Domů     Ekonom, nebo básník? Kterého byste vybraly?
Ekonom, nebo básník? Kterého byste vybraly?
8 minut čtení

S Richardem jsme spolu chodili už dlouho, bylo samozřejmé, že se vezmeme. Potom se však přihodilo cosi nečekaného. Objevil se Jaroslav.

Prateta byla svérázná. Kdysi bohatá a krásná, ale ty časy byly tytam. Bývala zdrcujícím způsobem upřímná, ostrá jako břitva, každému vmetla do očí, co si o něm doopravdy myslí. Přesto jsem ji měla ráda a myslím, že ona mě rovněž.

Ale ani přede mnou si nebrala servítky, pokaždé jsem se instinktivně přikrčila, když začala: „Holka zlatá, já si myslím, že ten tvůj Richard, to není žádná výhra v loterii. Co na něm vidíš?

Pokaždé, když mi ho sem přivezeš, mám pocit, že mě zavraždí.“ Ona už byla taková, provokovala a přeháněla. Richarda, mého přítele, si neoblíbila. „Budeš se s ním mít možná finančně dobře, ale budeš nešťastná,“ prorokovala. Richard promoval s červeným diplomem a nastoupil do perspektivního zaměstnání.

Závěť

Byl ekonom tělem i duší. Nikdy neztrácel čas, neboť čas jsou peníze. Byl schopen u pratety popíjet čaj ze starožitného šálku a přitom sledovat pohyb akcií na burze. „To je nezdvořilé,“ vyštěkla na něj. Suše se omluvil, aniž zvedl oči od novin.

Taky mi někdy lezl na nervy. Ale měli jsme dlouholetou známost s perspektivou, že skončíme u oltáře. Kdybychom se rozešli, co bych si počala? Co kdybych už nikoho jiného nesehnala a zůstala sama? Když prateta zemřela, byla to pro mě velká rána.

I závěť byla šok. K mému úžasu odkázala starobylou vilu u jezera mně, s čímž se počítalo, avšak napůl s jakýmsi cizím člověkem, kterého jsem absolutně neznala. „Zbláznila se,“ lamentoval Richard. „Tak máme po bydlení. Co to provedla?

Říkal jsem, že je bláznivá.“ S mužem, jemuž spolu se mnou prateta vilu odkázala, jsme se seznámili u notářky. Byl to docela milý chlapík, říkal, že se s pratetou přátelil a občas jí s lecčím v domácnosti vypomohl.

„Ale neměl jsem tušení,“ ujišťoval mě překotně, „že se mnou počítá v závěti. Zaskočilo mě to stejně jako vás.“

Jiný svět

Byl sympatický, vlastně jsem se ani nedivila, že se v něm prateta zhlédla. V závěti, kterou předčítala notářka, to i vysvětlovala. Byla bezdětná, vždycky toužila mít syna, ale nesplnilo se jí to.

Tenhle muž, Jaroslav, byl jako její syn, který jí nezištně pomáhal doma, na zahradě i na úřadech. Vše jen proto, že byl dobrého srdce, a tak si odměnu zaslouží. Závěrem vyjádřila prateta přesvědčení, že se o budoucnosti vily my dva spolu jistě domluvíme.

Musím říct, že se mi Jaroslav od začátku líbil. Až jsem si to skoro vyčítala, vzhledem k tomu, že jsem měla vážnou známost. Jenomže Jaroslav byl úplně jiný než Richard. V městečku, kde prateta bydlela, pracoval jako knihovník.

Psal také básně, žádnou z nich mi tehdy ještě neukázal. Byl to velký romantik. Nic takového jsem v dosavadním životě neznala. S Richardem jsem chodila od svých osmnácti let. Byl moje první láska a byl jiný než Jaroslav.

Půlměsíc

Sama jsem pracovala na sekretariátu podniku zahraničního obchodu, kde také příliš romantiky neužijete. To až Jaroslav mi otevřel brány do světa, do té doby pro mě pevně uzamčeného.

Knihovna, kde pracoval, byla oprýskaná budova ve staré zahradě, jejíž plot i mnohé stromy byly hustě obrostlé břečťanem. Pozval mě tam jednou na čaj – myslím do té zahrady. Na zahradním stolku hořely ve svícnu svíčky a na jabloni zářil lampion.

Když k tomu připočtu zasmušilý půlměsíc, který nad námi visel, musím říci, že to bylo velmi působivé. „Škoda že nás vaše prateta neseznámila,“ řekl s povzdechem. „Ale ona nás vlastně seznámila, i když posmrtně,“ namítla jsem. Kdovíco tím prateta sledovala. Byla mazaná a lstivá.

Tak bláznivá

Jaroslav se choval rezervovaně, věděl, že jsem zadaná. A aby toho nebylo málo, Richard začal poprvé v životě mluvit o svatbě. „Tak co? Co kdybychom do toho v létě praštili?“ zněla jeho žádost o ruku. Na to snad ani nebylo co odpovědět.

Jen jsem rezignovaně pokrčila rameny. Myslela jsem na Jaroslava. Dostal se mi do hlavy a nebylo, jak ho odtud dostat. Jak by asi básník a knihovník Jaroslav žádal o ruku?

Vnitřním zrakem jsem spatřila tu starou zahradu a lam­pion, mírně se nad námi houpající ve větru. Bylo předjaří. S Jaroslavem jsme se pochopitelně domluvili, že vilu prodáme a výtěžek si rozdělíme napůl, protože jiné řešení prostě nepřichází v úvahu.

