Domů     Nevím, jak se sblížit s dcerou
Nevím, jak se sblížit s dcerou
5 minut čtení

Jsem matka tří dětí, ale dnes bych chtěla psát jen o své dceři. O dceři, kterou nade všechno miluji, ale s níž mám pocit, že jsem se navždy vzdálila.

Když se narodila, měla jsem pocit, že mám vše, co si jen žena může přát. Byla krásná, zdravá a já byla šťastná, že mám kouzelnou malou holčičku a že je zrovna moje. Narodila se jako poslední, benjamínek, po dvou starších bratrech.

Jako malá byla neuvěřitelně živá a zvědavá. Byla jejich pravý opak. Kluci rošťačili a ke štěstí jim stačil vlak a bagr. To Markétu všechno zajímalo a chtěla všechno vědět.

Pamatuji si, jak mi dávala jednu záludnou otázku za druhou. „Mami, proč má nebe modrou barvu?“ a já jí vysvětlovala, jak funguje světlo. Poslouchala s očima dokořán a vypadala, jako by jí to celé dávalo smysl.

Drsná puberta

V těch chvílích jsem byla přesvědčená, že z ní jednou bude úspěšná, chytrá žena. Jenže čas plynul a s ním přišly změny. Její puberta nám všem převrátila život naruby.

Ze zvědavé holčičky se stala vzdorovitá dívka, která se mnou nechtěla mluvit a často ani s mužským osazenstvem naší domácnosti. Všechno, co jsem řekla, bylo špatně. „Mami, proč mi pořád něco říkáš? Já nejsem malá!“ slýchala jsem často.

Snažila jsem se být trpělivá, ale nebylo to s ní snadné. Pamatuji si jeden večer, kdy jsme se pohádaly. Všichni jsme seděli u večeře a já se jí ptala na školu. „Jak ti jde matika? Potřebuješ s něčím pomoct?“ zeptala jsem se.

Odpověděla mi odměřeně: „To přece zvládnu sama.“ Nechtěla jsem se jenom tak vzdát, protože jsem věděla, že dvakrát po sobě dostala pětku.

Uměla se jen urazit

A tak jsem se zeptala znovu: „Opravdu nepotřebuješ poradit? Matematika není lehká.“ A to byl ten moment, kdy vybuchla: „Proč mě pořád kontroluješ? Nemůžeš mě prostě nechat být?!“ Hodila příbor na stůl a odešla.

Seděla jsem tam v šoku a nevěděla, co jsem udělala špatně. Já bych si tohle ke svým rodičům nikdy nedovolila.

Navíc ona nosila v poslední době ze školy špatné známky, bylo tedy jen přirozené, že jako rodič musím mít starost a snažit se svému dítěti pomoci! Chtěla přece vždy studovat. Od té doby se naše vztahy jen zhoršovaly.

Vyrazila mi úplně dech

Každá moje otázka byla považována za útok. Každý pokus o radu skončil hádkou. Byly chvíle, kdy jsem si říkala, že je to jen fáze, že to přejde. Ale čím víc času uplynulo, tím větší se mezi námi tvořila propast.

Když dokončila střední školu, což byla nakonec při jejím přístupu pro nás velká úleva, přišla za mnou s oznámením, které mě zaskočilo. „Mami, nejdu na vysokou,“ řekla mi, když jsme seděly v kuchyni.

„Cože? Ale vždyť jsi říkala, že chceš být právnička!“ podívala jsem se na ni v úžasu. „To už nechci. Chci cestovat a žít jinak. Nechci ztrácet roky v lavici.“ Její slova mě zasáhla jako blesk.

Celá léta jsme ji podporovali ve studiu, a najednou se rozhodla vše shodit ze stolu! „To nemyslíš vážně?“ řekla jsem a cítila, jak se mi do očí derou slzy. „Víš, jak je důležité mít vzdělání? Bez něj to budeš mít v životě těžké.“

Žiju snad špatně?

Podívala se na mě s ledovým klidem a řekla: „To je můj život, mami. Nechci žít podle tvých pravidel.“ Ten večer jsem plakala dlouho do noci. Měla jsem pocit, že jsem selhala jako matka.

Kde jsem udělala chybu? Proč se rozhodla jít cestou, která je tak odlišná od toho, co jsem jí ukazovala? Tolik našimi životy pohrdá? Jednou se dřív, než jsme se všichni vrátili domů, odstěhovala.

Odešla s cizím chlapem

S přítelem, kterého jsme nikdo neznal. O kterém jsme vlastně ani nic nevěděli. Nic prý neřekla ani svým bratrům, kteří se o svoji mladší sestru vždy hezky starali.

„Kde bydlíš? Kdo je ten kluk?“ zoufale jsem jí volala a snažila se zjistit, jak teď žije má dcera. Odpověděla mi stručně: „To je moje věc.“ Připadala jsem si jako cizí člověk, kterému už do jejího života nic není.

Ta slova mě zranila

Dnes, po několika letech, se občas vídáme. Je pořád stejná tvrdohlavá, nezávislá a chladná. Když spolu mluvíme, cítím, že mezi námi zůstává nevyřčené napětí. Často si říkám, co bych jí měla říct, aby pochopila, jak moc ji mám ráda.

Ale když se nadechnu, abych promluvila, uvědomím si, že bych jen znovu řekla něco, co nechce slyšet. Nedávno jsme se potkaly na rodinné oslavě. „Jak se máš, zlato?“ zeptala jsem se jí.

Odpověděla mi krátce: „Dobře.“ A pak se otočila a šla si povídat s někým jiným. Dívala jsem se za ní a přemýšlela, jestli někdy znovu najdeme k sobě cestu.

Eva T. (55), Česká Lípa

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.