Domů     Sejdeme se za 20 let v květnu
Sejdeme se za 20 let v květnu

Byl máj, a tak jsem se k smrti zamilovala. Dokonce tak, že jsme s Martinem plánovali tajnou svatbu v okresním městě.

Byl máj. Vidím to jako dnes: blížila jsem se k venkovskému nádraží v letních šatech. K vlaku vedla cesta vroubená rozkvetlými třešněmi. Vlak měl jen patnáct minut zpoždění, to byla taky dobrá zpráva.

Když přisupěl, Martin mával z otevřeného okýnka a vesele volal: „Máš občanku?“ Vyhoupla jsem se do chodbičky vlaku. Šinul si to podél řeky a zahrádek do okresního města, kde jsme plánovali uspořádat si tajnou svatbu. Osmnáct nám už oběma bylo.

Nikdo nám to nemohl zakázat. Na úřadě jsme ukázali dokumenty, dohodli se na společném příjmení a rozloučili se s tím, že o čtyři týdny později, v červenci, zde uzavřeme manželství.

Patříme k sobě

Když jsme vyřídili potřebné formality a loudali se zpátky k vlaku, přemýšleli jsme o tom, kde strávíme svatební noc. Fakt je, že peněz jsme moc neměli, leda to, co jsem já vyloudila od babičky a on od mámy. Ani jsme nevěděli, kde budeme po svatbě bydlet.

Nejspíš se zase vrátíme do dětských pokojíčků, ale každopádně budeme vědět, že patříme k sobě a nic nás nerozdělí.

Zamilovaní a bezstarostní

Nic nás nerozdělí, opakovala jsem si, když jsem koukala z okna vlaku na rozkvetlé zahrady nad řekou. Neměli jsme tušení, co se chystá. Byli jsme bezstarostní, skoro ještě děti, po prázdninách nás čekal poslední ročník střední školy.

Těšili jsme se na léto, plánovali jsme, že je strávíme na břehu řeky nebo v kiosku, který byl shodou okolností taktéž na břehu řeky. Zrovna jsem si vybírala svatební šaty. V konfekci v našem městečku, takže žádný zázrak.

Bílé sice měli, ale ne podle mých představ. Rozhodla jsem se, že se je pokusím trochu vylepšit, a nesla je k pokladně, když tu na mě vybafla Martinova mladší ségra Jitka, bledá jako smrt: „Tady jsi! Všude tě hledáme. Martin s tebou musí mluvit.“

Chvíli jenom mlčel

Hrozně jsem se lekla, že se mu něco stalo. Nestalo. Seděl před barákem, v obličeji zelený jak sedma a povídá: „Musím ti něco říct.“ V tu chvíli mi blesklo hlavou, že je konec. Svatba se nekoná. Mlčela jsem, Martin taky, nemohl mluvit, jen chrčel.

Svatba se nekoná

Nakonec ze sebe vysoukal, že rodiče dnes jemu a sestře oznámili, že nazítří se odjíždí do Jugoslávie a odtud do Rakouska – bez zpáteční jízdenky. Rozhodli se emigrovat. Odvezou Martina a Jitku ze země. Na jak dlouho, nikdo nevěděl. Možná i navždy, kdoví.

Všechno bylo pryč

„To nemůžeš!“ vykřikla jsem. Slzely mu oči. Nevěděl, co má dělat. Bylo mu osmnáct a měsíc, mohl tu zůstat, kdyby chtěl. Kdyby se odvážil. „Takže s nimi pojedeš?“ vysoukala jsem ze sebe po dlouhé chvíli ticha. Bezmocně pokrčil rameny.

„Tak nepojedeš?“ zašeptala jsem s nadějí. Ale to už jsem věděla, že mě opustí, že mi zmizí ze života. Dobře že jsem ty svatební šaty ani nestihla koupit, blesklo mi hlavou.

Pomalu jsem odcházela. Ještě jsem se otočila a zavolala: „A kdy se uvidíme? Za dvacet let? V květnu za dvacet let?“ Pak už jsem přes slzy neviděla.

Jako v bublině

Opravdu se to stalo. Opustil mě, bláznivě zamilovanou, šest dní před svatbou. Lze se z něčeho takového vůbec vzpamatovat? Snad. Jen se musíte hodně zatvrdit. Těžko popisovat, jak mi bylo. Žila jsem v bublině. Nějak jsem se dohrabala k maturitě.

Málo jsem mluvila, skoro nejedla a jen zázrakem jsem se neocitla u psychiatra, kam mě chtěli dostrkat naši.

Přišla jsem o kamarádky, chovala jsem se netečně, lhostejně, nikam jsem nechodila, neexistovaly pro mě mejdany, tancovačky, lavičky v parku – a už vůbec ne kluci. Zahrabala jsem se do učebnic. Později, na vysoké, jsem s kýmsi chodila, ale stálo to za starou bačkoru.

