Domů     Osud mi je postupně sebral
Osud mi je postupně sebral
5 minut čtení

Zpočátku se to zdálo jako sen, který se splnil, a mnohé ženy mi i záviděly. Tři děti, milující manžel, spokojená rodina. Jenže pak mi to osud všechno bral.

Připadala jsem si jako neporazitelná. Měla jsem děti, muže a dům, který jsem milovala. Můj život byl zkrátka pohodlný a krásný. Ale až do chvíle, než přišel ten telefonát. Ten změnil vše.

„Přivezli Adama,“ slyšela jsem našeho známého, který pracoval jako lékař v nemocnici. Vzal to na sebe. Nechtěl, aby dříve přišla policie a sdělila nám tu zprávu. „Měl nehodu na motorce. Nebylo mu pomoci.

Kdyby přežil, byl by zcela jistě upoután na lůžku,“ snažil se mne svým způsobem klidnit. Nebudu vám lhát. V tu chvíli jsem se zastavila. Dýchala jsem, ale nevnímala jsem vzduch.

Už to nebylo jako dříve

Srdce mi zůstalo stát a ve chvíli, kdy jsem se pokusila znovu nadechnout, jsem cítila, jak mi v hrudi něco jakoby praská. A vedle manžel. Musela jsem mu to říct, ale nešlo to. Tak jsem předala telefon. Zasáhlo ho to stejně. Náš první syn, Adam, odešel.

Bylo mu 18 let. Měl před sebou celý život. Proč? Měl sny, které navždy zůstanou neuskutečněné. A já? Zůstala jsem s prázdnotou v srdci a se vzpomínkami, které bolestivě připomínaly to, co už nikdy nebude. Nesoustředila jsem se na to, že mám zbytek rodiny.

Rozhodl jiný řidič

Adam byl můj první, moje radost. Nikdy jsem si nepřipustila, že bych ho mohla ztratit. Proč také? Ale přece. Ztratil kontrolu na motorce. Jel příliš rychle, a když do něj narazil jiný řidič, bylo po všem. Sice to byla vina druhého řidiče, ale Adam jel rychle.

To už je jedno. Moje srdce se rozpadlo na tisíc kousíčků a já jsem od té chvíle byla jiná. Vím to. Proč? Proč právě on? To jsem si opakovala bez vědomí toho, co nás ještě potká.

Bolest, která zůstává

Uplynulo pár let. Zvykla jsem si žít s tou prázdnotou, ale stále jsem se probouzela s myšlenkami na svoji rodinu. Místo po Adamovi se logicky nikdy nezaplnilo, to ani nikdo nechtěl.

Ale měla jsem ještě muže a další dva syny. Pro ně jsem tu byla dál. Jinak jako matka nevím, co bych dělala, mít jen jedináčka. Byli tu ještě Tomáš a Pavel. Moji kluci.

Dělal si srandu z věku

Tomášovi se blížila padesátka. Byl vždy vtipálek, takže ten rok, kterého se spousta lidí bojí, shazoval. Měl řeči, že už je jednou nohou v hrobě, že číslovka s koncem –sát asi už znamená, že bude sát jen tekutou stravu. Dělal si z toho legraci, aniž by kdokoli z nás tušil, co osud chystá.

Druhá rána osudu

Měli jsme rodinné setkání, slavili jsme jeho narozeniny. Oslava to byla podařená. Když si ale dnes uvědomím, že mu lidé právě v narážce na jeho věk dávali i „kondolenční“ přání, dokonce tam byl dortík ve tvaru rakvičky… Snad to nepřivolali.

Po pár týdnech Tomáš, který byl vždy plný energie, vtipu a neustále šířil kolem sebe radost, začal být unavený. Šel k lékař a diagnóza nás ochromila. Rakovina. Bohužel v pokročilém stadiu.

Nemoc silnější než my

Ačkoliv jsem stále doufala, že to bude nějaká špatná noční můra, která se vytratí, pravda byla neúprosná. Přece by nás nepotkala ta hrůza podruhé… Rakovina byla silnější než my. Po pár měsících trápení byl konec. Tak rychlé to bylo. Tomáš zemřel.

Když odcházel, byl u něj Pavel. Bratr, který v tom okamžiku ztratil nejen sourozence, ale i kus sebe. My s mužem jsme byli s Tomášem několik dní a nocí. Pavel nám sám řekl, ať si na den odpočineme.

Bohužel Tomášův stav se natolik zhoršil, že jsme nebyli u konce. Další místo v životě, které už nikdy nikdo nezaplní.

Ztráta, která přišla nečekaně

Zůstali jsme tři. Já, Pavel a manžel. Pavel měl svoji rodinu. I Tomáš, jen byl rozvedený, ale s vnučkami jsme se vídali. Ta původní jednotka, tedy já s mužem a s dětmi, se ale rozbila. Když jsem se dívala na Pavla, věděla jsem, že se bojí.

