Domů     Styděla se, že ji okradla!
Styděla se, že ji okradla!
3 minuty čtení

Jsem už v důchodu a mou největší radostí je občasná návštěva vnučky. Někdy si ke mně rovnou po škole zajde na oblíbený koláč.

Je to taková malá slečna a já si chvíle s ní moc užívám. Povídáme si o všem možném, probereme její kamarádky, co poslouchá za hudbu a někdy chce, abych jí vyprávěla, jak zlobila její maminka, když byla malá.

Tak jsem ji neznala

Jednou se mi ale Linda zdála nějak posmutnělá. A také se hned po mé otázce, zda se něco nestalo, rozplakala. „Babi, já nemám peníze na ten školní výlet,“ začala tichým hlasem. „Všechny holky ze třídy si pořád něco kupují, a já nemůžu.

Nemám za co!“ Vůbec jsem nechápala, co se to s ní najednou děje. Jen jsem ji objímala a hladila, dokud se nevyplakala a trochu neuklidnila. „Babi, já jsem tak ráda, že mě vždycky podporuješ, ale teď, prostě to nejde,“ pokračovala Linda mezi slzami.

Snažila jsem se jí vysvětlit, že není třeba hned plakat kvůli věcem. „Miláčku, ale vždyť jsme vždycky šetřily na to, co je důležité. Určitě není nutné, abys měla vše jako ostatní. Proč by tě mělo trápit, že nemáš, co ostatní?“

Problém byl jinde

Linda sklopila oči. „Myslíš, že jsem nějaká chudá příbuzná?“ zeptala napůl útočně a napůl zoufale. Začalo mi docházet, že problém bude asi jinde. „Babi,“ začala Linda najednou, „já jsem ti vlastně neřekla něco důležitého.“ Její hlas se změnil.

Byla nervózní, i když se snažila být klidná. Začala mi pomalu vykládat, co se děje u ní ve škole. V poslední době se jí ztrácejí věci a také kapesné, co dostává od rodičů. „Myslím, že za tím je Veronika!“ vyhrkla nakonec.

„Ona mi napřed pořád půjčovala věci, ale pak jsem ji jednou viděla, jak si bere nějaké peníze z mé peněženky. Říkala, že mi je vrátí, ale neudělala to. Nechápala jsem, že se Linda nedokázala bránit.

Linda se styděla svěřit

„Já jsem jí věřila, ale teď už vím, že mě okrádá.“ Slzy jí znovu začaly stékat po tvářích. „Neboj, spolu to vyřešíme!“ A rozjela jsem záchrannou akci. Nejprve jsem se poptala ostatních rodičů, jestli jejich děti nemají podobnou zkušenost.

Ukázalo se, že naše Linda nebyla jedinou Veroničinou obětí. Jen nikdo neměl odvahu to řešit. Tak jsem si na ni počkala já. „Veroniko, vím, že si bereš peníze od dětí a nevracíš je. To je krádež!“ Veronika ztuhla a její výraz se změnil. „No, já…,“ začala koktat.

Nakonec se přiznala: „Jen jsem chtěla mít taky něco navíc, co mají ostatní.“ Skoro by mi jí bylo líto. „Takhle se to ale nedělá! Vše, co jsi vzala, vrátíš a všem se omluvíš. A jestli ne, zase si tě najdu!“

Další den přišla má vnučka na koláč zase celá rozzářená. „Děkuji, babi,“ řekla a objala mě.

Marta S. (69), Trutnov

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.