kluk, kterého vlastní matka odložila stejně jako jeho sourozence. A my tak snadno uvěřili, že se ona nikdy neozve… Když jsme se rozhodli pro adopci, jeli jsme se jen podívat do nedalekého dětského domova. A tam jsme ho viděli poprvé. Tobiáš byl tak malý, a ty jeho oči… Jako kdyby volaly o pomoc.

Rozhodnutí, které změnilo vše

Zajímavé bylo, že měl stejné jméno jako můj děda, a to se nám zalíbilo. Ale nebylo to tak jednoduché. Tobiáš nebyl volný k adopci, jeho biologická matka sice žila na ulici a děti měla rozeseté po ústavech, ale kontakt s nimi nikdy nepřerušila.

Takže jedinou možností byla pěstounská péče. Přesto jsme to nevzdali, láska byla silnější než rozum.

Těžké otázky a dětské rány

Rozhodli jsme se, že to riziko podstoupíme, i když jsme věděli, že ho jednou můžeme ztratit, ale nevěřili jsme, že se to může stát. Věřili jsme, že stát by přece nikdy nevrátil dítě ženě, která o něj dříve nejevila zájem.

Tobiáš se mě někdy ptal, proč ho maminka nechce. Věřil, že za to může on sám, že byl zlobivý, a proto ho nechala. Bylo těžké mu vysvětlit, že vina není jeho, že to, co mu scházelo od biologické matky, může získat od nás.

Doufala jsem, že až vyroste, pochopí, že skutečná máma je ta, která dává lásku a bezpečí, ne ta, která ho porodila.

Naše sehraná trojice

Nechtěli jsme na něj tlačit. Neříkal nám „mami“ a „tati“, říkal nám jménem, a to nám nevadilo. Někdy mi dokonce říkal „Tobinko“, prý abychom se všichni jmenovali podobně. Brala jsem to jako jeho způsob, jak nás spojit v jednu rodinu.

Sbližovali jsme se postupně, ale krásně. Jezdili jsme na výlety, trávili spolu spoustu času, učili ho písmena i čísla, i když do školy měl ještě daleko. Byl zvídavý a rychle se učil.

A když jednou spontánně zavolal „mamí“, zatajil se mi dech. Plakala jsem a zároveň jsem cítila, jak se ve mně probouzí nový život. Čekala jsem dítě.

Stín nejistoty, co bude

Byli jsme s Petrem šťastní, ale zároveň jsme měli obavy, jak Tobiáš přijme, že čekáme miminko. Chtěli jsme ho na to připravit. Řekli jsme mu, že budeme čtyři, že to bude báječné.

On se jen zeptal: „Nebude to Honzík?“ Honzík byl jeho mladší bráška, a právě kvůli němu ho biologická matka kdysi odsunula. Tobiáš si to spojil s tím, že je znovu ten „zbytečný“. Myslel si, že přichází někdo, kdo ho nahradí.

Volání z minulosti

Dělali jsme, co jsme mohli, aby pochopil, že ho máme rádi. Ale v pátém měsíci těhotenství přišel šok. Jeho matka si našla ubytování a rozhodla se, že chce děti zpět. Úřady jí nevyhověly ve všem, ale u Tobiáše její žádost prošla. Dodnes netušíme, proč právě on.

Když se ho zeptali, s kým chce být, řekl: „Mám Tobiášky rád, ale maminka mě volá. A oni už budou mít miminko. Je to fér.“ Přitom plánoval, jak budeme dvě holky proti dvěma klukům. Vymýšlel lumpárny, které budou s Petrem spřádat. Tolik plánů jsme měli…

A pak prostě odešel

Zeptal se mě naposledy, jak se bude holčička jmenovat. Byla jsem v šoku. Nedokázala jsem si vzpomenout. On pak tiše řekl: „Tobiáška je pro holku divné. Líbí se mi Gábinka.“ A ten den jsem ho viděla naposledy.

Nápor emocí byl tak silný, že jsem skončila v nemocnici s krvácením. Měla jsem strach o miminko. Petr mě tehdy držel za ruku a tiše šeptal: „Bojuj. Teď jsi máma. Ona na něj má nárok, ale ty máš Gábinku.“

Tobiáš odešel z našeho života. Bylo mu pět. A my jsme se znovu ocitli sami, i když jsme čekali dítě. Jenže uvnitř nás zůstala prázdnota.

Co z něj vyrostlo?

