K osmákovi jsem přišla vlastně náhodou. Byl mi ale spíš na obtíž. Starala se o něj proto moje spolubydlící, a to se jí vymstilo.

Ještě za studií na vysoké škole jsme se spolubydlící Hankou vyrazily na výlet do východních Čech, odkud jsme si přivezly nečekaný suvenýr, osmáka degu.

Byl to můj nápad koupit ty lístky do tomboly, když jsme šly na výstavu domácích mazlíčků. Už během zpáteční cesty mi bylo jasné, že tohle doma neprojde. Rodiče mi doma mazlíčka nikdy nedovolili.

Na koleji

Matka se oklepala, jen Kamila, jak jsem osmáka pojmenovala, spatřila. Nazvala ho „příšernou krysou“. Odvezla jsem si tedy osmáka zpátky na kolej. Hanka mi už na výstavě radila, ať si Kamila domů nevozím, ale někomu ho udám.

Já ji ale přesvědčila, že všechno vyřeším. To se ale nepovedlo. A tak jsme na koleji bydleli společně.

Kamila jsme každý den pronášely přes vrátnici, chvíli vydržel spát v tašce při přednášce nebo si ho půjčili spolužáci z jiných ročníků, když zrovna neměli výuku.

Prasklo to

Osmák mi byl ale čím dál tím víc na obtíž. Často se o něj starala spíš Hanka než já. A když jsem si našla přítele Pepíka, měla jsem na osmáka ještě méně času a nakonec jsem přemýšlela, jak bych se ho zbavila.

Bylo otázkou času, než někdo nahlásí na vedení koleje, že tam to zvíře s námi žije. Něco takového bylo v přísném rozporu s kolejním řádem. A tak to nakonec vážně prasklo.

Protože se ale v tu dobu o Kamila starala už výhradně moje spolubydlící, padla ta stížnost na její hlavu. Vedení koleje si ji předvolalo a ona jim řekla podle pravdy, jak jsme k osmákovi přišly a že je můj.

A tak si zavolali mě a hned mezi dveřmi mi sdělili, že za takový přestupek mohu být vyloučena z koleje. Nedokázala jsem přiznat, že je to zvíře moje.

Podrazila jsem ji

A tak jsem lhala. Řekla jsem, že s osmákem nemám rozhodně nic společného. Přinesla si ho Hana. Bylo to tvrzení proti tvrzení, nakonec to ale odnesla Hana. Vyloučili ji z koleje a mně se uvolnil až do konce semestru pokoj. Mohla jsem si ho užívat s přítelem.

Hana si našla nějaký pronájem a musela chodit na brigády, aby na něj vydělala. Osmáka si nechala. Naše přátelství tehdy skončilo. Potkaly jsme se až po letech v jedné práci.

Nastoupila jsem tam po mateřské a Hana mi dělala šéfovou. I když se mi nemstila, odešla jsem ještě ve výpovědní lhůtě. Hryzalo mě špatné svědomí.

Eva (64), Břeclav