Domů     Se sestrou nás rozdělili
Se sestrou nás rozdělili
2 minuty čtení

Sourozenci mají mezi sebou zvláštní pouto. Navíc dvojčata. I když vás od sebe oddělí, stejně vás cosi spojuje.

S Helenkou jsme dvojčata. Narodily jsme se do celkem harmonické rodiny, tedy zpočátku jsme to tak vnímaly. Jenže jak jsme začaly chodit do školy, rodiče se s přibývajícími starostmi začali více hádat. Nakonec se rozvedli.

Šly jsme od sebe

Každý si nechal jednu z nás. Jako když si dělíte nábytek. Helenka zůstala u mámy, já u táty. Od té chvíle jsme se se sestřičkou přestaly vídat. S tátou jsme se navíc odstěhovali do jiného města a já jsem si s mámou a sestrou jen psala. Pak ani to ne.

Táta měl novou partnerku, s ní další děti a já jsem se ocitla na druhé koleji. Navíc oba hodně pili, já se starala o mladší sourozence, až si nás nakonec vzala sociálka. Tehdy jsem skončila v děcáku. Proč si mě máma nevzala zpátky k ní a sestře? Nevím.

Těžký start

V děcáku jsem zůstala až do dospělosti. Měla jsem vztek na oba rodiče, ale chtěla jsem najít sestřičku. Na ni jsem myslela celou dobu. Nikdo mi ale nic neřekl. Tak jsem to vzdala.

Život v dětském domově nebyl zrovna ideální a já měla co dělat, abych se sama vzchopila. Ještě před odchodem z děcáku jsem díky hodné tetě měla zajištěnou práci, našla mi i bydlení. I tak to nebylo snadné.

Přišla jsem do neznámého prostředí, neměla jsem v nikom oporu. Až jsem potkala Bořka. Jistým způsobem mi připomínal mého otce. To mě mělo varovat, ale já jsem měla najednou pocit zázemí.

Když jsem otěhotněla, Bořek řekl, že se nechce vázat, ať si to nechám vzít. To bylo nemyslitelné. Takže se sebral a zmizel. Dceru jsem vychovávala sama.

Konečně jsme se našly

Když jí bylo 10 let, potkala jsem Arnošta. Pomohl mi nejen s dcerou. Podpořil mne v úsilí hledat ségru. A podařilo se. S Helenkou jsme se sešly a od té doby se nepřestáváme vídat.

Zjistily jsme, že jsme na sebe byly tak napojené, že jsme měly například ve stejnou dobu stejné nemoci. Spousta otázek však zůstala nezodpovězena. Ze strany rodičů.

Lenka V. (68), Zábřeh

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může