Je hezká a chytrá. Ale taky dost namyšlená. Myslí si, že jí musí patřit všechno, nač si ukáže. Tentokrát se ale zmýlila. Já se s ní dělit nehodlám!

Udělala si ze mě svoji důvěrnici. Pořád se mi s něčím svěřuje a vylévá si srdce. Je to tím, že všichni ostatní zaměstnanci se jí trochu bojí. Má je ve své moci. Uděluje a odebírá prémie, zadává práci a taky ji hodnotí.

Šla mi na nervy

Ředitel si jí považuje a dělá, co jí na očích vidí, čehož si je náležitě vědoma. Mně na jejím mínění moc nezáleží, protože si jsem jistá, že práci bych si vždycky našla. Umím totiž díky rodičům tři světové jazyky, a to hodně dobře.

V dětství jsem totiž měla možnost navštěvovat mezinárodní školy, a tak jsem svoje znalosti měla od dětství dobře zažité. Jenže, všechno má svůj rub a líc. Ta její holčičí tajemství mě už dost otravovala!

Znala jsem nazpaměť seznam jejích bývalých i současných milenců i stav konta. Můj dlouholetý partner byl zaměstnaný v našem sesterském podniku jako služební řidič. Pracoval jinde a také se jinak jmenoval, protože jsme nebyli manželé.

Chtěla mého přítele

Ale právě jeho si má šéfová vyhlédla. „Kláro, ten chlap je tak hezký. Charismatický! Je to jen řidič, ale má ohromné znalosti. A taky svaly, “ básnila a já začala tušit zádrhel. „A jaké má vlasy? A jak chodí oblečený?“ špitla jsem a očekávala katastrofu.

Přišla hned o chvíli později. „No, vlasů moc nemá, ale sluší mu to! Na sobě mívá vždycky bílou košili. Ale pěknou, většinou nějakou bavlněnou s kapsami na hrudi. Nebo měl taky ze lnu, muchlanou. Ta byla nádherná!“ básnila a mně se chtělo zakřičet: „No tu jsem mu taky kupovala já!“

Bála jsem se

Horečnatě jsem přemýšlela. Když jí řeknu pravdu, okamžitě si z ní udělám úhlavního nepřítele. A když neřeknu nic, možná se tu trpkou pravdu brzy dozví. Nevěděla jsem, jak se zachovat. Nezbývalo, než všechno příteli říct a společně vymyslet plán.

Zprvu se smál, ale viděla jsem, že je polichocený. Pokládala jsem to za zlé znamení. Co když mě za ni skutečně vymění? Jak už jsem říkala, byla opravdu hezká a atraktivní. Navíc byla chytrá. Vychytralá! Musela jsem jí svého přítele nějak zprotivit. Znechutit!

Muselo se jí udělat špatně, když na něho jen pomyslí! Ale co? Co by ji mohlo roztrpčit natolik, aby ho nechala na pokoji? Nakonec mě napadla jen taková banalita.

Byla zdrcená

„Paní šéfová, tak nevím, zda vám to mám říkat. Třeba to nic neznamená…“ nahodila jsem udičku a rybka se chytla: „No jen povídejte, mě zajímá všechno!“ Chvilku jsem dělala drahoty a potom jí tu svoji lež vyklopila: „Slyšela jsem toho vašeho oblíbeného řidiče.

Měl pleš, tak to musel být on! Bavil se s kolegou o vás. Prý máte hrozně velký zadek. On prý zadky nesnáší!“ Pozorovala jsem, jak šéfová bledne a rudne, zelená i žloutne. Byla jako chameleon. Skoro jsem se bála, že ji klepne.

Vystřelila z mojí kanceláře jako šílená. Vydala jsem se za ní. Byla u sebe a nalévala si z luxusního minibaru nějakou vodku. Nebo něco bezbarvého, ale rozhodně alkoholického, soudě dle vůně. Byla úplně v šoku.

Začala sportovat

„Já a zadek? To tedy ne. Lže! Vymýšlí si. Já měla vždycky ten nejhezčí na fakultě,“ vykřikovala a hned si nalévala znovu a znovu. Druhý den přišla v nabírané sukni, asi aby ten zadek schovala. O mém příteli už nemluví. Bojím se, aby nedostal výpověď!

Ale nebyla by to ona, kdyby neudělala něco, s čím jsem vůbec nepočítala. Začala běhat a požadovala, abych tuhle ošklivou činnost provozovala s ní. Nebylo zbytí. Musela jsem si koupit nejmodernější úbor a začít běhat.

Zhubla jsem o pět kilogramů a přítel si mě nemůže vynachválit. Prý mi to ještě nikdy takhle neslušelo!

Bude se vdávat

Ale šéfce ten její nápad zrovna moc neprospěl. Z toho běhání jí vždycky vyhládlo a ona začala holdovat nezdravým jídlům, kterým se před tím obloukem vyhýbala. Začala přibírat a ten vymyšlený zadek se stal skutečností. Opravdu jí narostl do dost obřích rozměrů.

Z mojí nevinné lži vznikl velký problém. Skoro jsem začala mít výčitky svědomí. Naštěstí zasáhl snad sám osud. Při jednom běhání si šéfka poranila kotník tak nešťastně, že musela do nemocnice na operaci. Dostávala malé porce a začala hubnout.

Při vizitě sbalila primáře a bude se konečně vdávat. Snad mi přítel zůstane. Za týden jsme totiž všichni sezváni na svatební oslavu i s partnery…

Klára T. (56), Chomutov