Domů     Rozjívená vnoučata mě trápí
Rozjívená vnoučata mě trápí
5 minut čtení

Jsou hlučná, líná a všude drobí. Jejich dědeček je z nich nadšený. V jeho očích jsou prostě géniové. Každá moje kritika skončí hádkou.

Kdybych to martyrium s třemi vnoučaty musela snášet jednou měsíčně, ani bych nedutala. Tiše bych přetrpěla víkend a těšila se na ten další, kdy bych měla klid. Ale ona jsou u nás každou sobotu i neděli!

Ráno je manželův syn přivede a jen nám oznámí, kdy si děti laskavě vyzvedne. Někdy už večer, ale občas i druhý den pozdě odpoledne. Je to peklo.

Nic jim není dobré

Děti ve věku deset, devět a pět let nemají s sebou ani věci na převlečení, natož nějaké hračky či pastelky. Vše pořizujeme my. Nejhorší je to s jídlem. Ony totiž jen tak něco nesnědí. Ryba je fuj, kuře je fuj, a dokonce ani obyčejný chleba nechtějí.

Jen pěkně drahé houstičky nebo nějaké bagety. „Přece bys na vnoučatech nechtěla šetřit?“ ptá se výhrůžně jejich milovaný dědeček, můj manžel. Je to fajn chlap a já ho mám ráda.

Vzala jsem si ho coby vdovce s jedním synem a společně s ním ho od jeho dvanácti let vychovávala. Zprvu jsme se neměli moc v oblibě, tedy hlavně Petr, jeho syn, neměl rád mě. Potom jsem si ho postupně získala a začali jsme se mít docela rádi.

Nehrála jsem si na jeho maminku a on to oceňoval. Oslovoval mě „teto“, a tak už to zůstalo.

Rozmazluje je

Ne že by s ním nebyly nějaké problémy, ale se kterým puberťákem nejsou? Já byla bezdětná a po vlastních dětech jsem moc toužila. Mrzelo mě, že si nikdy nepovozím kočárek s vlastním dítětem. I Petr by byl pro a často mluvil o sestřičce.

Měl děti moc rád a toužil stát se učitelem. Manžel si ale už žádné potomky nepřál. Prý co kdyby se mi taky něco stalo a on zůstal opět sám. No, nebyly to moc optimistické myšlenky, ale můj Tomáš už byl prostě takový. O to víc jsme se oba věnovali Petrovi.

Když se oženil, nemohla jsem se dočkat vnoučat. A když měl za pár let tři, neznalo moje štěstí mezí. Moc jsem si roli babičky užívala. Manžel samozřejmě taky. Ale nebylo to stejné. On je jen nezřízeně rozmazloval místo toho, aby je něco užitečného naučil.

Skáču kolem nich

„Jsou ještě malé,“ tvrdil, když jsem ho nabádala, aby děti naučil bruslit nebo jezdit na kole. Pohodlnější prostě bylo mít je doma a hrát karty nebo nějaké stolní hry. Ostatně, ty jsem mu vnutila taky já, mají teď moc hezké, i když drahé.

Z pravidelných návštěv se stal neměnný zvyk. Petr tvrdil, že si snacha potřebuje oddychnout, a ona zase, že potřebuje odpočívat syn. To, co nebylo pro nadšeného dědečka žádný problém, byl pro mě horor. Nakoupit hory jídla, upéct, uvařit.

Večer jsem padala únavou, ale moje šichta zdaleka ještě nekončila. Odpočaté a přejedené děti totiž vyžadovaly filmy, nejraději stále dokola stejné pohádky. Některé jsem viděla snad stokrát.

Usnout jsem ale také nesměla, protože vnoučátka ještě vyžadovala neustálou konverzaci.

Švindlovala jsem

Jednou mě napadlo, že si do uší strčím nenápadně špunty, abych je neslyšela. Děti se rozzuřily a stěžovaly si manželovi, že je ignoruji. Já dělala nechápavou. Slíbila jsem, že navštívím lékaře kvůli naslouchátkům.

„Asi se mi prostě jen zhoršil sluch, či co…“ uklidňovala jsem všechny a tím je dle svého plánu trochu vystrašila. Celý další den jsem měla klid. Děti nebavilo mi všechny příkazy několikrát opakovat.

Stejný modus operandi, jak tomu říkají v mých oblíbených detektivkách, jsem aplikovala i na svoje další povinnosti. O hladu jsem je nenechala, ale hned po obědě jsem předstírala bolesti zápěstí.

„Karpální tunely, to bude chtít operaci,“ tvrdila jsem a v duchu se smála. V zásobě jsem měla ještě migrénu, podvrtnutý kotník a žlučníkový záchvat. Nádhera!

Možná se jich zbavím

„Takhle to dál nejde. Určitě jsi přetažená. Příští víkend vezmu vnoučata na celodenní výlet, abys měla klid,“ slíbil manžel a já ho v tu chvíli milovala víc než o svatbě! Dětem se výlet nelíbil. Bolely je nožky.

Nebyly zvyklé šlapat do kopce, a navíc snad deset kilometrů. O dalším víkendu se jim k nám nechtělo. Petr se divil, ale ony najednou chtěly zůstat doma. Což bylo i pro snachu nezvyklé. Potřebovala odpočívat, a najednou měla na krku své rozjívené děti.

Zkoušela mě přesvědčit, abychom se o ně zas tak pěkně starali. Nebyla jsem proti. Ani manžel. Jen, když dodal, že se těší na další společné výlety, dětem zatrnulo. Slibovaly, že raději budou doma a budou prý hodné.

Ani jsem nemusela předstírat lítost, že už k nám tak často nezavítají. Užívala jsem si klidu a pohody. Všude bylo ticho, taková nádhera! Občas se mi po našich vnoučatech zasteskne, ale hned jsem z toho vyléčená, když si vzpomenu, jak se chovala.

Blanka P. (63), Most

Související články
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i