Domů     Jsem šťastná, že jsem odpustila
Jsem šťastná, že jsem odpustila
5 minut čtení

Mé dětství a dospívání se datuje do dob komunismu. Tehdy jsem nechápala, že jsou hranice, přes které někdo nemůže nebo že kádrový posudek může ovlivnit, zda budete studovat.

Už jako malá holka jsem věděla, že budu jednou lékařkou. Když jsem se po maturitě v roce 1983 opravdu dostala na vysněnou medicínu, skákala jsem radostí. Studium byl můj svět a nic kolem mě nezajímalo.

Zajímala mě jenom škola

Nepřemýšlela jsem o tom, že moje kamarádka, se kterou jsem seděla v lavici celou střední, jež měla obrovský talent na jazyky a která už na gymplu plynně hovořila anglicky a německy, se na filozofickou fakultu nedostala.

Trochu mě to překvapilo. Prostě jsem byla velmi naivní a neznalá poměrů, které tehdy v naší zemi panovaly. Jednou mě spolužačka vytáhla do studentského klubu, kde jsem potkala Libora. Byl to také medik, ale studoval už ve vyšším ročníku.

Brzy jsme spolu začali chodit. Zamilovala jsem se až po uši! Spolu s rodiči bydleli v nádherné vile s velkou a udržovanou zahradou. Tatínek lékař, maminka překladatelka.

„Tenhle dům nechal postavit manželův dědeček, Haničko,“ usmívala se na mě u kávy Liborova maminka. „Jenže začátkem 50. let ho zabral bytový úřad. Můžeme být rádi, že nám zůstal aspoň tenhle přízemní byt. Nahoře jsou další dvě miniaturní garsonky.

Vystřídalo se tam už tolik nájemníků! A každý to jen devastuje. Úcta k poctivě nabytému majetku prostě chybí.“ vzdychla.

Otevřel mi oči

Potom mi Libor vysvětlil, že kvůli špatnému kádrovému původu musel nejdřív na rok do nuláku. „Ten rok na patologii mi pomohl dostat se na druhý pokus.“ Můj přítel mi tak nějak začal otvírat oči a já jsem se začala na socialistickou šeď kolem dívat jinak.

„Medicína je dobrá, protože do ní ideologie moc nezasahuje. Taky je výhoda, že se dá provozovat kdekoli na světě,“ říkal Libor. Po státnicích měl již domluvené místo na interně a taky ho čekal rok vojny. Předtím nás ale čekaly dva týdny dovolené.

Povedlo se nám totiž sehnat devizový příslib na cestu do Francie! To už také nikdo dneska nezná. Ale tehdy to bylo terno získat devizový příslib. Byla to děsná almužna, ale aspoň něco.

Snový výlet

Kromě malého množství valut, které jsme si mohli legálně směnit, jsme měli v ruksaku zašitou rezervu. Liborův otec díky zahraničnímu pacientovi vyměnil další franky. Jinak byl náš batoh zaplněný především konzervami.

Jen co vlak přejel hranice, připadali jsme si jako v říši divů. A to jsme měli štěstí, protože blízko Paříže bydlel Liborův strýc s rodinou. Ubytoval nás ve svém krásném domě a několikrát nás vzal na různé výlety.

Samozřejmě jsme u něj měli báječné snídaně a večeře. „Za to, co máte s sebou, si kupte nějakou parádu, Haničko,“ smál se, když jsme se cítili trapně, že nás živí.

Drsný konec lásky

Dvě neděle utekly jako voda. „Nepřemýšlela jsi o tom, že bychom tu zůstali natrvalo?“ zeptal se den před odjezdem Libor. V tu chvíli jsem nechápala, co mi říká. „Nechtěl jsem ti to říkat dopředu, ale strejda už mi tady zařídil místo!“ dodal. Pochopila jsem.

Měla jsem pocit, že se mi zhroutil svět. Jeho rodiče prý o všem věděli. Na moji rodinu ale Libor ohled nebral. „Víš, že mám doma nemocnou babičku, že mám rodiče, kteří by to těžce nesli!

Nechci už tě nikdy vidět!“ křičela jsem na něj a nechápala jsem, že ho nezajímá ani to, že mě doma čekají ještě tři roky školy. Naházela jsem si věci do batohu a bez rozloučení práskla dveřmi. Noc jsem strávila na nádraží a druhý den ráno nasedla do vlaku směr Praha.

