Je to klišé. Studentka zamilovaná do učitele. Jenže nikdo neví, jaké problémy přijdou, když se to stane.

Vždy jsem se zajímala o biologii. Když jsem byla ve třeťáku na gymplu, nastoupil k nám mladý učitel. Mirek. Byl hned po škole, takže zapálený do své práce.

Nic víc jsem nehledala

Neviděl problém v tom, že když se někdo zajímal více o předmět, tak mu věnoval větší pozornost. U kluků to bylo snazší, ale u slečen… Abych já třeba mohla na biologické olympiády, a tak, vítala jsem rozšíření vědomostí a nic víc jsem za tím nehledala.

Měli jsme k sobě tak blízko

Byl tedy jen o pár let starší než já. Takové klasické „ucho“. Mirek mne všechno učil, vše mi ukazoval, takže logicky jsme spolu trávili i víc času. Setkávali jsme se po škole i v hospodách. Utvářel se mezi námi vztah, ale zpočátku jsme to tak nevnímali. Jak jinak přece naučit studentku víc o předmětu?

Nešlo se tomu vyhnout?

Jak mne Mirek všechno učil, tak jsem k němu vzhlížela. A to mě na něm přitahovalo i jako na muži. Naše tajné schůzky se pomalu stávaly dobrodružstvím. Vídali jsme se potají v jeho bytě, najednou se dostavil pocit viny.

Nebo jsme se báli, že nás někdo uvidí? V každém případě schůzky u něj v bytě vyústily v jediné. Ve vztah se vším všudy.

Řekla jsem to kamarádce

Byla jsem totálně zamilovaná a bylo to znát. Poznala to tedy i má kamarádka, která chtěla vědět, kdo může za mé štěstí. Udělala jsem chybu. V té euforii jsem jí všechno řekla. A ona k mému překvapení okomentovala můj vztah s Mirkem dost jedovatě.

Dokonce mi vmetla do tváře, že to zkoušel i na ni, ale já hloupá polevila. To mne zabolelo. Zkoušel to snad na víc holek a já jako chudinka podlehla? Připravovala jsem si proto na něj Mirka zásadní otázku. Jestli to je pravda.

Všechno se začalo hroutit

Mirek věděl, že jsem byla na schůzce s kamarádkou. Zajímal se. „Jaké to bylo?“, optal se. Já: „Dobrý.“ Chvíli jsem mlčela. Pak jsem nevydržela a zeptala se na domnělý flirt. Nenamítal. Začala jsem panikařit, že jsem opravdu hloupá a naletěla mu.

Uklidňoval mne, že jde přece o vztah jako každý jiný, že potkáváme různé lidi a zkoušíme se seznamovat. Byla jsem zamilovaná. Neřešila jsem to.

Kamarádka ovšem ano. Nenechala to pro sebe a vše se dozvědělo vedení školy. Mirek přijal zodpovědnost, vyčetl mi však, že jsem to prozradila. Odešel ze školy.

Zničila nám vztah

Rozešli jsme se a já jsem měla srdce na tisíce kousků. Nicméně po čase jsme se potkali, a jelikož nás to táhlo k sobě, zase jsme navázali vztah. Jenže pak dostal šanci odjet na rok do Jižní Ameriky kvůli biologickému výzkumu.

Další zkouška

Pro mladého pedagoga na začátku kariéry to byla ideální šance. Pro vztah to ale nebyla moc ideální situace. Přemýšleli jsme, co budeme dělat dál. Nejprve jsme zvažovali vztah na dálku. Ideální řešení? Pro mě ne.

Nechtěla jsem o Mirka přijít, ale co já vím, koho by potkal. Pak chtěl cestu odmítnout. To jsem také nechtěla.

Takže nakonec jsme měli vztah na dálku a navštěvovali jsme se, jak to jen šlo. Já byla za ním dvakrát, on v Česku pětkrát. Musím říct, že jsem se aspoň podívala tak daleko. To bylo dobré.

Přišla jiná žena

Dobré však nebylo, že se naplnily mé obavy. Mirek někoho potkal. Zamiloval se. Trávil s ní víc času. Mohla bych si říct, že se vrátí a ona zůstane tam. Jenže jak jsem zjistila, byla to také Češka. Jeho kolegyně. A s tím už nešlo moc hnout.

Měla jsem opět zlomené srdce. Přiznám se, že jsem hysterčila. Vyčítala jsem mu to, protože já mu dopřála, že může odjet, přizpůsobila jsem se mu a on mne zradil. Naštval se a sám začal hovořit o zradě, když jsem kdysi prozradila náš vztah.

Rozešli jsme se. Opět. A já byla plná bolesti, protože jsem si uvědomila, že jsem do opakovaného vztahu dávala více nadějí.

Proč si se mnou jen hrál?

Uběhlo třičtvrtě roku a Mirek se vrátil. Ačkoli jsme spolu už nebyli, vnímala jsem to datum návratu. Aby ne, těšila jsem se na něj. A najednou nebylo nic. Prázdno. Nedalo mi to a chtěla jsem vědět, zda se vrátil i s ní.

Vztah napotřetí?

Ozval se však sám. Tvrdil, že hlavy nám snad už vychladly a že by mne chtěl vidět. Šli jsme do restaurace. Bylo to úžasné, skvěle jsme si popovídali. Myslela jsem, že celý večer zakončíme i příjemnou nocí. Šla jsem k němu. Jenže on začal vybalovat.

Že mi prý musí ukázat, co přivezl. Nadšená jsem nebyla. Neměla jsem už kapacitu na historky. Mezi těmi všemi zkamenělinami, které jsem si prohlédla, bylo i něco zvláštního. Krabička. Po jejím otevření se na mne rozzářil prsten.

Mirek se mi chtěl omluvit a chtěl si mne vzít. Po tom všem ale? Překvapila jsem sama sebe, když jsem odmítla. A to ho opět rozlítilo. Prý jsem mu zase zničila život. Že on mně také těmi svými hrátkami, to už neřešil.

Zdena T. (68), Liberec