Domů     U přehrady jsem snila o své lásce
U přehrady jsem snila o své lásce
6 minut čtení

Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku.

Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat.

Beznadějně zamilovaná

Vyučila jsem se prodavačkou, a protože zrovna začínalo léto, nastoupila jsem do kiosku u přehrady. A tam jsem ho zase spatřila. Toho vysokého, černovlasého kluka, kterého jsem si všimla i loni a předloni.

Vypadal fantasticky, ale nikoli nafoukaně. Byla jsem do něho tajně zamilovaná už třetím rokem, ale bylo mi to platné jako mrtvému zimník.

Můj tajný deník o velké lásce

Když mi bylo šestnáct a potkala jsem ho u přehrady poprvé, koupila jsem si v papírnictví tlustý sešit a začala si o něm psát deník. V podstatě nebylo o čem psát, neznala jsem ani jeho jméno. Ale to pro mě nebyl žádný problém.

Říkala jsem mu Patrik a podrobně jsem popisovala, kde jsem ho potkala a kolikrát. Jednou jsme přišly s holkami k táboráku a on tam byl s několika dalšími mladíky, hráli na kytaru a zpívali. Připadalo mi, jako by se na mě skrze odlesky plamenů usmál.

Obyčejná prodavačka z kiosku

To léto, kdy jsem nastoupila do kiosku u přehrady, na mě poprvé promluvil. Pravda, sice na mě promluvil, ale ne proto, aby mě pozval na limonádu. Byla jsem přece ta prodavačka z kiosku, kdo si chtěl něco koupit, něco říct musel.

Vyvalila jsem oči a otevřela pusu. Poprvé jsem ho viděla takhle zblízka. Tmavé oči, moc hezký úsměv. Chtěl baterky do magneťáku, dvě limonády a čtyři piva. Chleba a deset klobás. „Chleba už není,“ vypravila jsem ze sebe nešťastně.

Zasmál se: „No tak se bez něj obejdeme. Horší by bylo, kdyby nebylo pivo.“ Naházel nákup do batohu. Limonády svědčily o tom, že se společnost rozrostla o holky. Těžce jsem si povzdechla.

Jediný nápadník

Byla jsem smutná. Jeden děda na to dokonce poukázal. „Slečno, já vás tady už pěknou řádku dní pozoruji. Copak, že jste tak smutná?“ „Nejsem smutná,“ namítla jsem. „Ale jste,“ mínil. „To já poznám. Nechápu, jak mohou být ti mladí kluci tak hloupí. Copak nemají oči?“

Odpověděla jsem, že místní mladíci se zajímají o krásné rekreantky z Prahy, ne o obyčejné myšky z kiosku. „Podívala jste se někdy do zrcadla?“ namítl ten děda. Byl hodný, asi mi chtěl zvýšit sebevědomí.

Jenže já zírala do zrcadla dnes a denně a nadšená jsem z toho nebyla. Děda pravil, že kdyby byl mladší, hned by mě pozval na rande. „Jste hezká slečinka s dobrým srdcem,“ řekl. „Nějaký mladý muž s vámi udělá štěstí.“ Dojímal mě.

Bývala jsem často celá naměkko, zvlášť když jsem obsluhovala nějakou maminku s miminem v náručí, vedle čekal tatínek s nafukovacím plavacím kruhem, koupili si šátečky s tvarohem a zamířili na pláž. Usměvavá rodinka, po které jsem toužila. Co když ji nikdy nebudu mít?

Veškeré moje naděje byly pryč

Patrik chodí s nějakou holkou! Bylo to zjevné, vodili se za ruce, všude se objevovali spolu, i u mě v kiosku. Byla přesně taková, jaká já nikdy nebudu. Vysoká, štíhlá, s vlasy barvy zlatavého medu. Samozřejmě z Prahy, jak jinak.

Nosila minisukně, aby všechny kolem upozornila na parádní nohy. No a to byl poslední hřebík do mé rakve. „Vypadáte jako přízrak,“ upozornil mě můj jediný nápadník, dědula s falešným chrupem. „Jak můžete být tak smutná, když jste tak mladá?“ divil se. „Já kdybych byl ještě jednou mladý, tak to pořádně roztočím.“

Byl to jeho vnuk!

Rezignovaně jsem pokrčila rameny. Bylo mi už všechno jedno. Patrik má hezkou holku a se mnou je konec. „Uvidíte, že toho pravého najdete,“ ubezpečil mě děda. „Kdo hledá, najde. Můj vnuk taky hledá. A našel si takovou fiflenu. Vidíte?“

K mému úžasu ukázal na dvojici, která se zrovna ruku v ruce blížila. „To je váš vnuk?“ hlesla jsem. „No jistě,“ pravil hrdě. „To je náš David. S tou fiflenou, která mi pije krev.“

Dědovi se slečna nezamlouvala

Jmenovala se Simona. Poručila si dvě deci vína a děda jí povídá: „Odjakživa nesnáším ženy, které pijí alkohol.“ David zasyčel: „Ale no tak, dědo!“ A ona povídá: „Teď je jiná doba, dědečku. Ženy jsou moderní, řídí auta a tramvaje a létají do vesmíru.“

Děda se zachechtal a vmetl jí do tváře: „Tak tam, slečno, co nejrychleji odleťte, protože já jsem Davidovi našel jinou nevěstu.“ Vyjekla nad tou urážkou, popadla svého milého za ruku a rychle zmizeli.

Nejšťastnější

Neuplynulo ani deset minut a můj černovlasý idol byl zpátky, celý pobledlý. „Tak díky, dědo,“ syčel. „Simonu jsi tak naštval, že odjela do Prahy.“ Děda odvětil něco v tom smyslu, buď rád, že ses jí zbavil. Vtom přivezli melouny.

To byl zázrak, k němuž došlo jednou, maximálně dvakrát za sezonu. Přibíhali lidé zdaleka i zblízka, děda i vnuk nelenili a začali mi v krámku pomáhat, aby to, jak se říká, odsejpalo. „Slečna umí vzít za práci,“ chválil mě děda.

David se na mě usmál, tentokrát jsem si tím byla jistá. Naše oči se setkaly. Ten děda byl asi pohádkový dědeček, nebýt jeho, tak se s Davidem jaktěživa neseznámím.

Během melounové smršti mi David hodně pomohl, dokonce došlo ke rvačce a musel dva chlapy od sebe odtrhávat.

Potom jsme se šli projít na oblázkovou pláž, a když jsme se tam šli projít o dva roky později, už s námi cupitala naše Anička a já byla nejšťastnější mladá paní na celém světě.

