Domů     Ruiny byly plné tajemné minulosti
Ruiny byly plné tajemné minulosti
4 minuty čtení

Byla tma jako vy pytli a my nevěděli, kde bychom složili hlavu. Opuštěné stavení se zjevilo před námi jako zázrakem. Vstoupili jsme dovnitř.

Obloha byla plná hvězd a měsíc se chystal dorazit do zářivého úplňku. S tehdejším partnerem jsme rádi v době svého mládí jezdili na výlety, toulali se přírodou se psem a užívali si života. Tak tomu bylo i tentokrát.

Místo, kde jsme se chtěli uložit ve spacáku ke spánku, bylo ještě daleko. Trasu jsme podcenili, byl to krkolomný výšlap. který jsme zdolávali příliš pomalu.

Tma nás zastihla v lese, nenašli jsme místo vhodné k tomu, abychom rozdělali ležení, zapálili oheň a byli v bezpečí.

Stále vpřed

Tak jsme šli dál a dál a už jsme vůbec netušili, kde jsme. V podstatě jsme zabloudili jako Jeníček a Mařenka. Říkali jsme si, jestli by nebylo dobré vyšplhat na nějaký strom a rozhlédnout se, jestli neuvidíme v dálce světýlko.

Náš pes Rick se šoural statečně stále vpřed do mírného vršku, možná tam něco je, opájeli jsme se nadějí a nechali se jím vést. Pak ale zavětřil a rozběhl se. Bylo jasné, že cítí nějaké zvíře a požene se za ním.

Kdyby tu byla alespoň paseka a nějaký posed, přáli jsme si. Jako by nás duchové lesa vyslyšeli, stromy se najednou rozestoupily a před námi se objevila paseka.

Já tam nejdu!

V první chvíli jsme zajásali, protože jsme ve svitu měsíce spatřili stavení. Rick radostně štěkl a vyrazil vpřed. A my za ním. Jak jsme se ale blížili, bylo nám jasné, že ten dům je polorozpadlý a dost děsivý. Jako z hororu.

Zarazili jsme se u vrátek, která byly vyvrácená. Do ticha zahoukal sýček a kolem proplachtil netopýr. „Já tam nejdu“, sdělila jsem Jardovi. „Mám strach,“ přiznala jsem. Pes stál za námi a kupředu se mu taky nechtělo.

„Přece to nevzdáme, určitě se tam dá rozdělat oheň a nebude na nás ráno padat rosa,“ rozhodl partner a statečně udělal krok vpřed. Vešli jsme do stavení, které vypadalo uvnitř ještě děsivěji než zvenčí. Rick zavětřil a tiše vrčel. Někdo tam byl!

Našli jsme při svitu baterky krb, a dokonce dvě židle, na kterých se dalo sedět. Po chvíli jsme našli i svíčky, zapálili je a rozestavěli v malém prostoru. Nikoho jsme neviděli, ale přesto jsme měli pocit, že nás někdo sleduje.

Rozdělali jsme oheň a já na něm začala vařit čaj. Přítel vyrazil s Rickem ven pro dříví. Byla docela zima, tak jsem se příjemně hřála. Najednou jsem uslyšela za sebou hlas, jak říká „dobrý večer“. Hrozně jsem se lekla. Prudce jsem se otočila – a přede mnou stáli dva stařečkové, muž a žena.

Kam zmizeli?

„To je příjemné teplo,“ povídá ta paní, „my už jsme tak staří, že si neumíme rozdělat oheň.“ Nabídla jsem jim horký čaj na zahřátí. Byli moc milí, děkovali a hřáli si ruce o hrnky, které jsem našla ve staré skříni. To už se vracel Jarda se psem.

Dlouho jsme si pak povídali, stařečkové se ptali, jak to teď vypadá ve vsi pod lesem, nebyli tam celou věčnost. Starý pán si se zájmem prohlížel Jardovy hodinky a paní se divila, že studuju chemii.

Za jejích časů prý dívky chodily do dívčích škol, kde se učily vyšívat a hrát na spinet. Spát jsme šli až kolem třetí hodiny ráno, staříci odkráčeli ruku v ruce do své ložnice, jak tvrdili. Probudily nás až paprsky poledního slunce a také náš pes.

V rozpadlém krbu ještě doutnal oheň, po stařečcích se ale slehla zem. Celý dům byl prázdný a zjevně mnoho let opuštěný.

Lenka (66), Sokolov

Související články
5 minut čtení
Těch pár dní na chatě mi mělo přinést odpočinek a trochu klidu. Místo toho jsem zažila něco, na co nikdy nezapomenu. Stalo se to už před lety. Potřebovala jsem tehdy na několik dní od všeho a všech utéct. Když mi byla nabídnuta jedna chatička, kde bych mohla nějaký čas o samotě pobýt, vůbec jsem neváhala. Potřebovala jsem načerpat síly Těšila jsem se, že konečně načerpám nějaké síly a zís
3 minuty čtení
Vždy jsem se ráda zabývala novými směry v oblasti osobního růstu a vyzkoušela jsem skoro vše, co bylo zajímavé. Intuitivní kresba vypadala lákavě… Moje kamarádka Dáša pěla ódy na kurz intuitivní neboli automatické kresby. Přišlo mi to zajímavé. Chtěla jsem si to vyzkoušet, a tak mi ukázala, jak na to. Obě jsme pak koukaly na můj výtvor a hledaly za ním hlubší význam. Ten jsem pochopila o týden
3 minuty čtení
Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let. Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku. Když jsem se ke kamarádce před časem chystala, vyloženě mě prosila, abyc
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud