Domů     Sejdeme se za 20 let v květnu
Sejdeme se za 20 let v květnu
5 minut čtení

Byl máj, a tak jsem se k smrti zamilovala. Dokonce tak, že jsme s Martinem plánovali tajnou svatbu v okresním městě.

Byl máj. Vidím to jako dnes: blížila jsem se k venkovskému nádraží v letních šatech. K vlaku vedla cesta vroubená rozkvetlými třešněmi. Vlak měl jen patnáct minut zpoždění, to byla taky dobrá zpráva.

Když přisupěl, Martin mával z otevřeného okýnka a vesele volal: „Máš občanku?“ Vyhoupla jsem se do chodbičky vlaku. Šinul si to podél řeky a zahrádek do okresního města, kde jsme plánovali uspořádat si tajnou svatbu. Osmnáct nám už oběma bylo.

Nikdo nám to nemohl zakázat. Na úřadě jsme ukázali dokumenty, dohodli se na společném příjmení a rozloučili se s tím, že o čtyři týdny později, v červenci, zde uzavřeme manželství.

Patříme k sobě

Když jsme vyřídili potřebné formality a loudali se zpátky k vlaku, přemýšleli jsme o tom, kde strávíme svatební noc. Fakt je, že peněz jsme moc neměli, leda to, co jsem já vyloudila od babičky a on od mámy. Ani jsme nevěděli, kde budeme po svatbě bydlet.

Nejspíš se zase vrátíme do dětských pokojíčků, ale každopádně budeme vědět, že patříme k sobě a nic nás nerozdělí.

Zamilovaní a bezstarostní

Nic nás nerozdělí, opakovala jsem si, když jsem koukala z okna vlaku na rozkvetlé zahrady nad řekou. Neměli jsme tušení, co se chystá. Byli jsme bezstarostní, skoro ještě děti, po prázdninách nás čekal poslední ročník střední školy.

Těšili jsme se na léto, plánovali jsme, že je strávíme na břehu řeky nebo v kiosku, který byl shodou okolností taktéž na břehu řeky. Zrovna jsem si vybírala svatební šaty. V konfekci v našem městečku, takže žádný zázrak.

Bílé sice měli, ale ne podle mých představ. Rozhodla jsem se, že se je pokusím trochu vylepšit, a nesla je k pokladně, když tu na mě vybafla Martinova mladší ségra Jitka, bledá jako smrt: „Tady jsi! Všude tě hledáme. Martin s tebou musí mluvit.“

Chvíli jenom mlčel

Hrozně jsem se lekla, že se mu něco stalo. Nestalo. Seděl před barákem, v obličeji zelený jak sedma a povídá: „Musím ti něco říct.“ V tu chvíli mi blesklo hlavou, že je konec. Svatba se nekoná. Mlčela jsem, Martin taky, nemohl mluvit, jen chrčel.

Svatba se nekoná

Nakonec ze sebe vysoukal, že rodiče dnes jemu a sestře oznámili, že nazítří se odjíždí do Jugoslávie a odtud do Rakouska – bez zpáteční jízdenky. Rozhodli se emigrovat. Odvezou Martina a Jitku ze země. Na jak dlouho, nikdo nevěděl. Možná i navždy, kdoví.

Všechno bylo pryč

„To nemůžeš!“ vykřikla jsem. Slzely mu oči. Nevěděl, co má dělat. Bylo mu osmnáct a měsíc, mohl tu zůstat, kdyby chtěl. Kdyby se odvážil. „Takže s nimi pojedeš?“ vysoukala jsem ze sebe po dlouhé chvíli ticha. Bezmocně pokrčil rameny.

„Tak nepojedeš?“ zašeptala jsem s nadějí. Ale to už jsem věděla, že mě opustí, že mi zmizí ze života. Dobře že jsem ty svatební šaty ani nestihla koupit, blesklo mi hlavou.

Pomalu jsem odcházela. Ještě jsem se otočila a zavolala: „A kdy se uvidíme? Za dvacet let? V květnu za dvacet let?“ Pak už jsem přes slzy neviděla.

Jako v bublině

Opravdu se to stalo. Opustil mě, bláznivě zamilovanou, šest dní před svatbou. Lze se z něčeho takového vůbec vzpamatovat? Snad. Jen se musíte hodně zatvrdit. Těžko popisovat, jak mi bylo. Žila jsem v bublině. Nějak jsem se dohrabala k maturitě.

Málo jsem mluvila, skoro nejedla a jen zázrakem jsem se neocitla u psychiatra, kam mě chtěli dostrkat naši.

Přišla jsem o kamarádky, chovala jsem se netečně, lhostejně, nikam jsem nechodila, neexistovaly pro mě mejdany, tancovačky, lavičky v parku – a už vůbec ne kluci. Zahrabala jsem se do učebnic. Později, na vysoké, jsem s kýmsi chodila, ale stálo to za starou bačkoru.

Osamělý život

Žila jsem osamělý život. Spojit svůj život s jakýmkoli mužem jsem se ani nepokusila, představa bílých svatebních šatů mě děsila i ve snech. S jedním jsem skoro rok a půl žila, nebylo to ono.

Od Martina přišlo pár pohledů a dva dopisy, ty jsem bez čtení roztrhala a hodila do koše. Ale hodně jsem na něho myslela a představovala si, jaké by to asi bylo, kdyby…

Známý hlas

Přešlo dvacet let, byl listopad 1989 – ani mě nenapadlo, že by se Martin mohl vrátit. Dávno tam má svůj život, pevně tam zakotvil, říkala jsem si. A pak na mě jednou zjara, málem skutečně v květnu, zavolal povědomý hlas. Užasle jsem hleděla do známé tváře.

„Tak jsi to nějak říkala, ne? Za dvacet let na jaře?“ řekl jeho hlas. „No, ano,“ vydechla jsem v šoku. „V květnu za dvacet let.“

Naše pohádka

Objali jsme se a on se bez jakýchkoli úvodů zeptal: „Vezmeš si mě?“ Vytřeštila jsem oči. Připadala jsem si jako ve snu, jako v pohádce. Je to tak, zázraky se dějí. Vzali jsme se přesně tam, kde jsme to kdysi plánovali. A věřte, nebo ne, stihli jsme mít ještě i holčičku.

Alice L. (67), Náchod

Související články
3 minuty čtení
Organizovala jsem třídní sraz po 45 letech, na který přišel pohledný muž, kterého jsem nepoznala. Málem jsem ho vyhodila. V restauraci, kde jsme měli mít sraz, jsem zamluvila rezervaci salonku. Seděla jsem u stolu u dveří a inkasovala po příchozích určitou částku za objednané občerstvení. Někteří spolužačky a spolužáci tam už byli. Najednou nahlédl a začal se hrnout dovnitř podnapilý muž, který
4 minuty čtení
Domluvila jsem si schůzku s mužem ze seznamky. Jenže den se nevyvíjel vůbec podle plánu. Ve stresu jsem si popletla místo setkání. Po dlouhé době jsem se odhodlala jít na schůzku s příjemným mužem ze seznamky a chtěla jsem vypadat co nejlépe. Jenže jako na potvoru, ten den v práci byl jeden velký chaos. Šéf trval na tom, že nikdo neodejde, dokud se práce neodevzdá. I když jsem se už od rána těš
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po