Domů     Za bouře mě pozorovala tvář
Za bouře mě pozorovala tvář
3 minuty čtení

Zatímco ostatní se před bouřkou utíkají schovat, já jsem to měla naopak. Byla jsem ráda, když venku zuřily živly.

Kamarádky mi vždycky říkaly, že jsem praštěná. Ale já opravdu milovala bouře. A vůbec mi nevadilo, když mě nějaká přepadla cestou domů. Schválně jsem pak šla pěšky a vychutnávala si řádění přírody.

Moje mamka už byla zvyklá, že když začne pršet, vracím se domů pozdě a zmoklá jako slepice. Už v předsíni mi podávala ručník, abych se mohla otřít. A pak seděla a poslouchala, jak jsem jí popisovala, co jsem venku prožila. Moje nadšení pro bouřky mi zůstalo i poté, co jsem dospěla a vdala se.

Procházka za deště

Před několika dny jsem seděla v práci a viděla, že se zatahuje obloha. Zatímco kolegyně z toho byly nešťastné, já jsem se naopak těšila. Představovala jsem si, jak budu kráčet městem a užívat si bouři.

Když jsem šla domů, ulice byly téměř prázdné, až na několik pospíchajících lidí. Pán z večerky mi nabízel deštník za pár korun, ale já ho nepotřebovala. K čemu by mi byl? To bych nemohla bouřku pocítit na vlastní kůži.

Mráz po zádech

Kráčela jsem domů a usmívala se sama pro sebe, když jsem najednou měla pocit, že je něco trošku jinak. Jemné šimrání na páteři se změnilo v mráz. Zastavila jsem se a rozhlížela kolem sebe. Zdálo se mi, jako kdyby mi hrozilo nějaké nebezpečí.

Neumím to dost dobře vysvětlit. Jakýsi šestý smysl mě varoval, ale já nevím, před čím. Potřásla jsem hlavou. Zrovna jsem byla uprostřed prázdné ulice. Nikde nikdo. Pak jsem se podívala na oblohu a zůstala celá zkamenělá.

Zlo mezi mraky

Uprostřed černých mračen se rýsovala tvář. Nebyla lidská, žádný člověk tak zvláštně nevypadá. Ani nevím, jak bych ji popsala. Pokud bych měla použít jedno slovo, které by její výraz nejlépe charakterizovalo, bylo by to zlo.

Dívala jsem se na tu tvář. Zdálo se, že mě pozoruje. Kdykoliv se jí pohnuly rty, ozval se děsivý zvuk hromu.

Celá jsem ztuhla

Dostala jsem strach, jaký jsem v bouři ještě nikdy neměla. Bála jsem se, že zemřu. Ale nemohla jsem se hnout. Tělo mě vůbec neposlouchalo. Nevím, jak dlouho jsem tam stála.

Vysvobodilo mě až auto, které kolem projíždělo tak rychle, že mě celou ohodilo vodou. To mě vytrhlo z transu. Okamžitě jsem utíkala domů.

Zdály se mi děsivé sny

Manžel na mě čekal s ručníkem, ale neušlo mu, že se něco stalo. „Co ti je?“ zeptal se vyděšeně. Nedokázala jsem mu odpovědět, jen jsem drkotala zuby. Hned mě uložil do postele, ale zimnice jsem se nezbavila.

Zbytek dne a celou noc jsem proležela v horečkách a zdály se mi opravdu špatné věci. Pak jsem se probrala a viděla, že venku je hezky a svítí slunce. Bylo mi dobře a mohla jsem vstát. Souviselo to s tím, že je po bouři? Nevím.

Ale od té doby se bouřím raději vyhýbám. Jakmile vidím, že se zatahuje obloha, pospíchám domů. Jako každý normální člověk.

Šárka T. (51), Hradec Králové

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.