Náš soused bydlel ve svém domku dlouho sám − jen se svým kocourem. Pak se ale bláznivě zamiloval a dělal jednu hloupost za druhou.
Bylo to v dobách mého dětství. Bydlela jsem s rodiči na severu Čech. V domku vedle nás žil věčně posmutnělý soused Tonda, vdovec. Žena mu zemřela už dávno, a on byl od té doby sám. Staral se o domek, zahrádku a kocoura Matese.
Ten s ním žil jako plnohodnotný člen rodiny, dokonce s ním spal v posteli. Soused na kocoura nedal dopustit, občas říkával, že má už na světě jen jeho. Svého nejlepšího přítele, Matese.
Kam čert nemůže…
Jednou se ale stala nečekaná věc. Tonda se zamiloval. Poznal totiž Milenu, krásnou paničku z města. Byla to ženská od rány, ve městě měla byt, který sdílela se svým synem a jeho rodinou.
Nedělalo to dobrotu, tak si vybrala chudáka Tondu a rozhodla se, že se k němu rovnou nastěhuje. Mates byl okamžitě odsunut z ložnice. Jenže to byl jen začátek, nové paní domu se nelíbilo ani to, že se kocour pohybuje v domě.
Musí pryč!
Sledovali jsme ten příběh s obavou, jak to s dobrákem Tondou a jeho kocourem dopadne. Kocour se snažil domáhat svých práv, protože nechápal, proč by se měl najednou někdo cizí roztahovat tam, kde on šťastně žil se svým pánem několik let.
Pak Milena rozhodla, že musí kocour z domu. A Tonda? Nedokázal jí odporovat! „Odveď ho někam do lesa!“ přikázala mu Milena, „a tam ho nech!“ Tonda s těžkým srdcem popadl kocoura a šel. Aby kocour už netrefil zpět, nasedl s ním do vlaku a jel dvě stanice.
Tam ho zanechal svému osudu a spěchal zpátky na vlak. Na cestě domů se ale zastavil v hospodě, aby chudáka kocoura zapil.
Našel cestu
Dal si pivo, dvě, tři – a začal brečet jako želva. Věděl, že udělal chybu! Pak jako spráskaný pes vyrazil k domovu. Byla už tma, když otevřel branku. Udělal pár kroků, a cosi se mu otřelo o nohy. Mates! Kocour našel cestu domů! Radostně se přivítali.
Tonda pak vrazil do domu a pod vlivem emocí, a taky těch pár piv, udělal takový „pořádek“, že o tom věděli i na druhé straně vesnice. Milena se ani nestihla sbalit. Naskočila do auta a odjela. Tonda byl zase sám, ale šťastný.
Spolu s Matesem žili dál tak, jako dřív. Všem se tehdy ulevilo. Ta ženská by dobráka Tondu připravila určitě o barák nebo by ho dohnala do hrobu!
Iva (63), Chebsko