Svého muže jsem poznala jako holka. Byl o tři roky starší a já si ho všimla hned! Byl středem pozornosti, sportovní kluk, který nezkazí legraci.

Začali jsme spolu chodit a všechno šlo rychle. Za dva roky se nám narodil syn, za další dva roky dcera. Zařizovali jsme dům, dělali zahradu.

Marek dřel, aby nás uživil, já se starala o provoz rodiny a přivydělávala si různými brigádami.Až když obě děti začaly chodit do školy a já na plný úvazek do práce, měla jsem pocit, že mám někdy čas i pro sebe.

V té době šla moje máma do důchodu a mohla nám děti občas pohlídat. Sem tam jsme si s Markem zase mohli někam spolu vyrazit. Zatancovat si nebo s kamarády na slavnosti našeho města a podobné akce. Všechno fungovalo.

Samozřejmě že byly občas nějaké hádky, ale v podstatě mi s ním bylo dobře. Jen byl tou dobou hodně v práci a já chtěla víc mezi lidi. „Buď chceš, abych nosil domů peníze, nebo se chceš bavit!“ usadil mě a já musela uznat, že peníze potřebujeme.

Cizí žena v jeho poště

Přestala jsem tedy mít výhrady k jeho pozdním příchodům. Jednou jsem takhle večer brouzdala po internetu a vyskočily na mě nějaké Pepovy e-maily. Nejdřív jsem to nechápala, ale pak jsem se zorientovala.

On si zařídil tajnou e-mailovou adresu, ze které se zapomněl odhlásit. A protože tam byly e-maily jen od jedné ženy, nevydržela jsem a všechny si je přečetla. Dozvěděla jsem se všechno!

Má milenku, se kterou se chce jen vídat, ale opouštět rodinu nebude, alespoň takhle jí to psal. Byla jsem v šoku! Chvílemi jsem brečela, chvílemi jsem mu chtěla vyházet věci před dveře, chvílemi jsem myslela, že uteču já.

Utěšila jsem se jinak

Nemám ale ráda impulzivní rozhodování, a tak jsem to vydržela neřešit týden, dva, tři a najednou to byly dva měsíce. Mezitím se Marek doma choval strašně hezky k dětem i ke mně.

Plánoval dovolenou, nezapomínal na narozeniny a všechny kamarádky mě ujišťovaly, že se to prostě může stát každému. Než jsem s tím stihla něco udělat, objevil se v mém životě nový muž. Nebo jsem ho možná tak trochu potkala záměrně.

Do mého života se najednou vrátila vášeň a záhy jsem zjistila, že můžu mít klidně ráda Marka a žít s ním rodinný život a že k tomu zvládnu i vztah, ze kterého se mi podlamují kolena. V té době náš život fungoval skvěle. Až do chvíle, než mi na milence přišel manžel.

A nastalo peklo

Začal mi to strašně vyčítat, tak jsem mu vmetla do tváře tu jeho. Byl překvapený, že o ní vím. Pár dní bylo dusno, pak ale přišel Marek s návrhem, že všechno ukončíme a začneme znovu. Nakonec jsem se rozhodla pro manželství.

Nic už ale nebylo jako dřív… Hádali jsme se, rozváděli, udobřovali. Vše nakonec rozsekla až návštěva jeho exmilenky. Tedy pokud byla opravdu už jen ex. Náhle stála na našem prahu s miminem v náručí: „To je tvůj syn,“ pravila. To byl konec našeho vztahu.

Manžel se odstěhoval. A i když jsme po čase zjistili, že si chybíme, manželství jsme už slepit nedokázali. Nemanželské dítě nás definitivně rozvedlo! Marek k nám ale stále chodil za našimi dětmi. Přicházel čím dál častěji a zůstával čím dál déle.

Nakonec zůstal definitivně. A já teď přemýšlím, která z nás byla větší mrcha. Já, nebo exmilenka?

Lenka K. (59), Liberec