Domů     Přišli jsme o společné roky
Přišli jsme o společné roky
4 minuty čtení

Vždycky jsem si představovala, že můj život bude podobný tomu mých rodičů. Tedy že se vdám, budu mít děti a s mužem spolu zestárneme.

Jenže se to nějak zamotalo. Trochu se pokazil už začátek. Honzu jsem znala krátce, teprve dva měsíce, když jsem otěhotněla. Zatímco já jsem už druhý rok pracovala jako učitelka ve škole, o téměř čtyři roky mladší Honza měl před sebou skoro dva roky studia.

Byt a domácnost jsem táhla já. Honza se buď učil, nebo chodil s kamarády popíjet. Když jsem nadhodila svatbu, pokaždé řekl: „Lásko, až dostuduju a najdu si místo, vystrojíme obrovskou svatbu, vždyť nám nic neuteče!“ Moji rodiče z toho nadšeni nebyli.

Honza už měl jen maminku, která ho očividně nezvládala a místo toho, aby vychovávala ona jeho, vypadalo to u nich přesně naopak.

Dítě nic nezměnilo

Honza ji dirigoval jako malou holku. To se mi moc nelíbilo. Pak se nám narodila kouzelná holčička Anička. Její tatínek z ní měl sice velkou radost, ale jako táta se chovat nezačal.

Pořád se choval jako svobodný puberťák, s ničím mi nepomáhal a coural se bůhví kde. Školu dokončil, až když šla naše Anička do školky a já se mohla vrátit do práce.

„Teď bude všechno jinak, začnu vydělávat. Třeba si pořídíme vlastní byt… Nebo raději dům,“ plánoval. Teda spíše jen sliboval. a já mu chtěla věřit.

Táta na dálku

Nic ale nešlo podle plánu. Můj milý mi připravil jen zklamání. Byt jsem si nakonec pořídila sama s pomocí rodičů a hypotéky.

Honza si sice po čase našel práci v IT firmě, ale po roce odjel na stáž do USA, kde nakonec zůstal několik let, aniž by ho zajímalo, co budeme dělat my dvě doma bez něho.

Manželé jsme nebyli, rozvod jsme řešit nemuseli, na Aničku posílal peníze, a občas dokonce dorazil balík s hračkami. Později s ní byl občas v kontaktu přes Skype.

Chtěl dceru zpět

Během těch čtyř let, co byl v zahraničí, se událo hodně věcí. Honza se nijak netajil tím, že si tam našel přítelkyni. Nejdřív jsem to obrečela, ale život šel dál. Pár známostí jsem měla, ale z mé strany to nikdy žádná velká láska nebyla.

Pak Honza získal dobře placené místo v pražské pobočce americké firmy, u které celé roky pracoval v USA. Vrátil se bez americké přítelkyně. Párkrát jsme se sešli. Už to nebyl ten rozjívený kluk, ale dospělý chlap. A začal si hledat cestu k naší dceři.

Ta mu to moc neusnadňovala. Brala ho jako kamaráda, ale ne jako tátu. Ani jsem se jí nedivila. Vždy jsem tu pro ni byla jen já a zastávala jsem roli mámy i táty.

Zkusil to i na mě

Honza postupoval po kariérním žebříčku firmy, až se z něj stal nějaký ředitel pro střední a východní Evropu. Občas mi zavolal, někdy jsme si vyšli i s Aničkou ve třech na oběd. Pak se zapletl se svou asistentkou a narodila se mu další dcera.

Aničce v té době bylo třináct a těžce to nesla. Sotva našla tátu, musela se o něj zase dělit, a to v pubertě nebylo nic, co by pro ni bylo snadné.

A já se rozhodla k radikálnímu řešení a ostěhovala se i s dcerou co nejdál od chlapa, který mi vlastně dost ublížil. „Jani, je to zvláštní, ale pořád mě to táhne k tobě,“ řekl mi jednou nečekaně do telefonu. Já jsem bohužel celé ty roky cítila totéž.

