Domů     No řekněte, cožpak může přátelství skončit?
No řekněte, cožpak může přátelství skončit?
3 minuty čtení

Když jsem slavila šedesáté narozeniny, číšník mi přinesl obálku. Ale nebyly tam peníze. Uvnitř se skrýval můj nejkrásnější narozeninový dárek.

Celý život jsem neměla kamarádku. Tedy když nepočítám Bohunku, ale o tu jsem přišla. S Bohunkou jsme byly spřízněné duše. Než ta první něco dořekla, ta druhá se tomu už smála, až se za břicho popadala. Bohunku nikdy nikdo nenahradil.

Všechny ty úžasné akce, tancovačky, karnevaly, vandry, komické převleky, všelijaké žertíky a co já vím, co ještě. S Bohunkou jako by odešlo opravdové přátelství z mého života.

Ty chvíle, kdy jsme si spolu četly nad řekou básničky anebo chlapům namlouvaly, že jsme dvě siroty z dětského domova a jmenujeme se Evženie a Otýlie, ty odnesl čas. Ve snu jsem se jí ptávala: Bohunko, taky se ti o mně někdy zdá?

V posteli

Co asi tak může rozdělit dvě k sobě lnoucí duše a definitivně zničit velké dívčí přátelství? Odpověď je nabíledni. Chlap. Bohunka si našla kluka, ale aby to nebylo na úkor našeho přátelství, chodili jsme všude ve třech: Bohunka, ten kluk Lojza a já, výstavní křen.

Už to pochopitelně nebylo ono. Bohunka se do­opravdy zamilovala, já jsem žárlila a, nač bychom chodili kolem horké kaše, Lojza se mi taky líbil, byl to urostlý, černovlasý krasavec.

A tak mě Bohunka jednou, když se vrátila dřív ze školy, našla v Lojzově posteli, vyhrkla: „Už nemám kamarádku!“ a od té doby jsme na sebe nepromluvily a ani se nevídaly. Od maturity jsme se nepotkaly.

Přitom Lojza byl pěkný sukničkář, beztak by se s ním rozešla, ale za méně dramatických okolností. Někoho by v jeho posteli jistojistě našla, ale bývalo by bylo mnohem lepší, kdybych to nebyla zrovna já.

Bez podpisu

Šedesáté narozeniny jsem pořádala ve velkém stylu, v tanečním sále v hospodě, dala jsem vědět kdekomu, všem známým, ať přijdou, jestli se jim chce.

Sešlo se, když nepočítám manžela a děti, asi dvacet lidí, všichni se skvěle bavili, k tanci i poslechu hrála místní kapela.

Najednou mi číšník nese obálku a lišácky se usmívá: „To bude dárek nad dárky, kdoví, kolik je v tom peněz.“ Ale nebyla tam ani koruna. Jen pár slov bez podpisu: „Nevadilo by ti, kdybych přišla?“ Celá jsem se roztřásla. Tohle bylo daleko lepší než peníze.

Rozhlédla jsem se a spatřila ji stát ve dveřích. Moc se nezměnila. Vrhla jsem se k ní, objaly jsme se. „Měla jsem přijít mnohem dřív,“ zašeptala. „Hlavně že jsi tady,“ odpověděla jsem. „Můj nejhezčí dárek k šedesátým narozeninám.“

Anna (62), Ostrava

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud