Domů     Své trápení zkuste svěřit stromu
Své trápení zkuste svěřit stromu
3 minuty čtení

Neměla jsem lehké dětství. Mé smutky nikdo neposlouchal, tak jsem si našla starou vrbu. Ta mě vyslyšela.

Doma to bylo v mém dětství hrozné. Byla jsem nejstarší z pěti dětí a už od svých osmi let jsem se o své mladší sourozence musela starat, protože maminka byla nemocná.

Táta byl pořád v práci, babičku jsem už neměla a děda byl toho názoru, že holky tu jsou od toho, aby byly doma a učily se starat o domácnost, a nechodily do školy. Já jsem do školy chodila moc ráda.

Jednak jsem se tam hodně dozvěděla a jednak tam po mně nikdo nevyžadoval dělat těžkou práci.

Protože jsme měli i poměrně hodně zvířat, každý den jsem musela vstávat v pět, abych je pomohla obstarat – krávy, kozy, ovce, nakrmit králíky, a pak jsem teprve mohla jít do školy.

Nebylo výjimkou, že mě do ní táta nepustil, protože jsem byla podle jeho názoru důležitější doma. „Co ženská?“ říkal vždycky. „Té stačí jen umět psát a trochu počítat!“

Bylo ještě hůř!

S mou absencí to bylo špatné, ve škole jsem ale měla u naší hodné paní učitelky pochopení. Znala moji nelehkou situaci. Jenže ta odešla do důchodu, když jsem chodila do páté třídy, a místo ní nastoupila učitelka nová, které jsem nepadla do oka.

A tak bylo najednou ještě mnohem hůř. Zasedla si na mě a hledala každou záminku, aby mi dělala peklo i ve škole. Najednou jsem neměla, kde být šťastná. Byla jsem ten nejnešťastnější člověk na světě.

Když si tato učitelka vyhledala mého tatínka, který na třídní schůzky zásadně nechodil, a řekla mu, že propadnu, dostala jsem doma strašný výprask. Takový, že jsem utekla z domu a chtěla se utopit.

Seděla jsem na břehu našeho rybníka, brečela a své velké trápení jsem šeptala staré vrbě, která tu rostla snad od nepaměti. Měla jsem dojem, že mě ten starý, moudrý strom poslouchá, dlouhé větve vrby mě občas pohladily po vlasech.

Když jsem doštkala svůj příběh a nastalo ticho, vánek si pohrával s listím. Ševelilo nad mojí hlavou, jako by někdo konejšivě šeptal. Nějaký moc příjemný a laskavý hlas. Větve se ke mně natahovaly a objímaly mě. Vyčerpaná jsem usnula a zdál se mi krásný sen.

V náručí mě držela jakási žena, byla krásná jako víla, kolébala mě a zpívala písničku, která mě uklidňovala. Nakonec mě pohladila po vlasech a řekla: „Už se ničeho neboj a jdi domů!“ V tu chvíli jsem se probudila a bylo mi líto, že se krásný sen rozplynul.

Zvedla jsem se a vydala se k domovu. Měla jsem strach, co bude. Naštěstí byla u nás návštěva, tak si otec netroufl mi naložit další výprask za to, že jsem utekla.

Zlo skončilo

Byla to žena, která vypadala jako ta ze sna, a muž vedle ní byl policista. Někdo ze sousedů nahlásil týrání dítěte. Ta žena byla sociální pracovnice. „Ty děti vám odebereme!“ řekla rezolutně. Matka brečela a táta seděl a mlčel jako zařezaný.

Skončila jsem se sourozenci v dětském domově, a protože nemohlo být hůř, než u rodičů, bylo to pro mě velké vysvobození.

Už jsem se nemusela o své sourozence starat, chodila jsem do školy ráda a pilně se učila, abych jednou získala slušné vzdělání a založila si rodinu, ve které nebude vládnout zlo a násilí.

