Domů     Díky jeho lži jsme se zamilovali
Díky jeho lži jsme se zamilovali
5 minut čtení

Jako kadeřnice jsem vyslechla nespočet životních osudů. Vlastně i můj život vypráví příběh, který si stále žije svým životem.

A patřím mezi ty šťastné, které jím provází poctivá dávka lásky. Cesta k ní nebyla ale vůbec jednoduchá a nalézt tu pravou mi pomohla až má práce. Všechno začalo jedno květnové odpoledne, kdy se v našem kadeřnictví objevil neznámý muž.

Potřeboval ostříhat

Byl to elegantní člověk, v perfektně padnoucím obleku, na první pohled bylo jasné, že to je pán na úrovni. „Potřeboval bych ostříhat, dámy,“ řekl mé vedoucí. „Ujme se vás tady naše mladá,“ řekla vedoucí a dovedla toho muže přímo ke mně.

Říkejte mi Jakube

Tento pán mě překvapil už na samém začátku. „Ostříhejte mě, jak sama uznáte za vhodné.“ To byl pokyn podle mého gusta. Hned jsem se pustila do práce, zatímco on se rozpovídal a svým důvtipem začal bavit celé osazenstvo kadeřnictví.

Řekl nám, že je ve městě na služební cestě, že je to inženýr z Prahy, ale máme mu říkat Jakube.

Spokojený zákazník

Když se za půl hodiny zvedal z kadeřnického křesla, nebylo pochyb o tom, že ho miluje každá žena v místnosti. „Vypadá to báječně, jste moc šikovná,“ kýval mým směrem.

Měla jsem radost, že je spokojený, ale ještě víc mě potěšilo, když slíbil, že až bude mít za měsíc zase cestu do města, zastaví se. Dorazil opět poslední středu v měsíci.

Následně se opakovala stejná scéna jako minulý měsíc, Jakub vyprávěl a všechny dámy byly okouzleny. A tak to bylo měsíc co měsíc. Když mě během své čtvrté návštěvy pozval po práci na kávu, byla jsem radostí bez sebe.

Za těch pár měsíců jsem měla pocit, že se dokonale známe. A byla jsem šťastná, že on to cítil stejně.

Chtěla jsem ho překvapit

S Jakubem jsme vytvořili krásný pár. Stále jsme se vídali každou poslední středu v měsíci, občas jsme si volali, někdy i vyrazili na krátký výlet. Tak to šlo několik měsíců a já se dmula pýchou, jak úžasného partnera mám. Jen mě mrzelo, že se vídáme tak málo.

A tak jsem se jednou rozhodla, že ho překvapím. Věděla jsem od něj, jak se jmenuje podnik, kde pracuje, a tak jsem si vzala volno, nasedla na vlak a vyrazila do Prahy, překvapit Jakuba v práci.

Nevěřila jsem vlastním uším

Našla jsem to na první dobrou a na vrátnici poprosila vrátného, aby mi mého přítele zavolal. Nemohla jsem se dočkat, jak bude překvapený. Místo toho jsem ale byla překvapená já.

Když jsem vrátnému zopakovala Jakubovo jméno, dočkala jsem se nečekané odpovědi. „Myslíte toho šoféra? To není žádný inženýr, ten tady jezdí s kamionem. Ale dneska má dovolenou, jeho žena slaví narozeniny,“ řekl mi a já zůstala stát jako opařená.

Dokonalá iluze

Jela jsem domů jako zpráskaný pes. Celé se mi to zdálo jako špatný vtip. Jakub mi celou dobu lhal. Nebyl to žádný inženýr na služebních cestách, ale řidič kamionu. A byl ženatý! Teď jsem věděla, že všechno byla jen dokonalá iluze.

Následující středu se Jakub zjevil opět u nás v kadeřnictví. „Já vás zdravím, milé dámy,“ řekl a jako obvykle si to namířil ke mně. Vrátný ho zjevně o mé návštěvě neinformoval, a tak vůbec netušil, že už jsem celou jeho hru docela prokoukla.

Pomsta bude sladká

Měla jsem chuť dát mu pár facek. Najednou mě ale napadlo, že bych mohla využít své profese a vyřídit si to s ním po svém. A tak, když usedl do křesla a zeptal se, co je nového, jsem začala klidně vyprávět, jak jsem si udělala výlet do Prahy.

Bylo legrační pozorovat, jak mu pomalu docházejí souvislosti, potil se v křesle jako na lavici obžalovaných a přitom si ani nevšiml, že mu z vlasů odstříhávám stále delší prameny.

Jako oškubané kuře

Probral se až ve chvíli, kdy mu kolem ucha zavrčela elektrická stříhací mašinka. Než vyděšeně vyskočil z křesla, podařilo se mi vyholit mu na hlavě opravdu „slušivý“ proužek. Zahodila jsem nůžky a za přihlížení šokovaných kolegyň vyběhla ven ze salonu.

Jakub běžel za mnou, všechno mi chtěl vysvětlit. Sliboval, že se rozvede. Já už ale nechtěla slyšet ani slovo. Tohle byl pro mě definitivní konec. Už jsem ho nechtěla nikdy vidět.

Zlomené srdce

Zbyly mi jenom oči pro pláč. Měla jsem zlomené srdce a nechtěla Jakuba už nikdy v životě vidět. A nejspíš by se mi to i podařilo, kdyby se asi o půl roku později sám nezjevil. V montérkách a s čepicí na hlavě bych ho málem nepoznala.

Málem jsem ho nepoznala

Zrovna jsem odcházela z práce a on na mě čekal před salonem. „Mohli bychom si promluvit?” Nepřestával se mi omlouvat a vysvětloval, jak to celé bylo. Jak byl nešťastný v manželství i v práci, a tak si vymyslel pohádku o panu inženýrovi.

Poté řekl, že mě má pořád rád. I já ho měla stále ráda, i když jsem mu zároveň stále chtěla dát pěkných pár pohlavků. Trvalo to dlouho, přece jen jsem ale nakonec nechala nad vztekem lásku zvítězit.

Odpouštěla jsem Jakubovi pomalu a pomalu jsem si k němu zase hledala cestu a budovala důvěru. Nakonec to ale za to stálo. Po té velké lži jsme náš vztah založili jen na pravdě a upřímnosti. A o tom vlastně vztahy jsou.

Ten náš stále trvá a já bych dnes dala za svého manžela ruku do ohně. Jsem velmi ráda, že to tak dopadlo. Můžeme žít spokojeně a v klidu. Co víc si vlastně můžeme přát.

Marie L. (58), Klatovy

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Organizovala jsem třídní sraz po 45 letech, na který přišel pohledný muž, kterého jsem nepoznala. Málem jsem ho vyhodila. V restauraci, kde jsme měli mít sraz, jsem zamluvila rezervaci salonku. Seděla jsem u stolu u dveří a inkasovala po příchozích určitou částku za objednané občerstvení. Někteří spolužačky a spolužáci tam už byli. Najednou nahlédl a začal se hrnout dovnitř podnapilý muž, který
4 minuty čtení
Domluvila jsem si schůzku s mužem ze seznamky. Jenže den se nevyvíjel vůbec podle plánu. Ve stresu jsem si popletla místo setkání. Po dlouhé době jsem se odhodlala jít na schůzku s příjemným mužem ze seznamky a chtěla jsem vypadat co nejlépe. Jenže jako na potvoru, ten den v práci byl jeden velký chaos. Šéf trval na tom, že nikdo neodejde, dokud se práce neodevzdá. I když jsem se už od rána těš
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po