Neměli jsme odvahu se o něj zajímat. Doufali jsme, že kdyby bylo zle, zasáhnou úřady. Ale v srdci byl stále s námi. Myslela jsem na něj téměř každý den. Jak asi žije? Vzpomněl si někdy na nás?

Čekala jsem, že se vrátí, až bude větší, ale nestalo se tak. Ani po letech. Gábinka se narodila zdravá. A i když jsem měla pocit, že jméno, které vybral Tobiáš, mě bude bolet, nakonec jsem věděla, že jí sedí. Když jí bylo pět, objevila krabici s fotkami.

A začala se ptát, kdo je ten chlapeček. Vyprávěla jsem jí o Tobiášovi. Tehdy chtěla, abychom ho našli. Jenže žádná cesta k němu nevedla. Já na něj ale nikdy nezapomněla.

Květa T. (62), Brno

Související články
3 minuty čtení
Říkala jsem si, že jsme nejlepší rodina na světě a že nás nic nemůže nerozdělit. Nedokážu pochopit, jak nás mohl rozdělit majetek? Byli jsme sourozenci, kteří se milovali. Jeden na druhého jsme nedali dopustit. Naši rodiče nás vychovali dobře, aby z nás byli slušní a féroví lidé. Nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že by se naše vztahy mohly změnit. Že by mezi nás někdo dokázal zatnout sekyru, jak s
5 minut čtení
Máme dvě děti, čtyři vnoučata a teď i páté na cestě. Jsem pyšná máma, babička a brzy budu ještě šťastnější! Každý den si říkám: „Boženo, máš krásný život, děkuj Pánu Bohu.“ Žijeme v klidné čtvrti na okraji Brna v domku, který jsme s manželem Josefem postavili před třiceti lety vlastními rukama. Můj manžel je zámečník se zlatýma rukama, dnes už v důchodu, a své dny tráví ve své milované dílně
3 minuty čtení
Můj manžel je hodný člověk a taky skvělý táta, já bych ale chtěla v životě ještě něco zažít, nesedět doma za pecí s tím svým „líným Honzou“… S mým mužem Pepíkem jsme se poznali kdysi na jedné společenské akci. Pomáhala jsem tam kamarádce s obsluhou hostů. Byl tak galantní a vtipný! Na večírku zůstal jako jeden z posledních, a když odcházel, zeptal se mě, jestli bych s ním nešla na večeři. Pozdě
2 minuty čtení
Traumata ze svého dětství si s sebou neseme celý život. Já jsem se s nimi dokázala poprat a nakonec všechny křivdy své mámě odpustit. Moje dětství byl horor. Otec byl agresivní alkoholik, který nás všechny bil – matku, mě i mé tři mladší sourozence. Máma se nedokázala za nás postavit, nedokázala ani od táty odejít ani problém řešit. Byla jsem to já, kdo od útlého dětství chránil své mladší sour
5 minut čtení
Konečně víkend! Byla jsem unavená z celého týdne v práci a poslední, oč jsem stála, byla návštěva mé sestry hned v sobotu dopoledne. Trochu pobouřeně jsem otevřela dveře a uviděla na prahu stát Marii. Moje dvojče, ženu s těmi samými vráskami kolem očí, jako mám já, ale s tím jejím typickým zarputilým výrazem, který říká: „Já mám pravdu.“ Přepadla mě nepřipravenou V ruce držela krabici s v
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Supermodelka Claudia Schiffer a její dům plný duchů: žije v něm už 23 let
enigmaplus.cz
Supermodelka Claudia Schiffer a její dům plný duchů: žije v něm už 23 let
Claudia Schiffer, jedna z nejúspěšnějších modelek všech dob, se před nedávnem svěřila reportérům, že v jejím anglickém domě, který si s manželem pořídila před 23 lety, přebývá několik duchů. Jsou prý
Slavný vzdušný most: Ve městě přistává jedno letadlo za minutu
historyplus.cz
Slavný vzdušný most: Ve městě přistává jedno letadlo za minutu
Jakmile se letoun dotkne přistávací dráhy, už ho odklánějí k příslušnému hangáru, kde je ještě místo. Neuběhnou totiž ještě ani dvě minuty a už se blíží další vrčící kolos. Takhle to jde den za dnem. A Stalin zuří! Nevěřil, jak houževnatě budou západní Spojenci odolávat jeho provokacím. Blokádu odvolá až po 11 měsících. Z Berlína
Lexus přebudoval velké SUV v kosmetický salon
