Domů     Proč mě ta moje holka tak moc trápí?
Proč mě ta moje holka tak moc trápí?
5 minut čtení

Starala jsem se o mou dceru ze všech sil, přitom jsem byla na vše sama. Dřela jsem, aby měla vzdělání, sama jsem se odbývala, jen aby vyrostla do krásy. A vděk nikde…

Jsem z toho všeho smutná. Někde jsem si nedávno přečetla, že energie se člověku vrací v takové kvalitě a množství, jako ji sám někam poslal, do něčeho vložil. Jenomže tohle zní sice zajímavě a logicky, ale nemohu s tím souhlasit.

Celý svůj život, a to bez nadsázky, jsem obětovala pro své jediné dítě. Pro svou dceru, milovanou Miroslavu.

A k stáru mám pocit, že se mi moje nezměrná energie, kterou jsem za ta léta do výchovy, výživy, oblékání, zkrátka do starání se o Mirku vložila, rozhodně nevrací. Naopak, dcera mě trápí, ponižuje, využívá, je ke mně sprostá. Zasloužila jsem si to?

Hodně štěstí

Nikdy jsem nebyla vdaná, Mirka se narodila na základě početí, které rozhodně nebylo plánované. Její tatínek, tedy musím říct, že velký štramák, byl v té době moje velká láska, ale já pro něho zřejmě byla jen epizodou.

Když jsem mu tehdy onu radostnou novinu oznámila, zatvářil se neutrálně, jen trochu povystrčil bradu, pokrčil rameny a řekl: „Dobrá, tedy si to chceš nechat, tak jak myslíš…“ A za měsíc se po něm slehla zem.

Vypařil se a  po půl roce jsem dostala pohled z kanadského Toronta. „Neber si to osobně, nemohl jsem déle zůstávat v tom lživém režimu, emigroval jsem, přeju tobě i tvé holčičce hodně štěstí!“ Byla jsem v tu chvíli na pokraji zhroucení.

Mé rostoucí břicho mi dávalo najevo, že příští roky procházkou v růžové zahradě rozhodně nebudou. A také nebyly.

Vjela do mě síla matky

Prvním úkolem, který jsem si předsevzala, bylo zapomenout na pana Veselého, který sváděl svůj morální poklesek, své selhání a zbabělost na tehdejší režim. Ten mu rozhodně nijak neubližoval. To jen tenhle pan bonviván nehodlal přijmout zodpovědnost za své činy.

Moje láska k němu vyprchala a do mě vjela energie. Síla budoucí matky, vůle ukázat zlosynovi, že ho nepotřebuju. Bydlela jsem v maličkém pronajatém bytě bez koupelny.

Brala jsem si úklidy a šití, měla jsem tři zaměstnání, abych holku mohla slušně živit a oblékat. Snažila jsem se ze všech sil a musím říct, že někteří lidé z okolí mě obdivovali. Občas nám sousedé nakoupili, ti bohatší nám přinesli dokonce nějaké věci z Tuzexu.

A jednou, během nějakého školního setkání v kulturním domě, mě vyhlásili za nejlepší matku! I to mi pomáhalo. Mirečka se učila na samé jedničky, stíhala jsem s ní dělat úkoly… No, zkrátím to, dostala se na vysokou školu a pak začala dělat kariéru.

I já jsem si polepšila. Stíhala jsem si udělat kurz odborného znalce starožitností a najednou jsem měla peníze.

Lepší časy

Mnohem víc peněz, než jsem kdy doufala. Odhadovala jsem pozůstalosti a často měla příležitost udělat dobrý obchod. A k tomu se přidala po čase i restituce, díky které jsem se stala majitelkou několika činžovních domů v Praze!

K tomu nějaké pozemky mimo Prahu, no byla jsem bohatá. A má dcera se začala chovat zvláštně. Začala s tím, že ona přece potřebuje nějaký pořádný byt. Dostala ho v jednom z mých domů.

Pak ale chtěla celý dům, protože je trapné, aby byla jen jako obyčejný nájemník. Co já s tím prý budu dělat, měla bych jí dát jeden dům. Rozmýšlela jsem se asi příliš dlouho, protože během jedné své návštěvy udělala obrovskou scénu.

Nebudu vám vysvětlovat všechny okolnosti jejího přímého a nepřímého nátlaku, vydírání, že neuvidím svého vnuka, jehož jsem milovala, tehdy mu bylo deset let… Dostala dům, pak jeden z pozemků. Pak další dům a pořád jí to bylo málo.

Výsledkem bylo jen to, že možná rok, možná jen pár měsíců, mě to rozhodně uteklo rychle… tak takovou dobu ke mně byla milá, ale pak se všechno ocitlo ve starých kolejích. Urážela mě, ponižovala i před lidmi, na kterých mi záleželo. Chtěla být bohatá, nestačilo jí, že díky svému vzdělání slušně vydělává.

Je to na vnukovi

Ano, vlastně jsem si přízeň své dcery kupovala. A docela draze. Během každé návštěvy dostala nějakou „pozornost“. A jestli myslíte, že to byla jablíčka ze zahrádky, jste na omylu. Dávala jsem jí starožitosti, skleničky, porcelán, obrazy.

To, k čemu jsem přišla levně, díky své práci. A pak se milá Mirka měla vdávat. A že přece nepůjde o oltáři s holým zadkem! Marně jsem upozorňovala na to, že chudou nevěstou přece není, vždyť už jsem jí toho tolik dala…

Kdepak, svatební dar je prý svatební dar, to je něco jiného speciálního. A tak jsem odevzdala i svůj poslední činžovní dům. Vlastně jsem tak souhlasila s argumentem své dcery: „K čemu ti to, milá matinko bude, no uznej…“ Ano, asi už nic nepotřebuju.

Možná je to opravdu tak, že majetek je jen k vzteku. Mám nějaký důchod a něco na knížce, tak s tím už asi dožiju, co mi zbývá. Snad bych i měla být ráda, že se má dcera dobře. Vždyť o to mi celou dobu šlo. Ale vděku se už nedočkám, ani v něco takového nedoufám. Třeba mi ho někdy projeví můj vnuk.

