Domů     Osud mi je postupně sebral
Osud mi je postupně sebral
5 minut čtení

Zpočátku se to zdálo jako sen, který se splnil, a mnohé ženy mi i záviděly. Tři děti, milující manžel, spokojená rodina. Jenže pak mi to osud všechno bral.

Připadala jsem si jako neporazitelná. Měla jsem děti, muže a dům, který jsem milovala. Můj život byl zkrátka pohodlný a krásný. Ale až do chvíle, než přišel ten telefonát. Ten změnil vše.

„Přivezli Adama,“ slyšela jsem našeho známého, který pracoval jako lékař v nemocnici. Vzal to na sebe. Nechtěl, aby dříve přišla policie a sdělila nám tu zprávu. „Měl nehodu na motorce. Nebylo mu pomoci.

Kdyby přežil, byl by zcela jistě upoután na lůžku,“ snažil se mne svým způsobem klidnit. Nebudu vám lhát. V tu chvíli jsem se zastavila. Dýchala jsem, ale nevnímala jsem vzduch.

Už to nebylo jako dříve

Srdce mi zůstalo stát a ve chvíli, kdy jsem se pokusila znovu nadechnout, jsem cítila, jak mi v hrudi něco jakoby praská. A vedle manžel. Musela jsem mu to říct, ale nešlo to. Tak jsem předala telefon. Zasáhlo ho to stejně. Náš první syn, Adam, odešel.

Bylo mu 18 let. Měl před sebou celý život. Proč? Měl sny, které navždy zůstanou neuskutečněné. A já? Zůstala jsem s prázdnotou v srdci a se vzpomínkami, které bolestivě připomínaly to, co už nikdy nebude. Nesoustředila jsem se na to, že mám zbytek rodiny.

Rozhodl jiný řidič

Adam byl můj první, moje radost. Nikdy jsem si nepřipustila, že bych ho mohla ztratit. Proč také? Ale přece. Ztratil kontrolu na motorce. Jel příliš rychle, a když do něj narazil jiný řidič, bylo po všem. Sice to byla vina druhého řidiče, ale Adam jel rychle.

To už je jedno. Moje srdce se rozpadlo na tisíc kousíčků a já jsem od té chvíle byla jiná. Vím to. Proč? Proč právě on? To jsem si opakovala bez vědomí toho, co nás ještě potká.

Bolest, která zůstává

Uplynulo pár let. Zvykla jsem si žít s tou prázdnotou, ale stále jsem se probouzela s myšlenkami na svoji rodinu. Místo po Adamovi se logicky nikdy nezaplnilo, to ani nikdo nechtěl.

Ale měla jsem ještě muže a další dva syny. Pro ně jsem tu byla dál. Jinak jako matka nevím, co bych dělala, mít jen jedináčka. Byli tu ještě Tomáš a Pavel. Moji kluci.

Dělal si srandu z věku

Tomášovi se blížila padesátka. Byl vždy vtipálek, takže ten rok, kterého se spousta lidí bojí, shazoval. Měl řeči, že už je jednou nohou v hrobě, že číslovka s koncem –sát asi už znamená, že bude sát jen tekutou stravu. Dělal si z toho legraci, aniž by kdokoli z nás tušil, co osud chystá.

Druhá rána osudu

Měli jsme rodinné setkání, slavili jsme jeho narozeniny. Oslava to byla podařená. Když si ale dnes uvědomím, že mu lidé právě v narážce na jeho věk dávali i „kondolenční“ přání, dokonce tam byl dortík ve tvaru rakvičky… Snad to nepřivolali.

Po pár týdnech Tomáš, který byl vždy plný energie, vtipu a neustále šířil kolem sebe radost, začal být unavený. Šel k lékař a diagnóza nás ochromila. Rakovina. Bohužel v pokročilém stadiu.

Nemoc silnější než my

Ačkoliv jsem stále doufala, že to bude nějaká špatná noční můra, která se vytratí, pravda byla neúprosná. Přece by nás nepotkala ta hrůza podruhé… Rakovina byla silnější než my. Po pár měsících trápení byl konec. Tak rychlé to bylo. Tomáš zemřel.

Když odcházel, byl u něj Pavel. Bratr, který v tom okamžiku ztratil nejen sourozence, ale i kus sebe. My s mužem jsme byli s Tomášem několik dní a nocí. Pavel nám sám řekl, ať si na den odpočineme.

Bohužel Tomášův stav se natolik zhoršil, že jsme nebyli u konce. Další místo v životě, které už nikdy nikdo nezaplní.

Ztráta, která přišla nečekaně

Zůstali jsme tři. Já, Pavel a manžel. Pavel měl svoji rodinu. I Tomáš, jen byl rozvedený, ale s vnučkami jsme se vídali. Ta původní jednotka, tedy já s mužem a s dětmi, se ale rozbila. Když jsem se dívala na Pavla, věděla jsem, že se bojí.