Petra L. (64), jižní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
4 minuty čtení
Loni na Prvního máje jsem plánovala, že zůstanu doma. Na lásku jsem neměla ani pomyšlení. Jenže osud si pro mě připravil něco jiného. Přiznám se, že jsem svátky zamilovaných jako První máj nebo Valentýn nikdy nemusela. Tohle povinné dokazování lásky mi přijde ujeté. Když jste navíc nezadaná, zamilované párečky vám lezou na nervy ještě víc. Když jsem se loni prvního května probudila, měla jsem p
3 minuty čtení
Ten muž se objevil v drogerii, kde jsem v té době pracovala. Pořád po mně pokukoval, nakonec se přece jen osmělil a oslovil mě. Byl to Ferda. Táta mi tu neobyčejně povedenou fotku z tábora nechal zasklít. Byla jsem tam ještě s nějakými táborníky, postupem času jsem zapomínala jejich jména i táborové přezdívky, protože šlo hlavně o to, že mi to tam moc slušelo. Bylo mi tehdy patnáct, měla jsem v
3 minuty čtení
Byli jsme s Tondou každý jiný, on ze statku, já z města. Bála jsem se, že jsme příliš rozdílní, než abychom spolu mohli žít. Skoro celé léto jsem tehdy probrečela. Byla jsem nešťastná, i když zase naopak chvílemi šťastná, zasněná a zamilovaná. Byli jsme s Tondou jako oheň a voda. Maminka mě utěšovala, že láska hory přenáší a všechno spraví, jenomže budoucí tchyně si zjevně myslela opak. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Saúdská Arábie bude ve velkém vyrábět vodík, přemění ho na amoniak
21stoleti.cz
Saúdská Arábie bude ve velkém vyrábět vodík, přemění ho na amoniak
Saúdská Arábie, země spojovaná především s ropou, učinila další významný krok směrem k budoucnosti. Tentokrát nejde jen o vodík, ale také o amoniak. Země plánuje výstavbu zařízení na výrobu zeleného v
Nevěru by Dopita neodpustil!
nasehvezdy.cz
Nevěru by Dopita neodpustil!
Vypadalo to, že Agáta Hanychová (40) a její manžel Miroslav Dopita (41), s nímž má jednoho ze svých tří potomků, Kryšpína (14), mají mezi sebou spíš kamarádský vztah než vášnivé manželství. Jenže
Neznámé kapitoly hudební historie: Od neslyšících Beatles po varhany gigantických rozměrů
epochaplus.cz
Neznámé kapitoly hudební historie: Od neslyšících Beatles po varhany gigantických rozměrů
Hudba, jak ji známe dnes, má za sebou neuvěřitelně pestrou historii, plnou překvapení a anekdot, které často unikají běžné pozornosti. Zatímco před deseti tisíci roky si lidé vyráběli první kostěné píšťalky, dnes se bez hudby neobejdou ani toalety či auta. Než se ale třeba Elvis Presley stal slavným, dělal řidiče kamionu. The Beatles se nikdy
Cuketový koláč s kozím sýrem
nejsemsama.cz
Cuketový koláč s kozím sýrem
Cuketový koláč z listového těsta je skvělý teplý i studený. Díky výborné chuti sýru vám v něm maso chybět nebude. Potřebujete: ✿ 400 g listového těsta ✿ 3 menší cukety ✿ 2 stroužky česneku ✿ 2–3 lžíce olivového oleje ✿ 4 lžíce mascarpone ✿ 100 g tvrdého sýru ✿ 50 g čerstvého kozího sýru ✿ sůl, pepř ✿ hrst máty 1. Cukety omyjte a nakrájejte na
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Špičkový Hi-Fi zvuk v podobě designového all-in-one provedení
iluxus.cz
Špičkový Hi-Fi zvuk v podobě designového all-in-one provedení
Německá značka Elac je renomovaným výrobcem reprosoustav s 99letou tradicí a mezi její špičkové modely patří například reprosoustavy Concentro s cenovkou bezmála půldruhého milionu korun za stereo sad
Tajemné podzemí hradu Marlbork: Je zde ukrytý poklad Řádu německých rytířů?
enigmaplus.cz
Tajemné podzemí hradu Marlbork: Je zde ukrytý poklad Řádu německých rytířů?
Majestátní hradní komplex ležící na řece Nogat v polském Pomořanském vojvodství. Sláva hradu Marlbork je spojena například s působením Řádu německých rytířů. Dodnes kolují legendy, že bojovní mniši zd
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Cutomu Jamaguči přežil dva atomové výbuchy
historyplus.cz
Cutomu Jamaguči přežil dva atomové výbuchy
Je 6. srpna 1945 a Cutomu Jamaguči, pracovník v loděnicích firmy Mitsubishi, zařizuje poslední záležitosti na své tříměsíční pracovní cestě, následující den se má vrátit domů. Míří do hirošimského přístavu, aby se rozloučil s kolegy, když vtom si uvědomí, že zapomněl cestovní dokumenty… Vrací se na ubytovnu, pak znovu do přístavu, je krásné slunečné ráno, 15 minut
Šikovná arónie
epochalnisvet.cz
Šikovná arónie
Arónie, černý jeřáb, temnoplodec – to všechno je jedna rostlina. Možná ji máte na zahradě i vy. Pokud ano, budete brzo sklízet její plody, pokud ne, je nejvyšší čas si tenhle zajímavý keř vysadit.   Proč právě arónie? Její plody, malvičky, pomáhají snižovat krevní tlak a zvýšenou hladinu cholesterolu. Arónie je díky obsaženým látkám vhodným
Zakázané ovoce chutná nejlépe, ale jen chvíli
skutecnepribehy.cz
Zakázané ovoce chutná nejlépe, ale jen chvíli
Cítila jsem se strašně zbytečná, seděla jsem celé dny doma a nudila se. Musela jsem něco vymyslet. Byl to ale nejhloupější nápad v mém životě. Dobře jsem se vdala. Krásný dům, pracovitý muž, žádné povinnosti, to byl můj život. Své zaměstnání jsem opustila hned, jak jsem otěhotněla. Manžel Lukáš chodíval z práce pozdě a moje kamarádky neměly tolik času
Zeleninová omeleta ze zbytků
tisicereceptu.cz
Zeleninová omeleta ze zbytků
Začněte den skvělou a zdravou zeleninovou omeletou! Suroviny 100 g vařených brambor 50 g zbytků knedlíků (patka) 20 g vařeného celeru nebo jiné zeleniny 10 g cibule 2 vejce sůl trochu mlék