Osamělý život

Žila jsem osamělý život. Spojit svůj život s jakýmkoli mužem jsem se ani nepokusila, představa bílých svatebních šatů mě děsila i ve snech. S jedním jsem skoro rok a půl žila, nebylo to ono.

Od Martina přišlo pár pohledů a dva dopisy, ty jsem bez čtení roztrhala a hodila do koše. Ale hodně jsem na něho myslela a představovala si, jaké by to asi bylo, kdyby…

Známý hlas

Přešlo dvacet let, byl listopad 1989 – ani mě nenapadlo, že by se Martin mohl vrátit. Dávno tam má svůj život, pevně tam zakotvil, říkala jsem si. A pak na mě jednou zjara, málem skutečně v květnu, zavolal povědomý hlas. Užasle jsem hleděla do známé tváře.

„Tak jsi to nějak říkala, ne? Za dvacet let na jaře?“ řekl jeho hlas. „No, ano,“ vydechla jsem v šoku. „V květnu za dvacet let.“

Naše pohádka

Objali jsme se a on se bez jakýchkoli úvodů zeptal: „Vezmeš si mě?“ Vytřeštila jsem oči. Připadala jsem si jako ve snu, jako v pohádce. Je to tak, zázraky se dějí. Vzali jsme se přesně tam, kde jsme to kdysi plánovali. A věřte, nebo ne, stihli jsme mít ještě i holčičku.

