Domů     Na syna jsem čekala 30 let!
Na syna jsem čekala 30 let!
6 minut čtení

Rodina je základem všeho, ovšem co když ty kořeny nepoznáte už v dětství? To byl totiž přesně můj případ a tehdy se začal psát můj katastrofický životní osud.

Celý život a stále je to ve mně. Je mi 81 let a lituji, že jsem prožila tolik let v bolesti. Přitom stačilo být tvrdší. Jenže zkušenosti získáváme postupně, a proto dnes kroutíme hlavou nad tím, co jsme kdysi udělali a jak jsme si život zkomplikovali. Jak se to povedlo mně?

Průšvih už od začátku

Když jsem se měla narodit, moje máma měla před maturitou, táta měl jít na vojnu. Znali se dva týdny. Prostě to byla nehoda, jak se říká. Matka mi to ani netajila. Někdy se neovládla a dala mi dost silně najevo, že jsem omyl, který jí zničil život.

I proto jsem toužila se co nejdříve osamostatnit. Už na střední jsem se přihlásila na školu do jiného města, abych mohla na internát. Vracela jsem se domů na víkendy.

Nejenže jsem od rodičů necítila lásku, ani oni dva mezi sebou neměli ty nejlepší vztahy. Divím se, že se nerozvedli. Ale co by tenkrát řekli lidé?

Chtěla jsem něco lepšího

I když jsem částečně už byla z domu, stejně jsem měla pocit, že si musím najít nové zázemí. Prostředí, kde by mě měli konečně rádi. A to se povedlo celkem brzy.

Moje nová rodina

Už na střední jsem se dala dohromady s Radkem. Byl z bohaté rodiny. Sice se na mne zpočátku dívali s nedůvěrou, protože jsem byla z jiné sociální vrstvy, ale pak si mě snad i oblíbili. Pochopili, že jsem pracovitá.

A přijali mě do své rodiny, kde jsem poznala tu harmonii. Setkávání se u snídaní, obědů i večeří. Povídání si. Žádný stres a hádky. Čisto. Zkrátka to pravé teplo domova.

Nejdřív dítě, pak vyhazov

Neplánovaně jsem otěhotněla. Na rodině Radka bylo znát roztrpčení. Zřejmě si mysleli, že ještě nezakotví tak brzy. Zase jsem ztratila ty sympatie. Bylo ale pozdě, zbavit se mne tehdy už nemohli.

Svému prvnímu vnoučeti nechtěli připravit život takový, jaký žila jeho matka. Černá ovce, která se k nim vkradla. Musím přiznat, že ta pozitivní atmosféra v rodině stále trvala, ale stejně jsem měla pocit, že jsem nezvaný host.

Když se syn narodil, vše se změnilo. Rodina donutila Radka, aby se mě zbavil, a mě chtěli zbavit práv na dítě. Já jsem neměla zázemí. On jako otec ano. Chytrý tah.

Dejte mu víc než já

Chvilku jsem bojovala. Byla jsem tak zničená, že (a dnes se za to tak stydím) mě chvílemi napadlo, že se mi uleví, když s sebou nebudu vláčet to dítě. Protože bylo malé a já musela pracovat, abych nás uživila. Kam bych šla? Domů?

Bála jsem se, že mne rodiče vyhodí s tím, že jsem si podělala život. Řekla jsem matce Radka jediné: „Dejte mu to nejlepší jako svému synovi.“ Pak jsem za sebou zavřela dveře. Na tři desítky let.

Zase špatný chlap!

Ztráta dítěte a zázemí mne ale vehnala do dalšího průšvihu. Rychle jsem si chtěla založit novou rodinu, abych zapomněla na ty své nepovedené rodinky před tím. Luděk, tak se jmenoval můj další partner, občas pil. Ne, škrtám „občas“. Často pil!

Ale já jsem to zaslepená touhou vdát se neviděla. Ani zaslepená láskou jsem nebyla. Vzali jsme se a já porodila holčičku. Luděk ztratil práci, přestal živit rodinu. Co jsem měla dělat já?

Jít do práce a nechat malou s člověkem, který byl věčně opilý a neuhlídal by ji? Mnohokrát jsem si tehdy říkala, že já to asi nebudu nikdy mít. Tu skvělou rodinu, protože jsem neměla dobré zázemí ve vlastních rodičích. S nimi jsem měla mimochodem stále rezervovaný vztah.