Zuzana (75), střední Čechy

Související články
3 minuty čtení
Když se mi vybaví Marie, jako první vidím její smích. Rozléhal se po celé ulici, byl nakažlivý jako jarní radost. Už 30 let jen vzpomínám. Znaly jsme se od školky, ale nejvíc jsme si byly blízké na střední. V létě jsme sedávaly na lavičce před jejím domem, v ruce měly ta kulatá lízátka, která byla buď jahodová, nebo citronová. Probíraly jsme celý svět. Kluky, hudbu, sny. Byla vždycky odvážnější
3 minuty čtení
Bylo to loni na podzim, když ten dům vzplanul. Seděli jsme doma ve městě, byl už večer, když zazvonil telefon. Volali nám z hasičského sboru z vesnice. Soused zahlédl plameny, kdy to vzplálo od blesku. Na pach kouře, který se mi vryl do paměti i několik hodin poté, co jsme dorazili, nezapomenu. Vzpomínky v kouři Ten dům patřil manželovým rodičům. Bydleli tam celý život a on tam vyrůstal.
3 minuty čtení
Šedesátka už mi klepe na dveře. Vnoučata nemám a ani mít nebudu, sama jsem totiž nikdy neměla děti. Tolik jsem však chtěla. Jmenoval se Ondřej a byl jen o pár měsíců starší než já. Bydlel nedaleko od nás a znali jsme se snad odmalička. Pokud mi ještě paměť dovolí dostat se do našich školních let, vidím tlupu veselých rošťáků, mezi nimi okatou černovlasou holčičku se dvěma copy a modrookého hube
3 minuty čtení
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství. Chodily jsme spolu na tanco
2 minuty čtení
Byl chladný listopadový podvečer, když se mu udělalo zle. A já netušila, jestli se nevidíme naposledy. Slova se mu zamotala, ruka mu klesla a oči zůstaly podivně nehybné. Zavolala jsem záchranku a snažila se mu držet ruku, i když on už mě nevnímal. Můj muž Jiří. Když přijeli záchranáři, celou dobu jsem mu opakovala, že to bude dobré, ale uvnitř mě svírala panika. Měli jsme za sebou 50 let spole
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
epochaplus.cz
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
Od startu malého letadla uplyne jen pár minut, když se uprostřed noci v plné rychlosti zaboří do kukuřičného pole. Budoucnost hudby se v jediném okamžiku mění. Když se Americe zeptáte na 3. února 1959 téměř určitě v odpovědi zazní jméno Buddy Holly. Toho dne totiž během jediného okamžiku rocková hudba přichází o několik hitmakerů, mezi nimiž je největší
Jak jsem opustila svoje tělo
skutecnepribehy.cz
Jak jsem opustila svoje tělo
U známých na chalupě jsme na půdě našli staré bylinky po babičce. Zvědavost mi nedala a připravila jsem si z nich lektvar… Zimní pobyt na chalupě se pro mě vlastní vinou změnil v děsivý zážitek, na který až do konce svého života nezapomenu! Napila jsem se zvláštního čaje a málem mě to stálo život. Opustila jsem poté své
Jednoduchý a skvělý svařák
tisicereceptu.cz
Jednoduchý a skvělý svařák
Umíte si představit zimu bez oblíbeného svařáku? Spousta lidí ne, proto jsme si pro vás připravili jednoduchý a rychlý recept na ten nejlepší svařák. Ingredience cukr krystal 1 ks velké skořice
Mars odhalil své nitro
21stoleti.cz
Mars odhalil své nitro
Data ze sondy NASA InSight, která před třemi lety umlkla pod vrstvou prachu, stále přinášejí překvapení. Dva nezávislé vědecké týmy nyní oznámily, že Mars má nejen plášť plný trosek z dávných impaktů,
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
epochalnisvet.cz
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
V polovině 7. století ve Středomoří vrcholí útoky muslimů. Načas do jejich rukou padne i Sicílie. Jejich nadvláda tam nebude trvat dlouho, ale stačí to, aby z ostrova musela uprchnout většina křesťanských duchovních.   Jedním z nich je i Agatho (577–681), mnich benediktinského kláštera sv. Herma v Palermu. Je mu již téměř 80 let, ale ve svém poslání
Další rozchod Fingera na spadnutí?
nasehvezdy.cz
Další rozchod Fingera na spadnutí?
Herec známý ze seriálu Ulice Martin Finger (54) se nezdá! Letos v únoru se provalilo, že už nežije s partnerkou Barborou Vrablíkovou (38), kvůli níž opustil svou manželku Monikou Šabartovou (51), a má
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
epochanacestach.cz
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
Letošní 33. ročník mezinárodního historického festivalu Táborská setkání bude důstojnou připomínkou dvou loňských významných výročí: 600 let od úmrtí nikdy v poli neporaženého hejtmana Jana Žižky z Trocnova a 40 let partnerství Tábora s německým městem Kostnice. http://taborskasetkani.eu
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
nejsemsama.cz
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
O tom, že k uchování zdravé a mladistvě vyhlížející pleti je nezbytná pravidelná očista, asi nikdo nepochybuje. Ovšem pořád se najdou ženy, které se neodličují správně a pak je trápí problematická pleť. Na trhu najdete záplavu přípravků určených k čištění. Je jich dokonce tolik, že je obtížné vybrat ten pravý. Proto jsme pro vás připravili malého průvodce. Micelární vody V
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
iluxus.cz
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
U značky Longines není žádným nováčkem, nyní je však mnohem kompaktnější, smyslnější, ženštější. Redesignovaná kolekce PrimaLuna vystihuje vše, čím je značka Longines dnes a čím byla i před sto dvacet
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
enigmaplus.cz
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
Muže v černém si často představujeme jako vládní agenty pracující v maximálním utajení. Mají se objevovat na místech, kde bylo pozorováno UFO, a snaží se prý zajistit, aby nevznikala zbytečná panika.
Jak se žije na ostrově plynových masek?
historyplus.cz
Jak se žije na ostrově plynových masek?
Mijakedžima u Japonska se zdá být jako kterýkoli jiný tichomořský ostrov, pravdou však je, že skrývá svoji temnou stránku. Až na pár stovek lidí se zde totiž nachází ještě aktivní sopka, kterou místní považují za nejničivějšího obyvatele ostrova! Kdykoli zazní siréna, každý si musí nasadit plynovou masku. Stalo se tak již nespočetněkrát v minulosti a