Domů     Zničila zákeřně moje štěstí
Zničila zákeřně moje štěstí
5 minut čtení

Po škole jsem se poflakovala po sídlišti a rodiče moc nezajímalo, co vlastně dělám. Počítali s tím, že budu prodavačkou. Já ale chtěla víc.

Ohlížím-li se zpět, měla jsem v životě nakonec vlastně štěstí. Ne že bych si ho dlouho užila, ale alespoň mě potkalo. Rodiče si odjakživa přáli, abych se jednoho dne stala prodavačkou, stejně jako maminka. Jenže než takový osud, to jsem se raději rozhodla jít studovat.

Byla to velká láska

Protože jsem měla dobré známky, aniž bych se učila, prosadila jsem si, že chci jít na gymnázium. Po gymnáziu se mi navíc povedlo dostat se na vysněnou psychologii. Jenže studia vzala brzy zasvé, to, když mi do života vstoupil Marek.

Potkali jsme se na jedné univerzitní akci a já byla přesvědčená, že jsem potkala muže svého života. Prostě to byla láska na první pohled.

Vznesla jsem se do oblak

Moc se mi líbil. Myslela jsem, že je to profesor. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že se jedná o bohatého podnikatele, který naši školu podporuje. V tu chvíli jsem byla ztracená. I já se mu líbila, protože si na mě počkal a pozval mě na kávu.

Potom na oběd a po týdnu mi nabídl, abych ho doprovodila na slavnostní divadelní premiéru, kde se sešla celá smetánka města. Následovala první noc v jeho vile a já měla pocit, že se vznáším.

Vždyť i mé dávné sny byly ve srovnání s touto realitou náhle jen slabým odvárkem kouzelné reality. Každý den byl zázrak.

Začali jsme spolu žít

Vznášela jsem se na obláčku štěstí. Marek mě obletoval, minimálně jednou do týdne mě doma vítala přenádherná kytice. O různých dárečcích ani nemluvě. Vozil mě zásadně služební limuzínou a já mu za to dělala společnost a okrasu v jednom.

Jen díky němu jsem poznala skoro všechny místní celebrity. Bylo to neuvěřitelné a sen zdaleka nekončil. Po měsíci známosti jsem se od našich odstěhovala a žila životem dámy, která může mít vše, na co si vzpomene.

Něco jako Audrey Hepburn ve Snídani u Tiffanyho, přičemž štěstí jako vystřižené z beletrie pokračovalo.

Ztratila jsem rozum

Škola pro mne najednou už nebyla tak důležitá, tak jsem se rozhodla ji přerušit, abych měla dost času na svoji lásku. „Vždyť já se o tebe postarám,“ říkával vždy Marek a já s radostí přijímala vše, co život s ním nabízel. Po dvou letech přišla svatba.

Samozřejmě velmi okázalá, i když jen v kruhu rodiny. Marek měl sice známé osobnosti rád, ale pouze na večírcích při skleničce šampaňského. Do soukromého života je pouštět odmítal. O naší svatbě se tudíž veřejně nevědělo.

Přesto, když se věc rozkřikla, přišla jsem rázem o všechny kamarádky, a k moudrým činům jsem poté nepřispěla ani já. Svět velkých možností mi totiž brzy zastřel, co je v životě důležité, a já s radostí definitivně sekla se studii.

Vždyť co já, dáma, bych chodila mezi obyčejné studenty někam do posluchárny a čuchala smrady z jejich batohů?! Na počátku jsem navíc byla přesvědčená, že naše láska a manželství už tu budou navěky.

Zblbla ho sekretářka

Atmosféra mě pohltila a já ignorovala i to, když se jednou naše paní na úklid nechtěně prořekla, že má Marek milenku. Nevím, proč mě to tehdy vlastně ani moc nezajímalo. Snad že jsem jí nevěřila? Necítila jsem potřebu věc řešit, což byla chyba.

Jakási pomocná síla v jeho firmě s umělými prsy a metrovými nehty mi manžela nakonec skutečně přebrala. Ani ne do roka jsem zůstala sama, po těžkém rozvodu, který mi konečně otevřel oči, a bez prostředků.

Udělala jsem mnoho chyb

Jako mladá a zcela naivní jsem před naší svatbou podepsala jakési dokumenty, kterým jsem nerozuměla a snad je ani nečetla. „To jsou jen předsvatební dokumenty k úpravě majetku,“ řekl tehdy Marek, ale já si to ve své hlouposti ani nepřečetla.

Řekl mi, že mě tím jen papírově zahrnuje do svého života. Teprve při rozvodu jsem zjistila, že jsem podepsala předmanželskou smlouvu, podle které jsem v případě rozvodu neměla na nic nárok. Dalším problémem bylo, že jsme neměli děti.

Marek je dlouho nechtěl a potom to nešlo. Jedno těhotenství skončilo potratem. To samozřejmě u soudu také obrátil proti mně. „Ani dítě mi nedala!“ hřímal. Samozřejmě si tím omlouval fakt, že v době rozvodu už jeho milenka byla těhotná.

Trumfla mě ve všem

Slečna byla na rozdíl ode mne skutečně zběhlá, měla stejný sen jako já, jen ona naprosto přesně věděla, jak ho dosáhnout, a hlavně, jak si ho udržet! Sen skončil a já se musela vrátit zpět. Ve svých téměř čtyřiceti letech jsem skončila zpět u rodičů.

A žiju s nimi i dnes po dalších deseti letech. Prodávám s mámou v prodejně potravin, jsem sama a alespoň rodičům se splnil jejich životní sen.

Jana S. (56), Hradec Králové

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může