Domů     Děda si možná pustil svou píseň na rozloučenou
Děda si možná pustil svou píseň na rozloučenou
3 minuty čtení

Byl to jeho oblíbený film a oblíbená hudba. Na jeho pohřbu se najednou rozezněla. Nikdo ji ale údajně nepustil. A pak se to zopakovalo doma.

Do smuteční síně se nahrnulo hodně lidí. Dědu znala celá vesnice a jako nejstarší, do nedávna žijící občan vesnice, vešel ve známost i pro ty, kteří se přistěhovali do novostaveb relativně nedávno. Stál jsem v přední řadě hostů, oděných do černého.

Děda zemřel na infarkt v devadesáti sedmi letech. Až do posledních dnů jezdil téměř denně do nedalekého města na kole. Jako kapelník nádražní kapely ještě v osmdesáti letech hrál na klarinet.

Babičku přežil o celých třináct let. Byl jsem ponořený do vzpomínek, když se síní rozezněla hudba. Ale nebyla vůbec smuteční.

Western

Nejoblíbenější píseň mého dědy. Hudba z westernu Sedm statečných. Děda ten film a stejně tak i hudbu miloval. Když jsem onen film viděl poprvé, byl jsem okouzlen. Americká klasika, patřící do zlatého fondu světové kinematografie.

Hudbu složil Leonard Bernstein a stala se neodmyslitelným doprovodem filmu. I když bylo natočeno několik pokračování, nikdy nedosáhly zdaleka takové filmové virtuozity.

Ještě naposledy?

Pohřební raut se konal u nás doma. Byli pozváni jen nejbližší příbuzní a paní starostka. Povídalo se mezi obloženými chlebíčky o všem možném. Téma bylo dopředu dáno: Co všechno náš děda dokázal! Náhle se ozvala hudba. Z ničeho nic! Prostě jen tak.

Přerušila všechny hovory, neboť zněla hodně nahlas. Šel jsem se k místu, odkud tóny zněly. Děda tam měl vystavený svůj první kotoučový magnetofon, ještě ze šedesátých let. Značka Pluto. Léta na něm už nikdo nic nepouštěl.

Ležel tu na římse krbu jako technická památka. Nikdo ani nevěděl, jestli vůbec ještě hraje. Ukázalo se, že ano! Ale magnetofon nikdo z přítomných nepustil. Kotouče odvíjely pásku, která byla zhruba uprostřed své délky.

Pokojem se linula hudba z filmu Sedm statečných. Rozhlíželi jsme se vzájemně po sobě a pokoušeli se obvinit někoho z přítomných. Magnetofon hrál nahlas. Děda byl ke konci svého života nedoslýchavý, proto hudbu nijak netlumil.

Melodie dohrála, a nikdo si nedovolil magnetofon vypnout. Když hudba skončila, magnetofon se sám od sebe vypnul. Kotouče se zastavily a rozhostilo se dlouhé ticho.

Nikdy víc!

Můj otec se všem omluvil a začal magnetofon zkoumat. Byly v něm staré baterie. Musely být už dávno vybité. Mechanika ale fungovala, jako by byl přístroj nový. Teprve dlouho poté, co hudba dohrála, se společnost začala znovu bavit.

Magnetofon už nikdy nebyl spuštěn, když jsem se o to pokoušel, mlčel. Kotouče se nehnuly a magnetofonová páska byla mrtvá. Dodnes jsem přesvědčen, že se s námi přišel děda ještě rozloučit do našeho domu. Pustit si ještě jednou, naposled hudba, kterou miloval. Sedm statečných!

Petr (58), Pardubice

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může