Na pohled ten dům vypadal jako kterýkoliv jiný. Dlouhé roky v něm však docházelo k smutným tragédiím. Až jeden objev odkryl proč.

O tom, že s tím domem není něco v pořádku, se vědělo odjakživa. Mezi místními o něm kolovala řada strašidelných pověr a báchorek. Pověrčivost lidí měla důvody, o kterých léta nikdo nevěděl.

Tenkrát těmto historkám ale málokdo věřil, spíš si všichni mysleli něco o bujaré fantazii. Až v době mé dospělosti se odhalilo, proč jedna nemovitost přinášela stále dokola jen samé neštěstí a smůlu.

Krvavý zločin

O sousedním domě jsem slýchala různé divné historky už jako malá holka. Některé byly vskutku přitažené za vlasy a těžko uvěřitelné, jiné zase naháněly strach. Pamatuji si, že když jsem chodila do školy, asi do čtvrté třídy, stala se v tom domě vražda.

Manžel zabil svoji ženu, protože mu byla údajně nevěrná, a sám si pak také sáhl na život. Byla to děsivá historie nejen z pohledu malého dítěte, také dospělí tím byli šokovaní a hodně dlouhou dobu se o tom v naší vesnici povídalo.

Pouze chátral

Později jsem se dozvěděla, že v tom domě se už různých nešťastných událostí stalo několik. Jedna rodina přišla kdysi o život při autonehodě. Za války tam zatklo muže a ženu gestapo – už se nikdy nevrátili.

A ještě předtím tam bydleli lidé, jejichž dcerka zemřela na otravu houbami. Po oné vraždě a sebevraždě pak zůstal dům dlouho neobydlený. Nebylo ani jasné, komu vlastně patří. Několik let pouze chátral.

Rodina se dvěma dětmi

S ostatními dětmi jsme vždy chodily kolem a provokovaly se, že se půjdeme podívat dovnitř – i když jsme to měly od rodičů zakázané. Hecovaly jsme se, ale nikdo z nás k tomu nakonec nenašel odvahu. V době dospívání pak vedlejší dům znovu ožil.

Přistěhovala se tam rodina se dvěma dětmi. Můj otec se s nimi dal do řeči a nezapomněl se zmínit o špatné pověsti domu. S našimi novými sousedy to ale nic neudělalo, spíš se tomu jen vysmáli.

Vypadalo to, že jim ty děsivé historky nijak nevadí. Postupně začali stavení upravovat k obrazu svému. Měli v plánu také ještě nějakou část přistavit. V tom jim ale zabránily dramatické okolnosti.

Další smutná tragédie

Mladší z jejich dětí, osmiletý syn, najednou vážně onemocněl. Nikdo nevěděl, co se mu stalo, dokonce ani lékaři si nevěděli rady. Musel být hospitalizován v nemocnici. Po měsíci, kdy se pohyboval mezi životem a smrtí, svůj boj bohužel prohrál. Sousední dům tak zasáhla další smutná tragédie.

Dům opustili

Po této události se oni manželé uzavřeli do sebe a s nikým nekomunikovali. Dokonce ani nevycházeli ven. Jednoho dne, asi dva měsíce po pohřbu jejich syna, jsem pak spatřila před domem stěhovací vůz. Kam se odstěhovali, to dodnes nevím. Prokletý dům pak znovu osiřel.

Noví majitelé

Po změně režimu začali lidé podnikat. Jedna taková dvojice mladých odvážlivců se stala vlastníky vedlejšího domu. Já už jsem v té době žila jinde, ve Zlíně.

Byla jsem vdaná, měla děti a jezdila k rodičům jen na víkendy. Samozřejmě jsme se bavili o tom, jak dlouho podnikatelský pár v sousedním domě vydrží.

Šílený nápad

Nebyli jsme sami, kdo očekával, že se opět něco přihodí. Naštěstí se to tentokrát obešlo bez obětí na životech. Dvojice odvedle „jen“ zkrachovala a dům připadl exekutorům. Dům tak znovu zůstal neobydlený.

Zájemce odrazoval jeho špatný stav i pověst, o které se doslechli. Můj manžel jednou navrhl, abychom dům koupili my a renovovali ho, ale já jsem to rázně odmítla. Znala jsem celou tu historii, část i z vlastní zkušenosti, a nehodlala jsem riskovat.

Velký požár

Pověst prokletého stavení nakonec neodradila cizince. Byl to postarší pár z Rakouska, celkem milí lidé se psem. Seznámila jsem se s nimi při jedné ze svých návštěv v rodném domě. Protože jsem uměla německy, hezky jsem si s nimi popovídala.

Letmo jsem se jim zmínila o historii domu. Nevypadlo to, že by je to nějak vyděsilo. Do domu se nastěhovali a delší dobu se pak zdálo, že negativní energie zmizela. Jedné noci ale vypukl v sousedním domě požár, který skoro celou budovu zničil. Rakouský pár byl naštěstí pojištěn a posléze se přestěhoval jinam.

Dávné pohřebiště

Pozemek pak koupil jeden bohatý Čech a chtěl stavět znovu od základů, aby se pak do nového domu přestěhoval s celou svojí rodinou.

Sehnal si na to dělníky, kteří během hloubení odkryli zajímavý archeologický objev. Zjistilo se, že na tom místě bylo pohřebiště, pocházející někdy z doby před středověkem.

Konečně je klid

Teprve když bylo toto naleziště řádně prozkoumáno archeology, dostal onen nový majitel povolení postavit tam luxusní vilu. Ta na tom místě stojí dodnes.

Prokletí předchozího domu zřejmě skutečně způsobovali duchové mrtvých, kteří pod ním byli pohřbeni, protože od té doby už k žádnému neštěstí nedošlo.

Veronika J. (65), jižní Morava