Domů     Zázrak po patnácti letech
Zázrak po patnácti letech
5 minut čtení

Měla jsem vnoučat víc, než si která babička může přát. Byla jsem šťastná a dávala to náležitě najevo. Přede všemi jsem ale tajila, že toužím po něčem jiném. Nahlas jsem to neřekla.

Bylo to moje největší tajemství. Nikdy nevyřčené a s nikým nesdílené. Porodila jsem tři dcery a s manželem je vychovávala nejlíp, jak jsem dokázala. Každá holčička byla úplně jiná.

Každá byla jiná

Jedna se oblékala stále do růžového a musela být obklopená panenkami. Říkali jsme jí Barbie, jak jinak. Druhá byla přesně opakem svojí sestry. Vypadala jako kluk a taky měla klučičí zájmy. Sport a vláčky. Ta poslední byla taková vědkyně.

Stále nad něčím hloubala, četla už v pěti letech a kamarádila se výhradně se staršími dětmi. Dalo by se říct, že na nějakou výchovu dávno nevěřím.

Dcery vyrůstaly ve stejné rodině a se stejnými rodiči, přesto byly odlišné a člověk by ani neřekl, že jsou příbuzné, natož sestry! Když dospěly, těšila jsem se jako každá máma na vnoučata. Nikdy bych neřekla, že to první mi nadělí naše sportovkyně.

Pořád samé vnučky

Navzdory svému klukovskému vzezření se vdala, ještě jí nebylo ani dvacet. Kluci totiž na ni brali a mohli na ní oči nechat. Měla jich snad deset na každém prstu a mohla si vybírat. A podle mého názoru si vybrala dobře.

Solidního a hodného kluka, žádného namyšleného tlučhubu. Brzy se jí narodilo první a hned potom i druhé dítě. Holčičky. S těmi dalšími dcerami to bylo podobné. Brzy se vdaly a začaly rodit samé holky! Ani jsem se nenadála a měla jsem rovných deset vnuček.

Manžel byl nadšený. No, spíš nezřízeně pyšný, proč to nepřiznat! „Jsem lepší než kdejaký král z pohádky, co? Tolik holek, a krásných! Nemohu se na ně vynadívat,“ propadal často dojetí a já jen kroutila hlavou, co se to s ním na stará kolena stalo.

Manžel mě překvapil

Čekala bych spíš, že chytne druhou mízu, najde si milenku a nasedne na vytuněnou motorku. On ale ne. Vozil kočárek jako divý a vnučky zahrnoval dárečky. Všem třem dcerám přispěl na vlastní auto, aby mohly rozvážet děti do kroužků.

Samozřejmě jsem byla ráda, ale neustále mě to udivovalo. Člověk si myslí, že někoho důvěrně po všech letech společného soužití zná, a není to vůbec pravda. Já holky milovala.

Chodily jsme společně plavat do bazénu, a dle jejich přání jsem jim pletla šály a takové ty obří svetry z velkých očí. Já ale měla jedno hodně tajné přání, jak už jsem zmínila. Dočkat se vnuka! Tolik jsem toužila po chlapečkovi, až mě srdce bolelo.

Jak ráda bych si s ním hrála s autíčky, jak ráda bych s klukem dupala do louží! Místo toho jsem dcerám pomáhala s dětmi a taky se starala o manželovu i svoji nemocnou maminku.

Tchyně hodně našetřila

Bylo toho celkem dost a občas jsem únavou ani nemohla usnout, jak moc mě všechno bolelo. Ale ony si moji péči zasloužily. Měla jsem moc hodnou mamku a snad ještě hodnější tchyni. Za všechny roky manželství jsem o ní nemohla říct jedinou špatnou větu.

Navíc byla krásná. Pleť bez vady a oči modré jako pomněnky. Ty měl manžel po ní a kvůli nim jsem se do něho kdysi zamilovala. „Maminka umřela,“ zavolal mi jednou do zaměstnání a mně se zastavilo srdce.

Byla jen na banálním vyšetření! Potom nám připravila ještě jedno překvapení. Dědictví.

Bála jsem se o ni

Vůbec netuším, jak je to možné, ale babička nám našetřila dost peněz. Dost na pořízení vytoužené chalupy!

„Je mi zle, asi jsem se něčím přiotrávila,“ chytala se nejstarší dcera za břicho, když jsme společně trávily víkend na naší nově pořízené chalupě a odbíhala vyprázdnit žaludek. Byla úplně zelená!

Já si pomyslela, že už není nejmladší, kdo ví, co se jí zmocnilo za nemoc! Měla jsem o ni velký strach. Paličatá byla po manželovi a jít k lékaři odmítala. Jenže jí bylo stále stejně. Špatně! Hodně zhubla a slabostí sotva chodila.

V zaměstnání si vybrala dovolenou a doma jen ležela. Nakonec jsem ji k tomu lékaři vysloveně odtáhla. Měl jasno za chviličku. „Čekáte miminko! Ve vašem věku už vám to dá zabrat,“ povzdychl si a předepsal jí nějaké vitamíny.

Já neměla z té zprávy ani moc radosti. Dcera proleží tolik měsíců a porodí další holčičku. Jenže v tom jsem se právě mýlila. „Mami, pojď se na něco podívat,“ lákala mě dcera a z kabelky vytahovala fotku ultrazvuku.

Moc jsem na ni neviděla, ale ona ukázala prstem na jakýsi malý ocásek. Takový čudlíček!

Konečně jsem se dočkala

„Víš, co to je? To je náš kluk!“ Rozplakala jsem se. Po tolika letech takové překvapení! A opravdu se narodil kluk. Čtyřkilový! Dostal jméno Roman, ale pro mě to byl Rambo.

Můj vytoužený, nádherný a nečekaný chlapeček! Jsem ta nejpyšnější babička na celém světě, tolik štěstí jsem už vůbec nečekala.

Jana P. (69), Mělník

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může