Ludmila (67), Sokolov

Související články
3 minuty čtení
Byly jsme šťastný a spokojený pár, plánovali jsme svatbu. Partner mi ale jednou z cest přivezl podivný dárek, který málem zničil náš vztah. Nikdy bych nevěřila, že se může v kusu neživé hmoty, v kamíncích a koženém provázku, ukrývat taková energie, která se postará o neštěstí, nebo dokonce zkázu. To, co se mi ale stalo, mě přesvědčilo o tom, že takové nebezpečné předměty existují. Že do nich
3 minuty čtení
Nikdy na ten sen nezapomenu. Spatřila jsem bledou tvář svého umírajícího táty a vzápětí do dveří vstoupil egyptský bůh smrti - Anubis. Rodiče provozovali kousek od Písku malou restauraci. V patře měli byt a já se tam nastěhovala v době, kdy jsem utekla od svého záletného muže i s naším malým dítětem. Bylo mi tenkrát osmadvacet. Na rozdíl od jiných nešťastných žen jsem ale měla kam jít. U rodičů
3 minuty čtení
Byla jsem doma sama. Bouřka řádila a vichr nám rozbil okno. Najednou se přede mnou objevila temná postava dívky. Déšť hrozil po celý den, ve vzduchu byla cítit bouřka. Do topolů před domem se opřel vítr. Domek jsme koupili s manželem teprve nedávno. Stál kousek za městem. Autem jsme měli všechny služby v dosažitelné blízkosti. Snažila jsem se udělat z domku náš pelíšek, který se měl co nevidět
3 minuty čtení
Ten obraz byl kýč, se kterým jsme se nechtěli nikomu chlubit. Rychle jsme ho ale vraceli na jeho místo. S manželem Vaškem jsme si pořídili chaloupku, takový domek na severu Čech, kde jsme si naplánovali pobývat v důchodu. To léto před pěti lety jsme se pustili do malování. Domek stojí na pozemku, kde se nachází i velká stodola. Už roky ji nikdo nevyužívá, ale její mohutná stavba přidává celému
5 minut čtení
U známých na chalupě jsme na půdě našli staré bylinky po babičce. Zvědavost mi nedala a připravila jsem si z nich lektvar… Zimní pobyt na chalupě se pro mě vlastní vinou změnil v děsivý zážitek, na který až do konce svého života nezapomenu! Napila jsem se zvláštního čaje a málem mě to stálo život. Opustila jsem poté své tělo a nemohla se vrátit zpátky! Strach, jaký jsem měla, se ani nedá pop
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Odmítla Burešová kuchařovu žádost o ruku?
nasehvezdy.cz
Odmítla Burešová kuchařovu žádost o ruku?
Mnozí netrpělivě čekáme, až do toho herečka ze ZOO, Eva Burešová (32), a její přítel, šéfkuchař Přemek Forejt (38), konečně praští. Asi k tomu ale hned tak nedojde. Svatbě se má údajně bránit hlavně
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Tradiční pečené kaštany
tisicereceptu.cz
Tradiční pečené kaštany
Chcete si doma udělat vlastní pečené kaštany? Bezva. Máme pro vás jednoduchý postup na přípravu těch nejlepších kaštanů, co jste kdy jedli. Ingredience Na tuto dobrotu potřebujete opravdu jen je
Strážce mrtvých si přišel pro otcovu duši
skutecnepribehy.cz
Strážce mrtvých si přišel pro otcovu duši
Nikdy na ten sen nezapomenu. Spatřila jsem bledou tvář svého umírajícího táty a vzápětí do dveří vstoupil egyptský bůh smrti – Anubis. Rodiče provozovali kousek od Písku malou restauraci. V patře měli byt a já se tam nastěhovala v době, kdy jsem utekla od svého záletného muže i s naším malým dítětem. Bylo mi tenkrát osmadvacet. Na rozdíl od jiných nešťastných žen
Pikantní ovocné chutney
nejsemsama.cz
Pikantní ovocné chutney