Nebyl to už ten veselý kluk, kterého jsem znala. Stal se mužem, který ztratil své dva velké bratry. Měl svoji rodinu, dceru, kterou miloval, ale věděla jsem, že ani to nestačí, aby byl imunní vůči bolesti, která nás všechny sužovala. Však jsem to poznala.

To už by snad stačilo!

Tři roky poté přišla další rána. Manžel měl autonehodu v autě. Je to spousta let, a když tu mám na řádcích svůj život, už nemůžu dopsat, že i ten další muž v mém životě už není. Zůstala jsem sama.

Můj manžel, který mě vždycky držel, když jsem padala dolů, byl pryč. Ano, byl tu Pavel a jeho rodina. Ale znáte to. Nechcete zasahovat dětem do jejich života. Manžel a mé děti, ti byli mým světem, byli převážně pryč. A tak tragicky.

Dům plný vzpomínek

Ten krásný dům se najednou stal místem, které mne i sužovalo. Už nebyl tak živý jako dřív. Každý kout mi připomínal něco krásného, ať už to byl Adamův smích, Tomášův smysl pro humor nebo manželova laskavost. Byli tu se mnou.

Ve všech těch stěnách, které najednou odrážely moje vzpomínky. Někdy jsem chtěla utéct, ale pochopila jsem, že utéct od strastí osudu zkrátka nejde. A tak nějak přežívám. Kdyby nebylo posledního syna…