Honza byl prostě moje osudová láska. Zatímco pro svoji asistentku byl zřejmě jen cestou k dítěti, po kterém na prahu čtyřicítky toužila, ale o manžela nestála a Honzu rozhodně nemilovala. Tak jsme spolu znovu začali chodit.

„Uvidíš, mami, zase se na tebe vykašle,“ komentovala to tehdy čtrnáctiletá Anička. „Já bych tátovi nevěřila,“ uzavřela to. Jenže srdci neporučíš.

Dvakrát do stejné řeky

Po pár měsících přišel s obrovským pugétem. „Jani, vím, že jsi to čekala dřív, ale chtěl bych tě požádat o ruku. Vezmeš mi mě?“ zeptal se a mně se podlomila kolena. Na tuhle větu jsem čekala patnáct let! Manželé jsme sedm let.

Dvakrát do měsíce máme doma i jeho druhou malou Lindu. A máme ji všichni rádi. Je to jeho dítě, které za nic nemůže, a já nechci, aby si tátu užila tak málo jako naše Anička. Ta napřed chvíli trucovala, ale dnes má mladší sestru ráda jako vlastní.

Dnes už naše dcera bydlí sama a my s Honzou si užíváme úplně normální obyčejný život. „Kdybych tak všechno mohl vzít zpátky,“ řekl mi nedávno. „Teprve teď si uvědomuji, že jsem přišel o Aniččino dětství a dlouhé roky s tebou…“

