Domů     Zbyl mi po něm jen pes
Zbyl mi po něm jen pes
3 minuty čtení

Proč zrovna já? Nebyla jsem snad tak ošklivá, abych nenašla muže. Bohužel, když přišel ten pravý, osud mi ho brzy zase vzal. Zůstala mi ta děsivá otázka.

Vždy ve mně bylo něco jinak. Přitahovala jsem pozornost, aniž bych o to usilovala. Bohužel i tu negativní. Když jsem byla mladá, mužům jsem se líbila, to jsem vnímala. Jenže tehdy jsem s tím asi neuměla tak pracovat. Měla jsem pocit, že mám čas.

Lidé se mi smáli

Hlavně ženy mne neměly v oblibě. Nechci, aby to vyznělo nafoukaně, ale možná to bylo tím, že jsem se líbila chlapům. Stačilo však, aby se mi vysmály, že jsem měla jiné tričko. Moderní, čímž jsem vyčnívala z průměru.

A to ve mne na druhé straně vyvolávalo pochybnosti. Někdy mi zájem mužů dělal radost, jindy jsem pochybovala. Proč o tom ale píšu? Protože jsem se dlouho rozhoupávala s vážným vztahem. V podstatě do 35 let jsem žádný neměla. Románky na pár měsíců. Pak jsem vycouvala.

Bylo pozdě

Nápadníci ubývali a mně začalo být teskno, že už není takový zájem. Nemohla jsem narazit na nikoho solidního, čímž jsem upadla do depresí, že už mne nic nečeká. Dokonce jsem se ocitla na psychiatrii s depresemi. A nemocnou ženskou už vůbec nikdo nechtěl.

Alespoň muž

Pak jsem potkala Radka. Skvěle jsme si spolu sedli a já byla jako smyslů zbavená, že jsem s ním hned chtěla dítě. Nepovedlo se, pětkrát jsem potratila. On byl ale tak skvělý, že se mnou chtěl být i nadále.

Měli jsme báječný život, mnozí nám říkali, že jsme pro ně ztělesněním velké lásky. Byli jsme stále jako na začátku vztahu. Pořád jsme se objímali, mohli jsme se na sebe spolehnout.

Abych ale nebyla jen plná optimismu, samozřejmě se našli tací, kteří v náš vztah nevěřili. Paradoxně to byla i blízká rodina. Každým rokem, když jsme se setkávali na rodinné oslavě naší babičky, jeden bratranec tvrdil, že nám to stejně nevydrží.

Spíš myslel, že mne Radek opustí, jednou to i řekl, že všichni ode mě utečou. Radek neutekl, ale…

Vzal mi ho osud

Stále to mám před očima. Ráno se loučíme polibkem a slibem, že večer zajdeme do naší oblíbené hospůdky. Už k tomu nedošlo a do ní od té doby nevkročila, ačkoli tam stále stojí. Radek měl autonehodu, při které zemřel.

Prodala jsem i byt, kde jsme bydleli, ty vzpomínky byly tak moc bolestivé. Zbyl mi jen pes, kterého jsme kdysi našli na silnici, patrně vyhozeného. Už ani Beník není. Zemřel šest let po Radkově skonu. V ten samý den. Náhoda? Jako kdyby se mi ta rána znovu otevřela.

Jarmila K. (68), Kladno

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může