Domů     Život jí vzalo její „mládí“
Život jí vzalo její „mládí“
6 minut čtení

Lenka byla moje kamarádka od střední. Jenže zatímco my všichni jsme dospěli, založili rodiny, ona si stále užívala jako dvacetiletá. A to se jí vymstilo.

Na škole jsme byli skvělá parta, dodnes se vlastně vídáme na četných srazech. S žádnou jinou školou to takto nemám.

Nejbližší jsem si tehdy byla právě s Lenkou. Zábavná a bezstarostná holka, moc hodná. Na tehdejší věk normální. Jenže jak naše životy plynuly, tak jsme se vyvíjeli. Všichni.

Duší byla stále ta mladá holka

Lenka byla pořád stejná. Milovala zábavu, neřešila moc zodpovědnost, rodina ani založení té vlastní jí moc neříkalo. Kdysi dostala nabídku pracovat v zahraničí v jedné restauraci jako číšnice.

Tehdy jsme jí asi i trochu záviděli, že bude žít u moře, podívá se někam dál, zatímco my budeme utírat zadečky miminkům.

Čím si tedy vydělávala?

Lenka měla i finanční svobodu. Zatímco my jsme řešili první existenciální potíže, ona přijela a všechny pozvala na večeři. Nosila krásné věci a nic neřešila.

Vydělávala opravdu slušné peníze, až jsme ji podezřívali, jestli kromě nápojů a jídla neprodávala i své tělo. V každém případě jsme ji ještě stále rádi vídali. Do těch třiceti, možná pětatřiceti to bylo roztomilé. Jenže potom se nám už i vzdalovala. A navíc neuměla přijmout, že my jsme už někde jinde.

Neměla nikdy stabilní vztah

Naše životy se měnily. Měli jsme vlastní rodiny, takže když jsme se sešli, měli jsme si o čem povídat, ale pak se každý z kamarádů odebral za těmi svými. Lenka toto nepoznala. Jak cestovala, neměla moc šancí vybudovat si kvalitní partnerství.

Za nikým domů nespěchala. Nechápala tedy, proč někdo nemůže jen tak najednou zajít na víno. Brala si osobně, že někdo nechce přijít, když má zrovna nemocné dítě. Sama si to své nechala vzít, jelikož si neuměla představit, že ji omezí v jejím životě.

Nikam se za ty roky neposunula

Někteří kamarádi se ze společných schůzek s Lenkou začali vykrucovat. Když tu nebyla, přišli na srazy. S ní ale ne. Tvrdili, že se nikam moc neposunula a že nemají náladu řešit problémy puberťačky.

Pořád si žila ten bezstarostný život, neuměla se přizpůsobit druhým, takže byla trochu jako rozmazlené mimino. Nakonec jsem jí zbyla jen já.

Chtěla se vůbec změnit?

Já jsem ale měla svůj život, nemohla jsem a už jsem ani nechtěla žít jako na té střední škole, kdy jsme se leckdy hodně opíjely a balily kluky. Měla jsem svého muže.

Jednoho dne se Nina vrátila ze zahraničí s tím, že už tam nechce být a že si najde zaměstnání v Česku. Tehdy jsme byli i rádi, že konečně dostala rozum a dospěje. Jenže opět se spoléhala na mě. A to byl kámen úrazu.

Nechtěla jsem ji odmítat, ale rodina pro mě byla přednejší a ji bych kvůli Lence omezila.

Pomoc byla na nic

Neměla kde bydlet, a tak ji napadlo, že může bydlet u nás, když máme s mužem dům. To se mi nelíbilo. Ne snad že bych se bála, že by mi sváděla muže, ale přece jen by do rodiny zasáhla. Z odmítnutí moc nadšená nebyla, ale bavila se se mnou. Jenže to nebylo vše.

Jakékoli snahy o pomoc při hledání práce se setkaly s neúspěchem. Jedné práce se bála, že to nebude umět, další byla daleko. Takže kamarádi, kteří jí pak fandili, nad ní opět zlomili hůl. A zbyla jsem zase jen já.

Chtěla se stále vídat, ale já nemohla

Jak tu byla stále, chtěla se stále scházet a povídat si. Neměla jsem vždy čas, měla jsem rodinu. Začala žárlit. Nevím, jestli na mého muže a rodinu, nebo záviděla prostě mně, že mám to, po čem ona toužila.

Vyhlídku na spokojený život s nějakými jistotami a milujícího partnera hlavně. O děti jí nešlo. Sama byla zvyklá, že ji chlapi dřív obdivovali, ale časem se jejich pozornost soustředila na mladší dívky.