Richard, kterého ztráta domu u jezera zprvu zdrtila, se již otřepal a měl vyhlédnutý pěkný třípokojový byt v prvorepublikovém činžáku, který si po svatbě koupíme.

S budoucností jsem si nemusela dělat starosti, byla čitelná jako velká písmena nahoře na tabuli u optika. Třípokojový byt v centru, Richard a hodně peněz.

Co by za to jiné ženy daly! Proč jsem jen byla tak nekonečně bláznivá? Která normální ženská dá přednost snům před naditou peněženkou a kvartýrem v lukrativní čtvrti?

Vzájemná láska

Už dávno jsem pochopila, že jsem do Jaroslava zamilovaná. A on do mě zjevně též, jak jsem zjistila na jedné z našich četných procházek k jezeru. Byl překrásný podvečer, měsíc nad jezerem zářil jako čerstvě vyleštěná měď a Jaroslav mi povídá:

„Víte co? Přemýšlel jsem. Pokud budete souhlasit, tak vám svou polovičku vily věnuji. Ale s podmínkou, že tam budete šťastná.“ Přejel mi po zádech mráz. Zasmál se: „Tu podmínku samozřejmě beru zpět, to byl jen vtip. Chcete, abych vám svůj díl domu věnoval? Jestli souhlasíte, je váš.“

Tehdy jsem pochopila, že mě má rád. A to vážně moc. Klidně by se v můj prospěch vzdal spousty, opravdu spousty peněz. Přitom sám nebyl žádný boháč. Mlčky jsem zavrtěla hlavou a odpověděla, že to nemohu přijmout.

Plánovaný prodej vily mi však trhal srdce. S rodiči jsme bydleli v malém bytě a za milovanou pratetou jezdili na prázdniny a na víkendy. Tenhle dům byl moje dětství. A dětství by se prodávat nemělo.

„Vaše prateta mi do života poslala vás, a to je pro mne víc, než nějaký majetek,“ prolomil po chvíli tíživé ticho Jaroslav. Ten večer jsme se poprvé políbili, asi proto, že jsme přestali pochybovat, zda je naše láska vzájemná.

Pod jabloní

Od jezera jsme zašli na hřbitov, kde snila svůj věčný sen prateta. Drželi jsme se za ruce, dívali se na náhrobek a mlčeli. Netuším, na co myslel Jaroslav, ale já jsem si v duchu říkala: Už vím, tetičko, proč jsi to udělala.

Nejdřív jsi mě tím hluboce zarmoutila, ale v poslední době jsem čím dál víc přesvědčena, že to byl dobrý nápad. Richard mě požádal o ruku na apríla. Připadalo mu to nesmírně vtipné.

V obývacím pokoji naší prozatímní garsonky poklekl, zeptal se, zdali si ho vezmu za manžela, a dodal: „Neboj se, není to apríl.“ Pak se nějakou dobu válel smíchy.

V televizi dávali jakýsi pořad o vaření, vzpomínám si, že se vařilo krkonošské kyselo, polévka ze sušených hub a brambor. Rovněž si vzpomínám, že zapomněl na prstýnek, a když jsem to suše poznamenala, odpověděl, že to vyřeší příští týden.

„Nemusíš to řešit vůbec,“ uvedla jsem to na pravou míru. „Takže budeš nevěsta bez prstýnku?“ bublal smíchy, který ho vzápětí přešel.

Odpověděla jsem, že si ho raději nevezmu vůbec, sbalila si kufr, nasedla na vlak a odjela do pratetiny vily, kde jsem se zabydlela natrvalo. A ne sama.

Když za pár dní přijel Richard, aby se mě zeptal, jestli jsem už přestala trucovat a vrátím se domů, zalapal po dechu, když zjistil, že ve vile se mnou žije Jaroslav. Nikdy jsem svého rozhodnutí nelitovala.

Právě naopak, prožívala jsem lásku jako z té nejkrásnější zamilované básně. Také mi jich Jaroslav několik složil.

O ruku mě žádal ve staré zahradě pod jabloní a já řekla ANO. K pratetině hrobu chodíme často, pokaždé jí děkujeme, že nám umožnila seznámit se, protože jsme spřízněné duše. Někdy jí také čteme Jaroslavovy básně, mívala je prý moc ráda.

Vendula (60), jižní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Organizovala jsem třídní sraz po 45 letech, na který přišel pohledný muž, kterého jsem nepoznala. Málem jsem ho vyhodila. V restauraci, kde jsme měli mít sraz, jsem zamluvila rezervaci salonku. Seděla jsem u stolu u dveří a inkasovala po příchozích určitou částku za objednané občerstvení. Někteří spolužačky a spolužáci tam už byli. Najednou nahlédl a začal se hrnout dovnitř podnapilý muž, který
4 minuty čtení
Domluvila jsem si schůzku s mužem ze seznamky. Jenže den se nevyvíjel vůbec podle plánu. Ve stresu jsem si popletla místo setkání. Po dlouhé době jsem se odhodlala jít na schůzku s příjemným mužem ze seznamky a chtěla jsem vypadat co nejlépe. Jenže jako na potvoru, ten den v práci byl jeden velký chaos. Šéf trval na tom, že nikdo neodejde, dokud se práce neodevzdá. I když jsem se už od rána těš
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po