Alena L. (71), Klatovy

Související články
3 minuty čtení
Hana byla spořádaná žena a vzorná manželka. Celé městečko ji obdivovalo. Pak se však stalo něco, co ji vykolejilo a změnilo k horšímu. V našem městečku jsme se všichni znali. Prodávala jsem v místním lahůdkářství, a to víte, do lahůdkářství chodí každý. Hanu jsem znala, bydlela ve vilce u nádraží. Její manželství bylo přímo čítankové, občas jsem dávala Hanu a jejího muže za příklad svému životn
3 minuty čtení
Ještě před čtyřmi měsíci jsme žili normální život. Manžel byl zdravý a plný energie. Dnes bojuje o život. Nikdy by mě nenapadlo, že se jeho svět tak rychle převrátí. Manžel byl člověk, který nikdy nebyl nemocný. Nezastavil se, vždy byl aktivní, běhal, jezdil na kole, miloval život. Když si ale začal stěžovat na bolesti v břiše, myslela jsem si, že to bude jen nějaký menší problém, nějaké zažíva
5 minut čtení
Je to už dávno, ale pořád si pamatuji, jak těžké to pro ni bylo. Moje kamarádka Petra byla vždy tak srdečná. Sama ale prožívala bolest, kterou neunesla. Když se ohlédnu zpět, mám pocit, jako bych byla svědkem něčeho, co se stalo teprve včera. Pořád dokola si říkám, jak jsem měla něco udělat jinak, abych jí pomohla. Aby tu byla se mnou i dnes. Moje kamarádka mi dala možnost být její oporou v
3 minuty čtení
První nečekaná rána v mém dosud pohádkovém životě přišla, když jsem zjistila, že manžel má milenku. To byla ale jen ta první z řady ran. Druhá přišla, když jsem zjistila, že se s tou ženou vídal už dlouhé měsíce a žil s námi oběma. A třetí, když se ukázalo, že ona je jen o pár let starší než naše dcera. Zůstala jsem sama v domě, který jsme spolu postavili. Zdi byly plné vzpomínek. Nemohla jsem
3 minuty čtení
Dodnes mám stále před očima obraz, který se mi zaryl do paměti. „Tvá sestřička už není,“ říkali. Jak není, vždyť byla mladší! Bylo mi tehdy 10 let a Markéta byla o dva roky mladší. To přece nedávalo smysl. Děti neumírají. I já jsem se cítila nesmrtelná. Tehdy mi řekli, že odešla do nebíčka. Proč? Tam odešla tenkrát babička, která byla stará. Proč šla má sestřička? Prázdný pokoj Nebyla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
tisicereceptu.cz
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
Jaké by to byly Velikonoce bez pořádného masa? Ingredience 4 jehněčí kolínka 2 cibule 50 g másla 6 stroužků česneku 10 kuliček pepře 3 bobkové listy 6 dcl červeného vína, 4 snítky rozmarý
Kde na vás číhá časová smyčka? Svět, kde se vše opakuje do zbláznění!
enigmaplus.cz
Kde na vás číhá časová smyčka? Svět, kde se vše opakuje do zbláznění!
Když vás pohltí časová smyčka, ocitnete se na místě, kde neexistuje čas a žádný váš čin nemá smysl. Vše se zde totiž odehrává stále dokola a nebere to konce! Zbytek života tak můžete strávit neustálým
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
epochanacestach.cz
Velikonoční ostrov: Nejosamělejší místo světa plné záhad
Hluboko v Pacifiku leží ostrov proslulý svou tajemnou prastarou civilizací. Zdobí jej nejen kouzelná příroda, ale i 300 soch moai. Každá z těchto soch je vytesána z jednoho kamene a má typickou protáhlou tvář. V současnosti se zdá, že řada tajemství Velikonočního ostrova se již dočkala svého rozluštění. Víme, proč tyto sochy vznikly a jakým způsobem se po ostrově
Vestavba s přidanou hodnotou
rezidenceonline.cz
Vestavba s přidanou hodnotou
Design kuchyně ctí spotřebiče, které nejsou na první pohled vidět. Mohou být ukryté za kuchyňskými dvířky nebo splývají s kuchyňskou linkou. Pro vestavné spotřebiče hraje řada faktorů. Jedním z nich je úspora místa a designově čistý vzhled kuchyně. Nabídka tohoto typu spotřebičů je veliká, v zásadě si můžete pořídit kompletní výčet nezbytných kuchyňských pomocníků od
Mimozemský život na vzdálené planetě? Opatrnost je na místě
21stoleti.cz
Mimozemský život na vzdálené planetě? Opatrnost je na místě
Nález mimozemského života by byl bezesporu největším objevem v dějinách vědy. Ačkoliv kosmické sondy už prolétly kolem všech planet naší soustavy a čím dál dokonalejší teleskopy nahlížejí do stále vzd
Gruzie plná chutí a vůní
epochalnisvet.cz
Gruzie plná chutí a vůní
Země pro mnohé neznámá skrývá velké kulinární bohatství, což může být pro ty, kteří pamatují jen známý koňak nebo čaj opravdovým překvapením. A pohostinnost místních je pověstná. Však také jedno z přísloví zní: Host je dar Boží.   Gruzínská kuchyně není jenom jedna, po staletí vstřebávala vlivy turecké, íránské a posledních dekádách i ruské. Navíc
Judit Pecháček se svou matkou neměla lehké dětství
nasehvezdy.cz
Judit Pecháček se svou matkou neměla lehké dětství
V seriálu Děcko hraje Judit Pecháček (36) matku, která má komplikovaný vztah se svými dětmi. A nyní herečka přiznala, že ani se svou skutečnou maminkou Ágnes Bardos nemá a nikdy neměla úplně idylické
Péče jako peříčko
nejsemsama.cz
Péče jako peříčko
Citlivá pleť vyžaduje pravidelnost, trpělivost a ty správné kosmetické produkty. Jen tak můžete dosáhnout viditelných výsledků a úžasného efektu. Patříte-li k těm, kdo mají citlivou pleť, dobře víte, jak moc je náchylná k podráždění. A jen tak nějaký kosmetický produkt jí nemusí vždy „sednout“. Rozhodí ji jakýkoli kontakt s dráždivými látkami, vysokými nebo nízkými teplotami, sluncem, silným větrem či suchým vzduchem.
Musela jsem bojovat o muže
skutecnepribehy.cz
Musela jsem bojovat o muže
Když jsem se seznámila s tehdy čerstvě rozvedeným Petrem, jeho dospělá dcera Alena byla stále na svého otce velmi silně citově vázaná. Věděla jsem tedy, že vztah s Alenou nebude snadný, ale nikdy jsem si nemyslela, že by se dcera mého milovaného muže mohla stát hrozbou pro náš vztah. Snažila jsem se tedy být trpělivá. Napřed mě
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
epochaplus.cz
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
Kdo by neznal jméno Robin Hood? Slavný psanec ze Sherwoodu se za staletí proměnil ve folklorní ikonu, hrdinu stovek knih, filmů i seriálů. Ale kdo vlastně byl muž, jehož příběh přežil staletí a stal se symbolem spravedlnosti? Mýtus, nebo historická postava? Příběh, který přerostl do legendy První dochované zmínky o Robinovi pocházejí ze 14. století.
Vyrostla na londýnském mostě celá čtvrť?
historyplus.cz
Vyrostla na londýnském mostě celá čtvrť?
Oba břehy Temže v Londýně spojovala kdysi stavba, označovaná za jeden z divů světa. Most, který se stal samostatnou městskou čtvrtí a také místem odporné přehlídky popravených nešťastníků. Most v samém centru Londýna postavili už Římané v roce 46 našeho letopočtu. Byl dřevěný a vydržel téměř 1000 let, než ho v roce 1013 nechal spálit král Ethelred II. (asi 968–1016),
Perlové týdny Halada 2025
iluxus.cz
Perlové týdny Halada 2025
V květnu a červnu proběhne největší prodejní výstave perlových šperků v Čechách a na Slovensku. Legendární a největší akce rodinného klenotnictví Halada má tradicí již několik desetiletí. Na akci s