Domů     Chtěla mě připravit o mé dědictví
Chtěla mě připravit o mé dědictví
5 minut čtení

Dcera nedokázala unést, že se ze mě stala bohatá paní s chalupou, krásným bytem a několika vkladními knížkami. Vymyslela lest s jediným cílem. Okrást mě o všechno.

Má dcera byla vymodlená, a tudíž i pěkně hýčkaná. Už jsem ani nedoufala, že se mi podaří mít dítě. Dělala mi jen samou radost a můj rozvod schvalovala.

Stála na mojí straně, přestože už od dětství měla ke svému otci blíž než ke mně. Teď jsme na tom byly stejně. Obě rozvedené a obě udřené.

Jako kamarádky

Jezdily jsme spolu i na dovolené. Stany jsme si vždycky postavily vedle sebe a měly klid na klábosení. Byly jsme spíš jako dvě kamarádky než jako matka s dcerou. Ani jedna z nás si nenašla manžela ani přítele.

Já po něm už moc netoužila a jí se nedařilo někoho ulovit. Občas nějakou tu známost měla, ale nikdy to nedopadlo dobře. Jeden se chtěl nechat vydržovat a další zase chodil do hospody. Dceři jsem se svěřovala se vším a domnívala se, že i ona se mnou.

Chtěly jsme si hledat muže

„Petro, musím stále myslet na to, co mě čeká. Počítala jsem si orientačně důchod na takové té důchodové kalkulačce, co je na internetu. Buď jsem se spletla, nebo mě čeká pěkná chudoba!“ Petra se jen hořce usmála. Myslím, že ses nespletla!

Taky jsem na to myslela, i když já mám ještě do důchodu hodně daleko.“ Vzájemně jsme se utvrdily, že si prostě nějakého toho muže musíme opravdu najít. Než jsme ale naše hledání pořádně rozjely, přišla mi obsílka. Měla jsem se dostavit k notáři.

Dědila jsem po tetě

„Stala jste se dědičkou vaší vzdálené příbuzné. Žila úplně sama a my dohledali vás jako jedinou kandidátku na dědictví,“ oznámil mi notář a položil přede mě nějaká lejstra. Zdědila jsem, po mně neznámé paní, vzdálené tetě, obrovský majetek. Chalupu a peníze.

Dle mých informací se jednalo o hodně starou dámu, osamělou a asi i hodně nešťastnou. „Máme to asi v rodině,“ pomyslela jsem si, když jsem si prohlížela její fotografie. Byla na nich mladá a krásná. Dokonce byla trochu podobná mojí dceři Petře.

Kartářka byla divná

„No to si děláš legraci!“ zvolala dcera. Proč jsi mi to neřekla hned?“ divila se. Mým důvodem byla jistota. Co kdyby to dědictví byl nakonec nějaký omyl? Byla by notně zklamaná. Byla jsem rozhodnutá jí minimálně polovinu všeho dát.

Ona ale odešla ode mě hodně rychle a já jí to neměla čas říct. Asi o týden později mi zavolala: „Pojď se mnou ke kartářce!“ Nechtěla jsem ji naštvat, a tak jsem šla. Dozvěděla jsem se strašné věci. Prý to se mnou nevypadá dobře!

Měla jsem urychleně převést celý nově nabytý majetek na někoho, komu důvěřuji. Na dceru. Nechápala jsem proč. Vždyť by i tak dědila! Odpovědí mi byl jen hluboký povzdech.

„Nerada vám to říkám, ale váš vnuk, dceřin syn, hraje na automatech a její dcera se tahá s nějakým feťákem. Ti dva nejsou připraveni nakládat s tak velkým dědictvím, kdyby se vám něco stalo.

Rozfofrují ho a zůstanou oba bez prostředků…“ Musela jsem si přiznat, že kartářka má částečně pravdu.

Náhodou jsem je vyslechla

Uznala jsem, že kdyby se mi něco stalo, bude to tak, jak kartářka předpověděla. „Tak co, zajdeme spolu k notáři?“ zeptala se mě hned před jejím bytem dcera. Bezmyšlenkovitě jsem kývla, že návštěvu notáře dohodnu. Viditelně se jí zlepšila nálada.

Doma jsem si všechno znovu v hlavě přehrávala. Jak vlastně mohla Petra vědět, co mi kartářka řekla? Vždyť u ní se mnou nebyla! Vzpomínala jsem i na další naše rozhovory a došlo mi, že něco nehraje. Šla jsem se informovat na onu kartářku.

Prý si jen pronajala před dvěma dny volný byt. Šla jsem na kartářku zazvonit. Balila si kufr, že se opět stěhuje. „Bylo to jen na chvíli!“ tvrdila. Chystala jsem se nastoupit do výtahu, když jsem uslyšela kroky. Uviděla jsem dceru. Zaťukala na dveře kartářky.

„Málem jste se tu potkaly. Musíš s sebou pohnout! Má asi nějaké tušení,“ sdělila Petře ona kartářka a podala jí kufr. Dcera se s ní evidentně znala a pomáhala jí. Ty dvě mě chtěly podvést. Připravit o majetek.

Nemohla jsem tomu uvěřit, ale jiný důvod mě nenapadl. Vlastní dcery se zmocnila závist. Prostřednictvím falešné kartářky by můj majetek asi dostala. Nebýt náhody a mojí podezíravosti!

Na lítost bylo pozdě

Ještě týž den večer jsem ji navštívila a všechno jí řekla. Neubránila jsem se pláči. Ukázala jsem Petře šek a řekla: „Mohl být tvůj. Nebýt podvodu, který jsi na mě chystala. Teď nemáš nic, a tak to ještě pár let zůstane.“

Začala mě prosit o odpuštění. Plakala a dokonce mě začala objímat. Nebylo jí to nic platné. Snad se mi podaří ji ještě trochu změnit. Ale moc mě zklamala, to už se změnit nedá.

Andrea S. (58), Vsetín

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může