Další pokus? Tragédie!

Odešla jsem i od druhého manžela. Potkala jsem Mirka, ale zařekla jsem se, že se znovu nespálím. Vídali jsme se, ale nic víc jsem nechtěla dopustit. Vydrželo mi to rok a půl.

Už před tím jsem pozorovala, že Mirek je tak trochu vychloubačný a vždy věděl vše nejlíp. Přesněji, ostatní o tom přesvědčoval.

Proč přitahuju zlé muže?

Po složení slibu manželství se jeho povaha odkopala naplno. Byl to despota, který mě začal ponižovat. Byla jsem podle něj hloupá, neuměla jsem vařit, uklízet, později mi říkal, že bych něco měla dělat se svým tělem, takže jsem měla anorexii.

Jen podotýkám, že i když mi před tím říkal, že jsem tlustá, nebyla jsem vyhublá na kost. Byla jsem ale hubená. Dnes to vím.

Ničil mi život schválně

Odejít od něj bylo nemožné. Vyhrožoval mi. A to jsme spolu neměli dítě. Vysvobozením by pro mě byla práce v zahraničí, ovšem to jsem nemohla udělat kvůli dceři, jejíž otec (můj druhý manžel) to nedovolil.

Paradoxně mi tehdy pomohl jeho bratr, právník, který mi pomohl rozvést se se třetím manželem.

Doufala jsem, že je anděl

Bylo mi skoro padesát. Byla jsem zpráskaná životem. Tehdy jsem pochopila, že své „ano“ žádnému muži už neřeknu. Ani jsem si nebyla jistá, jestli někomu dovolím být po mém boku.

Po všem tom ponížení ze strany blízkých jsem ale někde v koutku duše doufala v konejšivou lásku. Nakonec jsem ji našla. Muže, který byl o 20 let starší.

Nahradil mi všechnu bolest

Leckdo by řekl, že to je nevyrovnaným vztahem s otcem, kdy si dcera hledá jeho pomyslnou náhradu v manželovi a snaží se dohnat city, které jí byly v mládí odepřeny. Možná.

Já pochopila, že Zdeněk mi vynahradil bolest, kterou mi způsobil otec i všichni moji exmanželé. Zkrátka všichni muži mého života.

Už to nedoženeme

Až na jednoho. S ním jsem měla nedořešené vztahy. S mým synem. Právě Zdeněk mi pomohl ho vyhledat. Dnes se vídáme pravidelně, ale těch 30 let už nikdy nedoženeme. Zdeněk tu už bohužel není. Nějak si ale říkám, že mi po sobě nechal to cenné.

Pomohl mi najít syna a stmelit rodinu. Je mi líto, že jsem Zdeňka nepotkala dříve. Měli jsme málo času, abychom si užili vše krásné. Snad mi bylo souzeno s těmi osudovými muži prožít málo okamžiků.

Svatava L. (81), Chrudim

Související články
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
4 minuty čtení
Poslední tři roky se můj život točí jen kolem jednoho. Kolem péče o manžela Františka, kterému lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Z našeho kdysi tak šťastného a spokojeného manželství, plného výletů a smíchu, se stal boj o každý den. Miluji ho, ale musím přiznat, že už to nezvládám. Sedím u jeho postele a poprvé vážně přemýšlím, jestli by pro nás oba nebylo lepší, kdyby šel do hospicu. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
epochanacestach.cz
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z
Mřížkový koláč
nejsemsama.cz
Mřížkový koláč
Meruňky můžete nakombinovat i s lesním ovocem. Hodí se k nim i výrazné bylinky, jako je rozmarýn, tymián nebo levandule. Ingredience na 1 kulatou formu: Na těsto: ● 300 g hladké mouky ● 1 vejce ● 1 žloutek ● 150 g másla ● 1 lžička nastrouhané citronové kůry ● 2 lžíce řeckého jogurtu ● 100 g cukru Na dohotovení: ● 800 g meruněk ● 1 skořicový cukr Postup: Do mísy nasypte mouku, cukr a citronovou kůru. Přidejte
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
epochalnisvet.cz
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla? Ve středověké
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,