Já byla stejně stará jako ona, ale i já jsem toho chlapa měla. Uvědomila si, že jí ujel vlak.

Chtěla mít muže za každou cenu

Když se na mě upnula, zkoušela přese mě hledat muže. Nejprve se ptala, jestli manžel nemá kamaráda, že by bylo fajn si občas někam vyjít třeba ve čtyřech.

Tehdy mi kamarádi říkali, že jsem jí pomohla už dost a že to ani neocenila, tak ať si s manželem neuděláme zle u jeho přátel. Takže jsem jí řekla, že jí nikoho nedohodím. Z kamarádky se najednou stala nepřející potvora.

Nenávist se stupňovala

Vyčetla mi vše, hrála na city, jak jsem ji zklamala. Co jsem na to měla říct? Zmohla jsem se na to, že jsem přece nemohla čekat, že se jednou za čas vrátí domů a já budu vždy k dispozici na nahánění chlapů v barech. To se naštvala ještě víc.

Začala urážet mě i moji rodinu

Její agresivní výstupy se stupňovaly. Volala hlavně v noci. Zcela opilá mi vše vyčítala. Urážela mne i moji rodinu, že jsem kvůli nim domácí puťka. To jsem se naštvala a řekla jí, že už ji nechci vídat. Že jsme někde jinde. Odmlčela se.

Asi za tři měsíce přišla zpráva. V ní stálo, že se mi omlouvá a že už život nemá cenu. Zalarmovala jsem policii. Jeli do jejího bytu, tam však nebyla. Kontaktovali její matku, s níž Lenka dlouho nemluvila.

Dopadla špatně

Policie jezdila po jejích pochybných známostech, místech, která navštěvovala. Nic. Asi za pět hodin byl oznámen nález ženského těla pod skálou v jednom údolí za naším městem.

Byla to Lenka. Skončila život skokem ze skály. Samozřejmě nám to všem bylo hrozně líto. Měli jsme výčitky. Mohli jsme pomoci?

Poslední třídní sraz? V krematoriu…

Myslím, že já jsem udělala dost, i když to stejně bolí dodnes. Tehdy, na jejím pohřbu, jsme se naposledy sešli všichni. V jedné místnosti, kde vlastně byla i Lenka.

Celá ta událost nás ale nějak vzala, že jsme se už nikdy dohromady se všemi spolužáky pak už neviděli.

Mirka J. (66), Brno

Související články
5 minut čtení
Když vaší vlastní rodině nestojíte za pozornost, může se objevit cizí duše, která vám rozzáří svět. Sedím na dřevěné lavici před domem. Pamatuje víc než já. Dřív byla nalakovaná světle zelenou barvou, dnes je už oloupaná, plná vrypů a prasklin. Přesto mi připadá krásná. Je mou každodenní společnicí, tak jako dřív bývala knihovna nebo rádio. Už nesedávám dlouho, záda mě bolí a prsty mi občas cuk
2 minuty čtení
Každé úterý chodím do městského parku. Je tam kavárna. Tam jsme sedávaly s kamarádkou. Sedávám tam už sama. Vždy si srovnala šátek, kabelku, brýle. A měla pokaždé připravený nějaký drobný dárek. Kamínek, jablko, lístek se vzkazem. Říkala, že život je mozaika maličkostí a že každá věc má význam, pokud jí ho dáme. Já tehdy nevěřila, že je možné zapomenout na něco velkého. Teď vím, že se člověk mů
3 minuty čtení
Neslyším, ale i ticho má zvláštní sílu. Poslouchám ho každý den, když si sednu ke stolu s hrnkem slabého čaje a dívám se z okna na dvorek. Vždycky jsem měla ráda rána. Ne kvůli východu slunce, ten jsem často zaspala, ale kvůli tomu klidu, který přichází dřív než první hluk ulice. Poslední dva roky je ticho jiné. Přestala jsem slyšet ptačí zpěv. Nejprve jsem si myslela, že ptáci uletěli. Pak jse
3 minuty čtení
Chci se svěřit s něčím, co mě dlouho tíží. Nikdy jsem si nemyslela, že budu psát o zradě, kterou mi provedla žena, má nejlepší přítelkyně. S Evou jsme se poznaly před třiceti lety v práci. Byly jsme účetní v jedné brněnské firmě, seděly jsme u jednoho stolu, smály se a sdílely vše, od rodinných starostí až po nejtajnější sny o lepším životě. Chtěli jsme podnikat Eva byla svobodná, bez dět
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po