S Danou jsme se poznaly před třiceti lety, když se přistěhovala do našeho paneláku. Napřed jsme se pohádaly a naši hádku nakonec zapily.

V  den mých třicátých narozenin jsme s mým přítelem Romanem stáli na lodžii a dýchali čerstvý vzduch. Mé kulatiny jsme slavili s přáteli a, popravdě, nám nebylo úplně dobře. Oslava totiž trvala až do brzkých ranních hodin.

Byl to šok

V jednu chvíli jsme se podívali dolů a všimli si stěhováků, kteří couvali na stromečky vysazené před vchodem. Volání nepomáhalo, tak se Roman vydal stěhovákům „domluvit“. Obratem byl ovšem zpět.

Když jsem si všimla ruky otištěné na jeho tváři, skoro se mi chtělo smát. Když prý sjel dolů a vystupoval z výtahu, naběhl na něj jeden stěhovák:

„Tak ty si myslíš, že na nás budeš řvát, ty starosto?“ zeptal se a rovnou mu dal facku, takže jen zacouval do výtahu a vrátil se domů. Takhle to zní vtipně, ale Romanovi tenkrát moc do smíchu nebylo.

Když jsme o pár hodin později odcházeli z bytu, narazili jsme na chodbě na haldu věcí a jejich majitelku.

Hádka byla zapita

„To byli vaši stěhováci dopoledne?“ vyjela jsem na ni hned s touhou pomstít utrpení své lásky. Když přisvědčila, rovnou jsem ji sjela s tím, ať si takové móresy nezvyká. Že se tu o dům a zeleň kolem všichni staráme a nikdo nám to nebude ničit.

S pocitem dobře odvedené práce jsme vlezli do výtahu a odjeli. Po návratu z procházky bylo už na chodbě čisto. Než jsme si stihli udělat večeři, zazněl u našich dveří zvonek. Otevřela jsem a překvapeně zírala na novou nezbednou sousedku.

Ta mi před obličej s milým úsměvem vrazila flašku vína. „Přišla jsem se usmířit,“ pravila.

Tomu bych nikdy nevěřila

Usmiřování se opravdu povedlo, a to i přesto, že jsme s přítelem po bujaré oslavě z předešlé noci původně slovo alkohol a víno nemohli ani slyšet. Ale ze slušnosti jsme si dali a nechuť zdárně

přepili. Od té doby jsme si s Danou byly blízké, a to i přesto, že byla o patnáct let starší. Byla to ale moc pěkná ženská a také pořádně na chlapy.

Koneckonců do našeho domu se přestěhovala ve svých pětačtyřiceti letech poté, co se s manželem rozvedla kvůli milenci, který se s ní ale nakonec rozešel. Částečně mi nahrazovala matku, se kterou jsem nikdy neměla dobrý vztah.

Nikdy bych tedy od ní nečekala, že mi vyjede po partnerovi. Můj tehdejší přítel se rád napil. Zpočátku jsem v tom neviděla problém, vždy jsem se pohybovala mezi akčními lidmi, sportovci, kteří také uměli pořádně zapařit.

Až později jsem začala chápat, že má Roman opravdu problém. Po jedné neshodě si odešel stěžovat, a právě k Daně.

Až z toho vystřízlivěl

Kupodivu byl za chvíli doma! Najednou vypadal, jako by vystřízlivěl: „Ona po mně vyjela!“ řekl překvapeně. „Nepřeháněj!“ odvětila jsem, protože jsem na jeho bláboly neměla náladu. Neměla jsem ráda, když se opil. „Fakt!

Sotva mi otevřela, začala mi rozepínat košili. Až jsem z toho vystřízlivěl!“ Když jsem si ho prohlídla, musela jsem mu dát za pravdu. Během půl hodiny byl z opilého chlapa úplně střízlivý.

Nemyslím si, že by byl tak svatý, že by odmítl ženu, která by se na něj vrhala, ale u Dany ho to očividně překvapilo. A mě bohužel také. Její zrada pro mě byla velkým zklamáním.

Nikdy jsem se jí na to nezeptala, ale můj vztah k ní definitivně ochladl, protože když příteli nemohu věřit, není to přítel.

Radka M. (59), Klatovy