Můj manžel byl vždy pracovitý a starostlivý, ale taky tak trochu pecivál. Pak se přistěhoval nový soused a můj muž se změnil k nepoznání.

S mým mužem Toníkem jsme prožili velmi pěkný život. Znali jsme se od dětství. Chodili jsme spolu do jedné školy, on o rok výš. První pusu jsem od něj dostala už ve třetí třídě, když jsem šla na maškarní za ovečku, a on za vlka.

Vyhráli jsme hlavní cenu a tancovali spolu v místní sokolovně polku, kterou ani jeden z nás neuměl. Rodiče nám tleskali.

A byla svatba

Chodit jsme spolu ale začali až po střední. Potkali jsme se tehdy na diskotéce pro mladé. Pus jsme si tehdy dali asi dvacet a z Toníka vypadlo, že za týden rukuje na vojnu. Psali jsme si a několikrát jsem tam za ním přijela.

Když se vrátil z vojny rozjelo se všechno velkou rychlostí. Najednou jsem byla těhotná a museli jsme se brát. Nakonec jsme spolu měli dvě děti. Jak běžel čas, byla jsem víc a víc šťastná z toho, že jsem si Tondu vzala.

Nebyl to sice žádný velký krasavec, zato to byl dobrý manžel, spolehlivý, pracovitý, moc nepil, a hlavně to byl výborný táta. S dětmi to uměl, měl s nimi daleko větší trpělivost než já.

Velcí kámoši

Tak jsme spolu oslavili třicáté výročí svatby, děti už měly dávno své rodiny a my tři krásná vnoučata, když se stalo něco, co mě zaskočilo. Člověk se prostě mění, a může se to stát třeba i v šedesáti!

Do protějšího bytu v našem panelovém domě se nastěhoval o generaci mladší manželský pár. Taky měli dvě děti, jako jsme mívali my. Nebyla jsem z toho nadšená, přece jen tu byla generační propast. A tak jsem si držela odstup, i když se sousedka snažila o kontakt.

Slušně jsem pozdravila, prohodila pár zdvořilostních frází a pak šla rychle svou cestou. A tak jsem si myslela, že tomu bude i u mého muže, který byl ještě větší nemluva než já. Jenže po dvou měsících se můj muž s novým sousedem dal do hovoru.

Nakonec se prý spolu před domem bavili skoro hodinu. Nevím, o čem si tak dlouho povídali, ale manžel se vrátil s úsměvem na tváři. Pak mi sdělil, že sousedův dědeček byl cestovatel, a proto Vojta, jak se soused jmenoval, taky hodně cestoval, než se oženil.

Mému muži úplně svítily oči, když mi líčil, kde všude náš mladý soused byl a co zažil. Druhý den ráno už Toník číhal, kdy soused vyleze z bytu, aby spolu zase mohli klábosit.

Jejich přátelství narůstalo, až Vojtěch pozval mého Tondu do nedaleké hospody na sraz geologů amatérů.

Toulavý kocour

A to byl začátek konce našeho klidného manželství. Tonda se v šutrech našel. Zapálil se pro hledání kamenů a do měsíce se sbalil a vyrazil s partičkou nadšenců kamsi do hor hledat poklad, jak tomu s nadsázkou říkal. Vrátil se za týden jako toulavý kocour.

Špinavý, unavený, ale šťastný. Batoh měl plný kamenů. Od té doby mají ti blázni své čtvrtky v hospodě a tam vymýšlejí šílené plány. A to nehovořím o tom, že naučili Tondu pít pivo a zelenou. Když mám námitky, říká mi, ať se k nim přidám!

Kamila (62), jižní Čechy