Nebyl to už ten veselý kluk, kterého jsem znala. Stal se mužem, který ztratil své dva velké bratry. Měl svoji rodinu, dceru, kterou miloval, ale věděla jsem, že ani to nestačí, aby byl imunní vůči bolesti, která nás všechny sužovala. Však jsem to poznala.

To už by snad stačilo!

Tři roky poté přišla další rána. Manžel měl autonehodu v autě. Je to spousta let, a když tu mám na řádcích svůj život, už nemůžu dopsat, že i ten další muž v mém životě už není. Zůstala jsem sama.

Můj manžel, který mě vždycky držel, když jsem padala dolů, byl pryč. Ano, byl tu Pavel a jeho rodina. Ale znáte to. Nechcete zasahovat dětem do jejich života. Manžel a mé děti, ti byli mým světem, byli převážně pryč. A tak tragicky.

Dům plný vzpomínek

Ten krásný dům se najednou stal místem, které mne i sužovalo. Už nebyl tak živý jako dřív. Každý kout mi připomínal něco krásného, ať už to byl Adamův smích, Tomášův smysl pro humor nebo manželova laskavost. Byli tu se mnou.

Ve všech těch stěnách, které najednou odrážely moje vzpomínky. Někdy jsem chtěla utéct, ale pochopila jsem, že utéct od strastí osudu zkrátka nejde. A tak nějak přežívám. Kdyby nebylo posledního syna…

Alena L. (71), Klatovy

Související články
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
4 minuty čtení
Poslední tři roky se můj život točí jen kolem jednoho. Kolem péče o manžela Františka, kterému lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Z našeho kdysi tak šťastného a spokojeného manželství, plného výletů a smíchu, se stal boj o každý den. Miluji ho, ale musím přiznat, že už to nezvládám. Sedím u jeho postele a poprvé vážně přemýšlím, jestli by pro nás oba nebylo lepší, kdyby šel do hospicu. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Rusové museli USA uplatit, aby Aljašku koupily
historyplus.cz
Rusové museli USA uplatit, aby Aljašku koupily
Alexandr II. rázuje po místnosti sem a tam. Dobře ví, že mu teče do bot. Řada neúspěšných válek zemi zcela zdecimovala. Dluhy navíc začínají být neúnosné. „Prodejte Aljašku,“ rozhodne nakonec, „stejně slouží jen jako výběh pro lední medvědy!“ V médiích Aljašku označují všelijak – jako velkou zamrzlou hroudu ledu, ledárnu či Sewardovu ledničku. Ve Spojených státech
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Počítač a baterie steré 2000 let. Skutečně existovaly!
enigmaplus.cz
Počítač a baterie steré 2000 let. Skutečně existovaly!
Připadají vám hodinový strojek či baterie jako vymoženosti dnešní doby? Takzvaný počítač z Antikythéry objevil 17. března 1902 řecký archeolog Spiridon Spice (1859–1932) při prohledávání vraku římské
Z jiné hvězdné čtvrti: Sluneční soustavou prolétá mezihvězdná kometa
21stoleti.cz
Z jiné hvězdné čtvrti: Sluneční soustavou prolétá mezihvězdná kometa
Astronomové oznámili objev teprve třetího známého objektu, který k nám přilétl z jiného hvězdného systému. Tento návštěvník, nově označený jako 3I/ATLAS, byl poprvé spatřen teleskopem v Chile jako nez
Přivolejte si malé zázraky
nejsemsama.cz
Přivolejte si malé zázraky
Lidská přání a touhy se po tisíciletí příliš nemění a například snaha získat lásku a vysněného partnera je věčná. Malá domácí magie funguje, ať už si přejete svůj život obohatit čímkoli. Domácí magie je dnes často opomíjena kvůli exotičtějším způsobům čarování. A to je škoda. Kvůli tomu se zapomíná na malá kouzla, která znaly už
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Řeka přináší leccos, někdy dokonce i lásku
skutecnepribehy.cz
Řeka přináší leccos, někdy dokonce i lásku
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala,
Morávková drasticky hubne, aby zachránila manželství?
nasehvezdy.cz
Morávková drasticky hubne, aby zachránila manželství?
Co se to děje s oblíbenou herečkou ze seriálu Ordinace v růžové zahradě? Dana Morávková (53) vždy působila dojmem sebevědomé ženy, která by nesklouzla k malichernostem, jako je nesmyslné hladovění v t
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Bodie: Mrtvé město zlata, hříchu a zločinu, kde se zastavil čas
epochaplus.cz
Bodie: Mrtvé město zlata, hříchu a zločinu, kde se zastavil čas
Stovky „městeček duchů“ jsou rozesety po Spojených státech jako památka na období zlaté horečky, ale žádné není tak známé a zachovalé jako Bodie. Toto kdysi největší a nejmodernější městečko v Kalifornii, plné zlata, peněz, hříchu a krve, prožilo jen tři roky slávy, než se propadlo do desítek let úpadku. Dnes, jako národní historická památka, vypadá,
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me