Alice L. (67), Náchod

Související články
19.7.2024
S Václavem jsme se seznámili, když jsem pracovala jako servírka v hospodě. Václav tu sedával málem každý den. Kdyby mi tehdy někdo řekl: toho si jednou vezmeš za muže, zaťukám si na čelo. Vypadal jako ztracená existence. Vůbec jsem si ho tehdy nevšímala, jen jsem mu nosila jedno pivo za druhým. Často seděl v tmavém koutě úplně sám, jindy s kamarády podobného ražení. Šikovná jako poleno By
19.7.2024
Seznámili jsme se u táboráku. Praskalo dřevo, svítily hvězdy a on tak krásně zpíval. Až jsem si musela otřít slzy. Vzpomněla jsem si na den našeho seznámení, který se podobal tomuhle večeru. Šly jsme s kamarádkou podél řeky, večer byl krásný jako ze sna, a my uslyšely ten hlas. Mířily jsme za ním jako zhypnotizované. Můj idol seděl u táboráku s partou přátel. Když uviděli, jak stojíme a zírá
17.7.2024
Byla to láska z pionýrského tábora. Jardovi bylo devatenáct let a dělal vedoucího malým klukům. Byli z něj úplně paf a já taky. Zamilovala jsem se do něj na pionýrském táboře. Všechny holky to věděly, protože neumím udržet tajemství, všechno na sebe vykecám. Jsem odjakživa taková, máma byla to samé v bledě modrém. Byla jsem v oddíle nejstarších, patnáctiletých holek. Jardovi bylo devatenáct a d
14.7.2024
Věřím tomu, že pokud jsou si dva lidé souzeni, cestu k sobě si v životě nějak najdou. Jenom to někdy trvá opravdu hodně dlouho! Setkání, k němuž došlo po tolika letech v naší městské nemocnici, pro mě bylo velkým překvapením. Byla jsem tam tehdy za nemocnou sestrou a její stav mě docela trápil. Kráčela jsem zamyšlená po nemocniční chodbě, když jsem nechtěně vrazila do muže, který šel naproti. Z
13.7.2024
V manželství se Zdeňkem jsem prožila situaci, o které jsem si vůbec nedovedla představit, že by někdy mohla přijít. Průběh mého vztahu se Zdeňkem, mým manželem, byl asi takový, jaký bývá ve většině dlouhodobých partnerství. Poznali jsme se, když nám oběma bylo něco málo přes dvacet pět let. Nějakou dobu jsme se jen tak vídali, pak jsme spolu začali bydlet a po třech letech vztahu jsme se vzali
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hrad Svojanov: Působí zde snad dodnes jakési dávné prokletí?
enigmaplus.cz
Hrad Svojanov: Působí zde snad dodnes jakési dávné prokletí?
Hrad Svojanov patří mezi naše nejtajemnější hrady. Koluje o něm celá řada záhadných legend a pověstí. Pravděpodobně nejznámější z nich jsou pověsti o tragických osudech místních žen jménem Kateřina
Turistická stezka Silesianka: Nejkrásnější pohled na Euroregion Silesia
epochanacestach.cz
Turistická stezka Silesianka: Nejkrásnější pohled na Euroregion Silesia
Který výhled na česko-polské pohraničí, označované jako Euroregion Silesia, je ten nejkrásnější? Na tuto otázku nemusíme odpovídat teoreticky, ale můžeme v praxi vyzkoušet turistickou stezku Silesianka. Nachází se nedaleko od hradu Štramberk v okrese Nový Jičín. Provede nás k celkem 34 vyhlídkovým objektům na obou stranách hranice – 23 na české straně, 11 na polské. Na trase jsou
Láska v duchu feng-šuej
nejsemsama.cz
Láska v duchu feng-šuej
Jste už dlouho sama a nedaří se vám potkat vhodného partnera? Zkuste to podle moudrého učení feng-šuej, které vám může pomoci nejen tipy, jak udělat domov kouzelnějším, ale také jak potkat pana Božského. Když to v dávných dobách nešlo jinak, lidé se uchylovali k milostné magii. A dělají to i dnes. Existují metody, jak přivábit
Krátil vůdce amerických nacistů daně?
historyplus.cz
Krátil vůdce amerických nacistů daně?
„Heil Hitler!“ ozývají se 20. února 1939 halasné výkřiky z davu shromážděného v newyorské hale Madison Square Garden. Paže účastníků švihají nahoru v nacistickém pozdravu. Na 22 000 Němců, naturalizovaných v USA, protestuje proti židovskému spiknutí…   Na shromáždění, konaném u příležitosti blížícího se výročí narození prvního amerického prezidenta George Washingtona (1732‒1799), se vedle sebe objevuje jeho
Randová se strachuje o své blízké
nasehvezdy.cz
Randová se strachuje o své blízké
Hvězda seriálu Ulice je prostě smolařka v lásce. Ač Martina Randová (52) vypadá rok od roku stále lépe, toho pravého pořád ne a ne najít. Ještě před dvěma lety otevřeně říkala, že je přesvědčená o
Victorinox s damaškovým nožem pro 2024
iluxus.cz
Victorinox s damaškovým nožem pro 2024
Letošní limitovaná edice Damast je fascinujícím spojením nože Victorinox Farmer X, oblíbených střenek Alox v syté tmavě hnědé barvě a elegantní čepele Damasteel®. Jmenuje se Farmer X Alox Damast a je
Matka mi pořád mluví do života
skutecnepribehy.cz
Matka mi pořád mluví do života
Asi nejsem jediná, koho to potkalo. Ale až příliš pozdě jsem zjistila, že mi moje matka řídí život a já tak žiju ten její, nikoliv svůj. Moje máma byla doma vždy generál a táta byl typický podpantoflák… Máma ho jen úkolovala a on ani neodporoval. Rozhodovala o všem Když jsem byla trošku starší, dali mě na výběrovou školu s rozšířenou
Těstoviny s houbami, kuřetem a slaninou
tisicereceptu.cz
Těstoviny s houbami, kuřetem a slaninou
Houby a těstoviny k sobě pasují jako rajče a bazalka! Takhle je nejraději vaříme my. Ingredience na 4 porce 1 balení oblíbených těstovin 100 g čerstvých hub 1 šalotka 5 snítek tymiánu 300 ml
Pozorování UFO nad Argentinou: Podobnost s Roswellem čistě náhodná?
epochalnisvet.cz
Pozorování UFO nad Argentinou: Podobnost s Roswellem čistě náhodná?
Záhada jednoho z nejzvučnějších případů UFO v Argentině, pokřtěného tiskem jako argentinský případ Roswell, dodnes přetrvává v paměti nejen argentinských ufologů. Podobnost s legendárním případem v Novém Mexiku z roku 1947 je skutečně až zarážející…   Je právě 17. srpna 1995 a Antonio Galvagno si za jasného dne se svou ženou dopřává oběd, když asi v
Splynutí organismů spustilo překotný rozvoj života na Zemi
21stoleti.cz
Splynutí organismů spustilo překotný rozvoj života na Zemi
Soužití dvou organismů, kdy jeden žije uvnitř těla druhého, se označuje jako endosymbióza. Pokud dojde k jejich splynutí, změní se jednodušší organismus v organelu druhého. Za celou historii naší plan
Jak snížit riziko při cestách do exotických destinací? Očkujte se!
epochaplus.cz
Jak snížit riziko při cestách do exotických destinací? Očkujte se!
Češi si k trávení své dovolené vybírají čím dál exotičtější země. Kromě obohacujícího zážitku si s sebou domů však mohou přivézt i nechtěný suvenýr – některou ze život ohrožujících nemocí, které se u nás nevyskytují, nebo zde již byly vymýceny. Jak tomu zabránit? Vedle úrazů, které jsou nejčastější zdravotní komplikací, postihující turisty na cestách, se jich velká
Jídelna s vytříbeným vkusem
rezidenceonline.cz
Jídelna s vytříbeným vkusem
Místo pro stolování je velmi často součástí multifunkční společenské zóny, proto na ni svým stylem obvykle navazuje. Shoduje se zejména materiálově, výsledná kompozice mnohdy poslouží i jako přirozený prostorový předěl. Vybavení prostoru, souvisejícího s konzumací jídla, se odvíjí od dané dispozice a její velikosti, odpovídat by mělo rovněž počtu členů domácnosti. Odráží určitě i to,