Ze švestek s pikantním kořením si připravíte chutney (čti: čatní), kterému málokdo odolá. Je výborné k masu, sýrům nebo paštice. Potřebujete: ✿ 1,5 kg švestek ✿ 3 menší šalotky ✿ lžíci sádla ✿ 300 g třtinového cukru ✿ 1/2 lžičky mletého zázvoru ✿ 1–2 chil­li papričky ✿ 10 hřebíčků ✿ 2 lžičky skořice ✿ 1/4 muškátového oříšku ✿ špetku hořčičného semínka ✿ sůl ✿ 150 ml vinného octa ✿ 100 ml červeného vína 1. Do misky nasypte
Kardinál Richelieu dobýval královu pracovnu
epochalnisvet.cz
Kardinál Richelieu dobýval královu pracovnu
Jeho postavu v rudém plášti zná každý milovník historických románů Alexandra Dumase. Kardinál Richelieu ovládal Francii, tahal za nitky v celé Evropě a byl nedostižným mistrem intrik.   Nebýt křehké tělesné konstituce a chatrného zdraví, nejspíš by Armand-Jean du Plessis, vévoda de Richelieu (†1642), narozený 9. září 1585, kráčel ve stopách svého otce, vysokého důstojníka. I on
Paranormální zážitky: Nechce mě tam!
enigmaplus.cz
Paranormální zážitky: Nechce mě tam!
Pocity, které nedokážeme vysvětlit, nás často pronásledují na místech, kde se stalo něco tragického. Je možné, že duchové zemřelých zůstávají na místech, která si vybrali, a snaží se chránit svůj pros
Carringtonova událost: Peklo, které se může opakovat!
epochaplus.cz
Carringtonova událost: Peklo, které se může opakovat!
Noc se mění v den. Trafo stanice hoří. Elektrická síť se hroutí. Mobily ani internet nefungují. Může se to stát za rok. Za dva. Nebo zítra. Slunce není vždy kamarád. Dává nám sice světlo, teplo, život, ale přesto je to stále šelma. Země se od ní sice drží v bezpečné vzdálenosti, přesto ji občas rafne. Co dokáže,
Uprchlé trestance z Austrálie spasila americká vlajka
historyplus.cz
Uprchlé trestance z Austrálie spasila americká vlajka
„Proboha, co teď?“ drbe si temeno hlavy kapitán. Na jeho lodi se totiž skrývá šest irských separatistů, kteří právě utekli ze žaláře, a velitel Britského královského námořnictva mu dal čtvrt hodiny na to se vzdát. S očima upřenýma do nebe najednou spatří, že má na stěžni americkou vlajku. „Když vystřelíte na mě, střílíte na ni!“
Q by Aston Martin oslavuje 60 let kabrioletů Volante exkluzivními edicemi
iluxus.cz
Q by Aston Martin oslavuje 60 let kabrioletů Volante exkluzivními edicemi
Šedesát let svobody, elegance a řevu motoru pod širým nebem. Aston Martin slaví šest dekád ikonického jména Volante, které od roku 1965 symbolizuje to nejlepší z otevřených grand tourerů. Na počest vý
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
epochanacestach.cz
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
Z Kašperských Hor se nemusíme vydat jen na hrad Kašperk, ale projít se můžeme třeba také po zeleně značené naučné Stezce strážců hranic sledující linii lehkých vojenských opevnění, takzvaných řopíků vznikajících v pohraničí od poloviny 30. let minulého století. Je vybavena informačními tabulemi, vede údolím Zlatého potoka do Řetenic a kromě opevnění si prohlédneme i stopy
Než přišel praotec Čech… U ikonické hory Říp bylo významné pohřebiště
21stoleti.cz
Než přišel praotec Čech… U ikonické hory Říp bylo významné pohřebiště
Je s ním spojována česká národní identita. Jenže role Řípu je, respektive bývala mnohem větší. Dokládají to archeologické vykopávky, jež v jeho okolí v posledních letech proběhly. Expertům se podařilo