Domů     Vzpomínala snad dcera na svůj minulý život?
Vzpomínala snad dcera na svůj minulý život?
3 minuty čtení

Než jsme se nastěhovali do toho domu, byla naše dcera úplně normální dítě. Najednou ale začala vzpomínat na staré časy.

Projížděli jsme městem, ve kterém jsme byli poprvé. „Tati, já bych chtěla zmrzlinu!“ ozvala se naše desetiletá dcera Natálka na zadním sedadle. Jeli jsme obhlídnout dům, který jsme před několika dny koupili.

Usmál jsem se na svoji manželku sedící na místě spolujezdce. „Dáme si až později, tady nevím, kde mají zmrzlinu!“ řekl jsem a pevně sevřel volant. Byli jsme někde v centru, ale tápal jsem, neboť navigace přestala fungovat.

„Tak zatoč támhle doleva, tam mají nanuků velký výběr!“ zvolala Natálka a mávala rukou přede mě. Byla tak sebevědomá, až mě to překvapilo.

Jak tohle ví?

„Jak můžeš vědět, že tam mají nanuky? Jsi tu poprvé,“ divil jsem se. „Prostě to vím!“ odpověděla dcera, ale já jel dál, protože jsem si myslel, že si vymýšlí. Náš nový domov stál ve vilové čtvrti, až docela vzadu. Dům byl kdysi pýchou kubismu.

Přežil válku a jeho majitelé v něm bydleli až do současnosti. Z nějakého důvodu se stěhovali do ciziny a dům potřebovali urychleně prodat. Dohodli jsme se tedy rychle.

Sotva jsme překročili práh, vyběhla Natálka plná energie po schodišti a volala, že se půjde podívat na svůj dětský pokoj. Zůstali jsme s manželkou stát jako přimrazeni.

Jak se naše desetiletá dcera mohla orientovat naprosto přesně v prostoru, kde byla poprvé v životě? On totiž pokoj, který jsme plánovali jako ten dětský, byl přesně v místech, kam utíkala.

Když jsme ji doběhli, Natálka stála v pokoji s rukama zapíchnutýma v bok a mudrovala dál. „Je to tu jiné, ta modrá tapeta tu nebyla. Byla tu žlutá omítka!“ – „Jak víš, že tu byla původně žlutá omítka?“ ptali jsme se.

„Tak…prostě to vím!“ odpověděla. Skoro jsem měl chuť na jednom místě odlepit tapetu a přesvědčit se, že si naše dcera nevymýšlí.

Už tu žila?

Přiznám se, že nám ta záhada vrtala hlavou. Nejprve jsme to všechno přikládali jen bujné fantazii naší dcerky, ale Natálka věděla třeba i to, kde je vchod do sklepa a stejně tak suverénně kráčela do zahrady zadními dveřmi.

„Já už jsem tu bydlela, je to dlouho,“ řekla, když jsme zasedli ke svačině a ptali jsme se jí, jak je možné, že dům tak dobře zná. „Měla jsem psa, jmenoval se Raptor jako ti chytří dinosauři!“ pokračovala dál. „Je pochovaný na konci zahrady, jak stojí ten ořech!“ dodala mimochodem.

Měla pravdu

Nijak jsme si nedovedli vysvětlit to, co nám vyprávěla. Až do té doby byla úplně normálním dítětem, nad kterým se nevznášelo žádné tajemství.

Když jsme se za pár týdnů do domu přestěhovali, nedalo mi to, šel jsem s rýčem na konec zahrady, tam, kde měl být pohřben ten její pes. Po několika rýpnutích do země jsem našel kosti, vážně patřily psovi. Vše jsem znovu zahrabal. Polilo mě horko.

Jak jen tohle mohla dcera vědět? Žila snad v tom domě v minulém životě? Nikdy jsem na záhady tohoto typu nevěřil, ale teď jsem si to nedokázal jinak logicky vysvětlit.

Potřeboval jsem ještě jeden důkaz. Šel jsem do Natálčina pokoje a v jednom místě odlepil tapetu. Byla pod ní žlutá omítka, přesně, jak dcera řekla…

Petr (58), Pardubice

Související články
3 minuty čtení
Byly jsme šťastný a spokojený pár, plánovali jsme svatbu. Partner mi ale jednou z cest přivezl podivný dárek, který málem zničil náš vztah. Nikdy bych nevěřila, že se může v kusu neživé hmoty, v kamíncích a koženém provázku, ukrývat taková energie, která se postará o neštěstí, nebo dokonce zkázu. To, co se mi ale stalo, mě přesvědčilo o tom, že takové nebezpečné předměty existují. Že do nich
3 minuty čtení
Nikdy na ten sen nezapomenu. Spatřila jsem bledou tvář svého umírajícího táty a vzápětí do dveří vstoupil egyptský bůh smrti - Anubis. Rodiče provozovali kousek od Písku malou restauraci. V patře měli byt a já se tam nastěhovala v době, kdy jsem utekla od svého záletného muže i s naším malým dítětem. Bylo mi tenkrát osmadvacet. Na rozdíl od jiných nešťastných žen jsem ale měla kam jít. U rodičů
3 minuty čtení
Byla jsem doma sama. Bouřka řádila a vichr nám rozbil okno. Najednou se přede mnou objevila temná postava dívky. Déšť hrozil po celý den, ve vzduchu byla cítit bouřka. Do topolů před domem se opřel vítr. Domek jsme koupili s manželem teprve nedávno. Stál kousek za městem. Autem jsme měli všechny služby v dosažitelné blízkosti. Snažila jsem se udělat z domku náš pelíšek, který se měl co nevidět
3 minuty čtení
Ten obraz byl kýč, se kterým jsme se nechtěli nikomu chlubit. Rychle jsme ho ale vraceli na jeho místo. S manželem Vaškem jsme si pořídili chaloupku, takový domek na severu Čech, kde jsme si naplánovali pobývat v důchodu. To léto před pěti lety jsme se pustili do malování. Domek stojí na pozemku, kde se nachází i velká stodola. Už roky ji nikdo nevyužívá, ale její mohutná stavba přidává celému
5 minut čtení
U známých na chalupě jsme na půdě našli staré bylinky po babičce. Zvědavost mi nedala a připravila jsem si z nich lektvar… Zimní pobyt na chalupě se pro mě vlastní vinou změnil v děsivý zážitek, na který až do konce svého života nezapomenu! Napila jsem se zvláštního čaje a málem mě to stálo život. Opustila jsem poté své tělo a nemohla se vrátit zpátky! Strach, jaký jsem měla, se ani nedá pop
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Odmítla Burešová kuchařovu žádost o ruku?
nasehvezdy.cz
Odmítla Burešová kuchařovu žádost o ruku?
Mnozí netrpělivě čekáme, až do toho herečka ze ZOO, Eva Burešová (32), a její přítel, šéfkuchař Přemek Forejt (38), konečně praští. Asi k tomu ale hned tak nedojde. Svatbě se má údajně bránit hlavně
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Tradiční pečené kaštany
tisicereceptu.cz
Tradiční pečené kaštany
Chcete si doma udělat vlastní pečené kaštany? Bezva. Máme pro vás jednoduchý postup na přípravu těch nejlepších kaštanů, co jste kdy jedli. Ingredience Na tuto dobrotu potřebujete opravdu jen je
Strážce mrtvých si přišel pro otcovu duši
skutecnepribehy.cz
Strážce mrtvých si přišel pro otcovu duši
Nikdy na ten sen nezapomenu. Spatřila jsem bledou tvář svého umírajícího táty a vzápětí do dveří vstoupil egyptský bůh smrti – Anubis. Rodiče provozovali kousek od Písku malou restauraci. V patře měli byt a já se tam nastěhovala v době, kdy jsem utekla od svého záletného muže i s naším malým dítětem. Bylo mi tenkrát osmadvacet. Na rozdíl od jiných nešťastných žen