Jana B. (56), Zlín

Související články
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
3 minuty čtení
Naši jedinou dceru jsme s manželem bezmezně milovali. A to byla asi ta chyba, protože nás bez výčitek připravila o střechu nad hlavou. Vše, co jsme kdy dělali, dělali jsme s nejlepšími úmysly. Dlouho jsem nemohla otěhotnět a nakonec se to povedlo jen díky umělému oplodnění. Naše dcera byla náš splněný sen! Dali jsme jí vše Dělali jsme, co jsme jí na očích viděli. Ano, dnes vím, že to bylo
3 minuty čtení
Měl už dvě děti s jinou ženou, a proto další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje, je vděčný, že Karolínu má. Když jsem svého Karla potkala, okamžitě mě okouzlil. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít dítě. Ta ne­odolatelná touha přišla až s ním. Přitom to nebyl žádný prvopláno
2 minuty čtení
Od dětství jsem měla vždycky navrch já. Musela jsem být za hvězdu. Když mě ale opustil manžel, nesnesla jsem pomyšlení, že je sestra šťastná. V dětství jsem byla za tu chytřejší a šikovnější já. Byla jsem o dva roky starší a celá rodina si povídala, že jsem to já, kdo vybral ty nejúžasnější geny v celém příbuzenstvu. Nebyla jsem totiž pouze lepší než moje sestra Alice, ale také než všechny moje
5 minut čtení
Sedím u kuchyňského stolu a dívám se na stěnu, kde kdysi visely dětské kresby. Dnes tam je kalendář. Mé dny plynou stejně. Jen tiše, bez rytmu. Venku prší. Déšť stéká po skle jako slzy, které už nemám sílu vyplakat. Ono i plakat je zbytečné. Dospěla jsem k tomu, že některé věci už prostě jen jsou, jiné zmizely. Je stáří, zmizely radosti z let dávno zpět. Píši na stole, který pamatuje víc než já
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Po cestě do města jsem zažila milé setkání
nejsemsama.cz
Po cestě do města jsem zažila milé setkání
Neznámá dívka mi vrátila důvěru v dnešní mladé lidi. Už dlouhé roky jezdím každý pátek autobusem do města na trh. Mám ráda svoji malou rutinu: koupím čerstvé pečivo, pár kousků ovoce a když mi zbydou nějaké peníze, tak i květiny. Cesta trvá asi půl hodiny, většinou jen tak koukám z okna nebo sleduju lidi kolem
Šest latinských frází, které dodnes používáme
epochaplus.cz
Šest latinských frází, které dodnes používáme
Kdysi má punc jazyka učenců, dnes patří latina především na akademickou půdu univerzit. I mezi obyčejné lidi ale pronikne pár frází, jež dokáží naplno vystihnout aktuální rozpoložení. Alea iacta est Překlad: Kostky jsou vrženy Julius Caesar (100–44 př. n. l.) nezanechává stopu pouze v historii, ovlivní také jazyk. Když 10. ledna roku 49 př. n.
Ženy na vrcholu: Překvapivá odhalení o keltské společnosti
21stoleti.cz
Ženy na vrcholu: Překvapivá odhalení o keltské společnosti
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy v
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
epochalnisvet.cz
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu,
Toyota GR Yaris má novou verzi Aero Performance inspirovanou motoristickým sportem
iluxus.cz
Toyota GR Yaris má novou verzi Aero Performance inspirovanou motoristickým sportem
Společnost TOYOTA GAZOO Racing představila novou verzi modelu GR Yaris Aero Performance, která se pyšní aerodynamickými úpravami na základě praktických zkušeností z motoristického sportu. Toyota GR
Rychlá jahodová tečka
tisicereceptu.cz
Rychlá jahodová tečka
Suroviny 500 g čerstvých jahod 2 lžíce medu nebo javorového sirupu 500 ml smetany ke šlehání (33 % tuku) 2 lžičky vanilkového extraktu čerstvá máta Postup Polovinu očištěných jahod nakráj
Na hranici snů a skutečnosti
rezidenceonline.cz
Na hranici snů a skutečnosti
Prosklené stěny a stropy vnášejí do apartmánu plujícího vysoko nad velkoměstem spousty denního světla. Moderní interiér zateplují skulptury organických tvarů a dřevěné artefakty. Stále více lidí si pořizuje byty v Londýně, který je nejenom jedním z nejvýznamnějších světových finančních center, ale také přitažlivou metropolí pro hudebníky, módní návrháře a další umělce. Město na Temži si
Gdaňsk: Město plné zážitků
epochanacestach.cz
Gdaňsk: Město plné zážitků
Navštivte jedno z nejkrásnějších měst severní Evropy a zároveň jedno z nejstarších v Polsku. A až se ho nabažíte, pokračujte za krmením tuleňů a na polskou Saharu. Rádi o dovolené odpočíváte na pláži u moře nebo se procházíte malebnými uličkami plnými kaváren a stylových krámků se suvenýry? Obdivujete kostely, chrámy a historické budovy? Líbí se
Uhořel intrikánský král zaživa?
historyplus.cz
Uhořel intrikánský král zaživa?
Pach spáleného masa je cítit v královské ložnici. Uprostřed oblaku štiplavého dýmu skučí v bolestech Karel II. Navarrský. Sloužící ho obskakují, ale po straně nejeden z nich jedovatě poznamená: „Má, co si zasloužil…“   Vládce maličkého navarrského království, které leží na severu dnešního Španělska, trápí špatné zdraví. Většinu času tráví Karel II. Navarrský (1332–1387) ve
Záhada Voynichova rukopisu: Co skrývá tento nečitelný středověký text?
enigmaplus.cz
Záhada Voynichova rukopisu: Co skrývá tento nečitelný středověký text?
Představte si knihu starou stovky let, plnou podivných ilustrací neznámých rostlin, hvězdných map a lidských postav, ale napsanou písmem, které nikdo na světě nedokáže přečíst. Takový je Voynichův ruk
Díky vnukovi si plním svůj největší sen
skutecnepribehy.cz
Díky vnukovi si plním svůj největší sen
Nikdy jsem se nesmířila s tím, že nedělám práci, po které jsem už v mládí toužila. Až dnes jsem našla konečně sama sebe a jsem šťastná. Můj život býval jen o tom, že jsem se vždycky někomu podřizovala. Ten, kdo si plnil své sny, byl můj starší bratr Michal. Vystudoval vysokou, všichni mu dělali pomyšlení, aby měl k tomu ty
Nová láska Solaříkové v troskách?
nasehvezdy.cz
Nová láska Solaříkové v troskách?
Herečka Patricie Solaříková (36) ze seriálu Jedna rodina měla ukončit vztah s umělcem Alexem Grigorievem. Blízké okolí herečky tvrdí, že neshod bylo stále víc a už se to stalo neúnosným. Ale smutnit