Domů     Za nevěru se dodnes stydím
Za nevěru se dodnes stydím
3 minuty čtení

Jsem ve věku, kdy člověk bilancuje. Měla bych si užívat klidné stáří, ale trápí mě jedno tajemství, které mi nedá spát.

Něco, co jsem nikdy nikomu neřekla, ani své nejlepší přítelkyni. Mám za sebou čtyřicet let manželství. S manželem jsme spolu prošli dobrými i špatnými časy. Byli jsme mladí, když jsme se brali, a tehdy jsem věřila, že to bude navždy. A možná bych tomu věřila i dnes, kdyby se před pár lety něco nezměnilo.

Začalo to nenápadně

Děti dospěly a odešly z domu, a my dva jsme zůstali sami. Zpočátku jsem si to užívala, protože jsme měli konečně čas jen pro sebe. Jenže časem jsem si uvědomila, že mezi námi něco chybí.

Manžel se stal uzavřeným, málokdy se mnou mluvil o něčem jiném než o běžných starostech. Večer sedával u televize, já četla knížky nebo luštila křížovky. Byli jsme vedle sebe, ale zároveň každý úplně sám.

Najednou se všechno změnilo

Potkala jsem někoho, koho jsem nikdy neměla potkat. Bylo to na večírku, kam mě přítelkyně přemluvila, abych šla. Nechtělo se mi, ale nakonec jsem podlehla. A tam byl on. Jiří. Bylo mu o pár let víc než mně, ale měl šarm a charisma, které mě okamžitě přitáhly.

Celý večer jsme si povídali. Smála jsem se tak, jako jsem se dlouho nesmála. Cítila jsem se zase jako mladá holka. Po tom večeru jsme si začali psát. Nejdřív nevinné zprávy o počasí, o knihách, které jsme četli, o tom, co nás baví.

Ale postupně naše konverzace nabíraly jiný tón. Jiří mi psal, jak mě obdivuje, jak jsem krásná a inteligentní. A já? Já jsem mu to dovolila. Potřebovala jsem to slyšet. Cítila jsem se po letech opět jako žena, která někoho zajímá.

Pozval mě na oběd

„Je to jen oběd,“ říkala jsem si, ale v hloubi duše jsem věděla, že je to víc. Seděli jsme v malé restauraci a já zapomněla na všechno. Na svůj věk, na manžela, na zodpovědnost. Když mě doprovázel domů, políbil mě. A já ten polibek neodmítla.

Tím to neskončilo. Začali jsme se scházet pravidelně. Na kávu, na procházky, někdy jsme si jen psali dlouhé zprávy. Trvalo to několik měsíců, během kterých jsem žila dvojí život.

Doma jsem byla vzorná manželka, která vařila, uklízela a starala se o manžela. Ale jakmile jsem dostala zprávu od Jiřího, srdce mi poskočilo a já byla ochotná lhát, abych ho mohla vidět.

Ukončila jsem to

Jednoho dne jsem si uvědomila, že to tak dál nejde. Nebyla jsem šťastná, jen jsem se ztratila ve vlastních pocitech. Manžel si zaslouží víc než lži a já si zasloužím pravdu. Tak jsem se s Jiřím setkala naposledy.

Řekla jsem mu, že to musíme ukončit. „Proč? Vždyť tě miluju,“ řekl. A já se rozbrečela. „Já nevím, co chci,“ přiznala jsem. Náš vztah skončil, ale výčitky zůstaly.

Daniela S. (64), Třinec

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.