Pikantní ovocné chutney
nejsemsama.cz
Pikantní ovocné chutney
Ze švestek s pikantním kořením si připravíte chutney (čti: čatní), kterému málokdo odolá. Je výborné k masu, sýrům nebo paštice. Potřebujete: ✿ 1,5 kg švestek ✿ 3 menší šalotky ✿ lžíci sádla ✿ 300 g třtinového cukru ✿ 1/2 lžičky mletého zázvoru ✿ 1–2 chil­li papričky ✿ 10 hřebíčků ✿ 2 lžičky skořice ✿ 1/4 muškátového oříšku ✿ špetku hořčičného semínka ✿ sůl ✿ 150 ml vinného octa ✿ 100 ml červeného vína 1. Do misky nasypte
Kardinál Richelieu dobýval královu pracovnu
epochalnisvet.cz
Kardinál Richelieu dobýval královu pracovnu
Jeho postavu v rudém plášti zná každý milovník historických románů Alexandra Dumase. Kardinál Richelieu ovládal Francii, tahal za nitky v celé Evropě a byl nedostižným mistrem intrik.   Nebýt křehké tělesné konstituce a chatrného zdraví, nejspíš by Armand-Jean du Plessis, vévoda de Richelieu (†1642), narozený 9. září 1585, kráčel ve stopách svého otce, vysokého důstojníka. I on
Paranormální zážitky: Nechce mě tam!
enigmaplus.cz
Paranormální zážitky: Nechce mě tam!
Pocity, které nedokážeme vysvětlit, nás často pronásledují na místech, kde se stalo něco tragického. Je možné, že duchové zemřelých zůstávají na místech, která si vybrali, a snaží se chránit svůj pros
Carringtonova událost: Peklo, které se může opakovat!
epochaplus.cz
Carringtonova událost: Peklo, které se může opakovat!
Noc se mění v den. Trafo stanice hoří. Elektrická síť se hroutí. Mobily ani internet nefungují. Může se to stát za rok. Za dva. Nebo zítra. Slunce není vždy kamarád. Dává nám sice světlo, teplo, život, ale přesto je to stále šelma. Země se od ní sice drží v bezpečné vzdálenosti, přesto ji občas rafne. Co dokáže,
Uprchlé trestance z Austrálie spasila americká vlajka
historyplus.cz
Uprchlé trestance z Austrálie spasila americká vlajka
„Proboha, co teď?“ drbe si temeno hlavy kapitán. Na jeho lodi se totiž skrývá šest irských separatistů, kteří právě utekli ze žaláře, a velitel Britského královského námořnictva mu dal čtvrt hodiny na to se vzdát. S očima upřenýma do nebe najednou spatří, že má na stěžni americkou vlajku. „Když vystřelíte na mě, střílíte na ni!“
Q by Aston Martin oslavuje 60 let kabrioletů Volante exkluzivními edicemi
iluxus.cz
Q by Aston Martin oslavuje 60 let kabrioletů Volante exkluzivními edicemi
Šedesát let svobody, elegance a řevu motoru pod širým nebem. Aston Martin slaví šest dekád ikonického jména Volante, které od roku 1965 symbolizuje to nejlepší z otevřených grand tourerů. Na počest vý
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
epochanacestach.cz
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
Z Kašperských Hor se nemusíme vydat jen na hrad Kašperk, ale projít se můžeme třeba také po zeleně značené naučné Stezce strážců hranic sledující linii lehkých vojenských opevnění, takzvaných řopíků vznikajících v pohraničí od poloviny 30. let minulého století. Je vybavena informačními tabulemi, vede údolím Zlatého potoka do Řetenic a kromě opevnění si prohlédneme i stopy
Než přišel praotec Čech… U ikonické hory Říp bylo významné pohřebiště
21stoleti.cz
Než přišel praotec Čech… U ikonické hory Říp bylo významné pohřebiště
Je s ním spojována česká národní identita. Jenže role Řípu je, respektive bývala mnohem větší. Dokládají to archeologické vykopávky, jež v jeho okolí v posledních letech proběhly. Expertům se podařilo