Nechtěla jsem ho znát

Málem mě kvůli jeho emigraci vyhodili ze školy, vyslýchali mě policajti, kteří nevěřili, že jsem o ničem nevěděla. Bylo to několik měsíců stresu. Dopisy, které chodily od Libora, jsem vyhazovala nepřečtené.

Jeho rodiče se mě snažili kontaktovat, ale nereagovala jsem. Vrhla jsem se na studium a zanevřela na celé mužské pokolení. Listopad 1989 přišel tři čtvrtě roku před státnicemi. Libor se objevil ještě před Vánocemi.

Přiznal chybu

Čekal na mě před domem, kde jsme bydleli, s kytkou v ruce. „Hani, Haničko, můžeš mi to odpustit? Byl jsem fakt pitomec,“ připustil. „Myslel jsem si, že tam prostě se mnou zůstaneš, že se máme rádi a tak.“ Já ho nechtěla poslouchat.

Poslední den mi zastoupil cestu: „Já musím zítra odjet, končí mi dovolená,“ prosil na Nový rok. Nakonec jsem souhlasila s pozváním na kávu. Vyprávěl mi o své práci na interně v pařížské nemocnici.

„Teď se otvírají nové možnosti,“ nadšeně vykládal. „Uvidíš, stáž v zahraničí bude úplně normální věc. Jestli chceš, můžu se poptat.“

Šťastni už napořád

Pomalu jsme si začali psát, telefonovat, až jsem se za ním po státnicích vydala. To už jsem měla místo na chirurgii v Praze. Rok jsme neustále pendlovali po trase Praha-Paříž a zpět, až jsme se vzali.

Chvíli jsme žili ve Francii, kde se nám rychle za sebou narodily děti. A pak jsme se vrátili do Prahy a otevřeli si vlastní praxi. Myslím si, že odpouštět se má.

Z našich dětí jsou světoběžníci, kteří nechápou, proč vlastně táta nemohl tři roky jezdit za mámou nebo ona za ním. Je to už jiný život.

Hana P. (59), Praha

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Je to hrozný pocit, když zjistíte, že vás už nikdo nepotřebuje, že jste zbyteční. Když mě ta úzkost přepadla, vstoupila mi do života bytost, která mi radost vrátila. Doufala jsem, že tuhle větu nikdy ne­uslyším: „Je mi líto, ale musíme snížit stavy.“ Šéfová se na mě dívala přes brýle a měla ten svůj bleděmodrý pohled hyeny nad mršinou. Sklonila jsem hlavu. Tohle jsem si nezasloužila. Manžel z m
3 minuty čtení
Povedlo se mi vybudovat ideální manželství. Kupodivu jsem se pokusila ten vztah zároveň zbořit. Nechápu, proč jsem byla tak hloupá. S Markem jsme se seznámili na pouti. Hned mi padl do oka, ale myslela jsem si, že on si mě ani nevšiml. Byl tam v partě kluků, já zase s kamarádkami. Pokukovali jsme po sobě, a když jsem v jednu chvíli osaměla, neboť holky šly na řetízák, kde se mi dělá špatně, tro
2 minuty čtení
Lhát se prostě nemá. Nikdy! Ani ve chvílích, kdy člověk nepřizná pravdu jen proto, aby udělal druhým radost. To mě naučila až moje dcera. Jako holka z vesnice jsem byla vychovávána tak, že musím být za každou cenu slušná. Vždy a všude, i v případě, že mi to nebude úplně po chuti. A tak jsem občas snědla to, co jsem neměla ráda, nebo se radovala z dárku, který se mi nelíbil. Vlastně jsem se pak
3 minuty čtení
Byla to dlouho moje noční můra. Ti krásní tvorové se hrdě procházeli zámeckým parkem a běda tomu, kdo jim přišel do cesty. Jako dítě školou povinné jsem jezdívala z rodné vísky na hodiny houslí do nedalekého městečka. „Liduška“ se nacházela v blízkosti zámečku. A moje cesty na hodiny houslí se občas zdramatizovaly. V zámeckém parku totiž volně pobíhali pávi, kteří byli chloubou města. Na dospěl
3 minuty čtení
Každý den zvonila u mých dveří a stále si jen na něco stěžovala. Nenašla jsem odvahu ji vyhnat. Nakonec mi pomohl osud sám. Po rozvodu jsem zůstala několik let sama s dětmi, a to člověk potřebuje nějakou spřízněnou duši. Do dvou měsíců jsem potkala několik svobodných maminek, které se potýkaly s podobnými problémy. Nakonec jsme se začaly scházet v jedné nadaci, kde jsme dostaly možnost si tu a 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po