epochalnisvet.cz
Lexus přebudoval velké SUV v kosmetický salon
Americká pobočka Lexus vytvořila unikátní verzi modelu Glam LX, největšího SUV v nabídce značky. Jde o mobilní kosmetický salon inspirovaný módou a kosmetickým průmyslem pro VIP hosty.   Lexus Glam LX má karoserii pokrytou efektní perleťovou fólií, která mění barvy v závislosti na osvětlení, diamantově růžovým logem značky vpředu a výraznými stříbrnými ráfky. V interiéru
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
epochanacestach.cz
Advent v saské metropoli – Předvánoční Drážďany
Toužíte po skutečné vánoční atmosféře? Vydejte se do Německa, kde mají adventní trhy dlouhou tradici a patří k těm nejpůvabnějším v Evropě. Ty nejbližší českým hranicím najdete v Drážďanech – začínají 26. 11. 2025 a potrvají do 24. 12. 2025. A stojí za to je zažít na vlastní kůži. S norimberským Christkindlesmarktem se drážďanské vánoční trhy
Jak nám ONA jednoho dne změnila celý život
skutecnepribehy.cz
Jak nám ONA jednoho dne změnila celý život
Přivedl si JI domů, aniž se mě zeptal. Mohla jsem se zbláznit vzteky a žárlivostí. Nakonec si získala i mě, a náš společný život se změnil k lepšímu. Toho dne, bylo to po téměř dvacetiletém, celkem poklidném, i když dost stereotypním manželství, přišel manžel z práce a doprovázela ho ONA. Vzájemně nás představil a se samozřejmostí jemu vlastní mi sdělil, že ONA bude
Balení vánočních dárků hravě a kreativně
nejsemsama.cz
Balení vánočních dárků hravě a kreativně
Patříte-li mezi nadšence, kteří se každý rok pídí po originálním balení dárků, máme pro vás spoustu úžasných nápadů. Vsadíte na eleganci a okázalost, které letos vládnou celému světu, nebo toužíte spíše po kreativitě? Nic není problém! Ať žije okázalost Zlato, samet či satén, výrazné barvy, zvířecí motivy a doplňky. Pokud se letos chcete blýsknout, vsaďte na
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Netradiční cibulová paštika
tisicereceptu.cz
Netradiční cibulová paštika
Určitě jste někdy jedli vařené brambory s cibulkou a se sklenicí mléka nebo kefíru. Velice rychlá a oblíbená večeře v řadě domácností. Cibule není nikdy dost. Proč si nepřipravit i tuto paštiku? In
Pět etap vývoje lidského mozku: Dospělý mód nastává až po třicítce!
21stoleti.cz
Pět etap vývoje lidského mozku: Dospělý mód nastává až po třicítce!
Odborníci z Cambridgeské univerzity v rámci jedné z dosud nejkomplexnějších studií, zabývající se změnami nervových spojů od dětství do stáří, identifikovali pět hlavních „epoch“ vývoje lidského mozku
Tajemství Svatební košile: Nejtemnější příběh z Erbenovy Kytice
epochaplus.cz
Tajemství Svatební košile: Nejtemnější příběh z Erbenovy Kytice
V časech, kdy noc osvětloval jen plamínek lampy a lidská představivost byla plná stínů a neznáma, vznikl jeden z nejmrazivějších příběhů české literatury. Dnes nás horory zaplavují digitálními efekty a hlasitými výkřiky, přesto se Erbenovi před více než 170 lety podařilo vytvořit děs, který dokáže proniknout až do kostí — bez jediného trikového obrazu. Jeho
Dcera Basinger odpustila zpackanou rodinu?
nasehvezdy.cz
Dcera Basinger odpustila zpackanou rodinu?
To je ale překvapení! Dlouho se americká herečka známá z filmu Batman, Kim Basinger (71), neukázala na veřejnosti. Mluvilo se o její fóbii z lidí a veřejných prostranství a také o tom, že se od ní o
Sváteční dining, koktejly a třpyt Swarovski: Andaz Prague zve k oslavám Vánoc
iluxus.cz
Sváteční dining, koktejly a třpyt Swarovski: Andaz Prague zve k oslavám Vánoc
Sváteční období v Andaz Prague letos rozzářila spolupráce se značkou Swarovski, která u příležitosti svého 130. výročí přináší do hotelu nezaměnitelnou záři, eleganci a řemeslný um. Stylové lobby ozdo