Domů     Zázrak po patnácti letech
Zázrak po patnácti letech
5 minut čtení

Měla jsem vnoučat víc, než si která babička může přát. Byla jsem šťastná a dávala to náležitě najevo. Přede všemi jsem ale tajila, že toužím po něčem jiném. Nahlas jsem to neřekla.

Bylo to moje největší tajemství. Nikdy nevyřčené a s nikým nesdílené. Porodila jsem tři dcery a s manželem je vychovávala nejlíp, jak jsem dokázala. Každá holčička byla úplně jiná.

Každá byla jiná

Jedna se oblékala stále do růžového a musela být obklopená panenkami. Říkali jsme jí Barbie, jak jinak. Druhá byla přesně opakem svojí sestry. Vypadala jako kluk a taky měla klučičí zájmy. Sport a vláčky. Ta poslední byla taková vědkyně.

Stále nad něčím hloubala, četla už v pěti letech a kamarádila se výhradně se staršími dětmi. Dalo by se říct, že na nějakou výchovu dávno nevěřím.

Dcery vyrůstaly ve stejné rodině a se stejnými rodiči, přesto byly odlišné a člověk by ani neřekl, že jsou příbuzné, natož sestry! Když dospěly, těšila jsem se jako každá máma na vnoučata. Nikdy bych neřekla, že to první mi nadělí naše sportovkyně.

Pořád samé vnučky

Navzdory svému klukovskému vzezření se vdala, ještě jí nebylo ani dvacet. Kluci totiž na ni brali a mohli na ní oči nechat. Měla jich snad deset na každém prstu a mohla si vybírat. A podle mého názoru si vybrala dobře.

Solidního a hodného kluka, žádného namyšleného tlučhubu. Brzy se jí narodilo první a hned potom i druhé dítě. Holčičky. S těmi dalšími dcerami to bylo podobné. Brzy se vdaly a začaly rodit samé holky! Ani jsem se nenadála a měla jsem rovných deset vnuček.

Manžel byl nadšený. No, spíš nezřízeně pyšný, proč to nepřiznat! „Jsem lepší než kdejaký král z pohádky, co? Tolik holek, a krásných! Nemohu se na ně vynadívat,“ propadal často dojetí a já jen kroutila hlavou, co se to s ním na stará kolena stalo.

Manžel mě překvapil

Čekala bych spíš, že chytne druhou mízu, najde si milenku a nasedne na vytuněnou motorku. On ale ne. Vozil kočárek jako divý a vnučky zahrnoval dárečky. Všem třem dcerám přispěl na vlastní auto, aby mohly rozvážet děti do kroužků.

Samozřejmě jsem byla ráda, ale neustále mě to udivovalo. Člověk si myslí, že někoho důvěrně po všech letech společného soužití zná, a není to vůbec pravda. Já holky milovala.

Chodily jsme společně plavat do bazénu, a dle jejich přání jsem jim pletla šály a takové ty obří svetry z velkých očí. Já ale měla jedno hodně tajné přání, jak už jsem zmínila. Dočkat se vnuka! Tolik jsem toužila po chlapečkovi, až mě srdce bolelo.

Jak ráda bych si s ním hrála s autíčky, jak ráda bych s klukem dupala do louží! Místo toho jsem dcerám pomáhala s dětmi a taky se starala o manželovu i svoji nemocnou maminku.

Tchyně hodně našetřila

Bylo toho celkem dost a občas jsem únavou ani nemohla usnout, jak moc mě všechno bolelo. Ale ony si moji péči zasloužily. Měla jsem moc hodnou mamku a snad ještě hodnější tchyni. Za všechny roky manželství jsem o ní nemohla říct jedinou špatnou větu.

Navíc byla krásná. Pleť bez vady a oči modré jako pomněnky. Ty měl manžel po ní a kvůli nim jsem se do něho kdysi zamilovala. „Maminka umřela,“ zavolal mi jednou do zaměstnání a mně se zastavilo srdce.

Byla jen na banálním vyšetření! Potom nám připravila ještě jedno překvapení. Dědictví.

Bála jsem se o ni

Vůbec netuším, jak je to možné, ale babička nám našetřila dost peněz. Dost na pořízení vytoužené chalupy!

„Je mi zle, asi jsem se něčím přiotrávila,“ chytala se nejstarší dcera za břicho, když jsme společně trávily víkend na naší nově pořízené chalupě a odbíhala vyprázdnit žaludek. Byla úplně zelená!

Já si pomyslela, že už není nejmladší, kdo ví, co se jí zmocnilo za nemoc! Měla jsem o ni velký strach. Paličatá byla po manželovi a jít k lékaři odmítala. Jenže jí bylo stále stejně. Špatně! Hodně zhubla a slabostí sotva chodila.

V zaměstnání si vybrala dovolenou a doma jen ležela. Nakonec jsem ji k tomu lékaři vysloveně odtáhla. Měl jasno za chviličku. „Čekáte miminko! Ve vašem věku už vám to dá zabrat,“ povzdychl si a předepsal jí nějaké vitamíny.

Já neměla z té zprávy ani moc radosti. Dcera proleží tolik měsíců a porodí další holčičku. Jenže v tom jsem se právě mýlila. „Mami, pojď se na něco podívat,“ lákala mě dcera a z kabelky vytahovala fotku ultrazvuku.

Moc jsem na ni neviděla, ale ona ukázala prstem na jakýsi malý ocásek. Takový čudlíček!

Konečně jsem se dočkala

„Víš, co to je? To je náš kluk!“ Rozplakala jsem se. Po tolika letech takové překvapení! A opravdu se narodil kluk. Čtyřkilový! Dostal jméno Roman, ale pro mě to byl Rambo.

Můj vytoužený, nádherný a nečekaný chlapeček! Jsem ta nejpyšnější babička na celém světě, tolik štěstí jsem už vůbec nečekala.

Jana P. (69), Mělník

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i