Domů     Teď jsem šťastnou babičkou
Teď jsem šťastnou babičkou
4 minuty čtení

Doktoři mi říkali, že nikdy nebudu máma. O to větší radost jsem měla, když mi gynekolog pověděl, že jsem ve třetím měsíci těhotenství.

Bylo červencové ráno a já po dlouhé těžké noci svírala vytoužené novorozeňátko. Zdravá holčička s dolíčky na tvářích. Slzy mi radostí stékaly z očí. Pět krásných let jsme si s dcerkou užívali.

Měli jsme to, o čem jsme s mým manželem vždycky snili. Dávali jsme jí tolik lásky, kolik jsme jen mohli, a vážili si každé minuty s ní.

Boj jsme prohráli

Jednoho dne se nám však zhroutil celý svět. V nemocnici při vyšetření zjistili naší malé dcerušce nádor. Naše rodina zažila otřes, jaký si nedokáže nikdo představit. To nejhorší nás však teprve čekalo. Roky jsme bojovali a boj o život prohráli.

Pořád jsme se upínali k naději, že tohle přece vyhrát musíme, že musí být nějaká spravedlnost. To dítě přece za nic nemůže! Pukalo mi srdce.

Prožívali jsme muka

Následovalo období plné utrpení a smutku. Dny se táhly, neměla jsem ponětí, co je za měsíc, natož za den, a skončila pod dohledem psychiatrů. Po hororových letech strávených v psychických mukách a depresích jsme se s manželem vzchopili.

Vzájemně jsme se podporovali a snažili se dostat do běžného života. Náš starý byt nám všude připomínal naši dceru. I okolí domu. Rozhodli jsme se pro radikální řešení. Museli jsme pryč z toho bytu, ale i z domu. Nakonec jsme se rozhodli odstěhovat do jiné čtvrti.

Nový začátek

Náš nový domov byl útulný a milý, bydleli jsme v centru města. Byl to náš nový začátek. Po několika měsících strávených v novém bytečku jsem začala poznávat nové sousedy. Všichni byli milí a příjemní, až na paní, která bydlela vedle mě.

Nikdy jsem ji nepotkala, až jednoho dne jsme se srazily u dveří. Hned se se mnou dala do řeči a vypadala, že jsem jí sympatická. Představila mi svou malinkou dcerku, které byly nedávno dva roky.

Z kočárku se na mě usmívalo malé kouzelné miminko jménem Markétka. Bodlo mě u srdce. Ale nebyla to temná vzpomínka, byla to radost.

Byla u nás víc než doma

Časem se ukázalo, že sousedka je spíše rodič, kterého by žádné dítě nechtělo. Neustále malé miminko komandovala, Markétku zahrnovala buzerací a nesmyslnou kritikou. Ve mně viděla však příležitost chůvy, a tak se rozhodla dávat ke mně Markétku na hlídání.

Holčička rostla, za chvíli už vesele běhala a povídala. U nás doma byla víc než u sebe. Vytvořila jsem si k Markétce vztah, stala se pro mě rodinou. Vždy se k nám velmi těšila, dokonce víc než domů, a já ji pokaždé s radostí vítala.

Její máma žárlila

Nakonec na náš vztah začala sousedka i žárlit, neváhala dceři návštěvy ke mně zakazovat. Ta si však pokaždé našla výmluvu, aby za mnou mohla aspoň na chvilku.

Adoptovala si mě

Prožívala jsem s Markétou první kroky, slova, školní besídky, přijímačky a později i lásky. Se vším se mi svěřovala. Jakmile nastoupila do pubertálního věku, začala matce vzdorovat.

Měly spolu už tak dost špatný vztah, její matka se ji nesnažila chápat, byla agresivní a začala propadat alkoholismu. Tak matku nadobro v osmnácti opustila a bydlela u nás. Netrvalo dlouho a našla si milého přítele, ke kterému se pak odstěhovala.

Častokrát jsem je navštěvovala a s Markétkou jsme se dennodenně vídaly. Jednoho dne mi oznámila, že se s přítelem budou brát.

Nakonec mám velkou rodinu

Teď je Markéta dospělá žena a má dvě malé dcerky, které mě oslovují babičko. S manželem se máme dobře a své role prarodičů jsme s radostí přijali. Jsme šťastní. Dostali jsme novou šanci a osud nám seslal milující harmonickou rodinu.

Jiřina L. (70), Olomouc

Související články
4 minuty čtení
Celý život jsem si myslela, že rodina je o lásce, podpoře a sdílení radostí. Teď díky snaše vím, že je to o zdravém jídelníčku a celoživotním odříkání. Poslední roky mi dávají zabrat. Moje snacha Lenka je sice milá žena, ale její posedlost zdravou výživou mě přivádí k šílenství. Nejvíc mi ale láme srdce, když vidím, jak svými striktními názory bere radost z dětství mému vnukovi Kubovi. Je mu pě
2 minuty čtení
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až ji poznám, změním názor. Je to milá, hezká
2 minuty čtení
Všechno jsem sestře obětovala. Když se jí narodila dcera Martinka, odešla jsem z práce, abych s výchovou neteře pomohla. Ale kde je vděk? Rodiče nám zemřeli při autonehodě. Mně bylo tehdy třináct a sestře Jitce jen sedm. Vychovávala nás babička, ta ale zemřela, když mi bylo devatenáct. O svou mladší sestřičku jsem se tedy musela starat já, a myslím, že kvůli tomu jsem promarnila své životní šan
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé