Domů     Našli jsme na půdě kouzelný stařičký gramofon
Našli jsme na půdě kouzelný stařičký gramofon
3 minuty čtení

Začínali jsme skromně. Jako chudí novomanželé jsme byli vděční za každý kousek nábytku. Do bytu jsme si tak přinesli kus radosti našich předků.

Nebyli jsme na tom finančně dobře. Jako každý, kdo v manželství začínal. Zařízení do bytu jsme dostávali od známých a příbuzných. Měli jsme staré rádio, starou televizi, starou ledničku, a dokonce i starý nábytek jako od babičky.

Říkali jsme si, že to nějaký čas vydržíme, než si našetříme a koupíme něco nového a moderního. Měli jsme sousedy, se kterými jsme se spřátelili. Byl to mladý pár se dvěma malými dětmi.

Na půdě měli mnoho věcí po prarodičích a nabídli nám, že si z toho můžeme vzít cokoli, co by se nám hodilo. Nejprve jsme tu nabídku nechtěli přijmout, když se ale dušovali, že ty věci stejně jednou skončí na skládce, tak jsme se nechali přemluvit.

Nádherný kousek

Ta půda dýchala zvláštní atmosférou. Probírali jsme se tam s mužem krásnými starými, možná dokonce starožitnými kousky. Objevila jsem dokonce skříň plnou oblečení z první republiky.

Nádherné dlouhé šaty s kloboučkem a krajkové rukavičky, pro muže výstavní oblek anglického gentlemana. Vzali jsme si to domů. A pak jsem najednou uviděla tu krásu! Vlastně to objevil můj muž a hned mě zavolal.

Byl to starý gramofon. A u něho několik starých desek. Museli jsme ho mít taky. Ne­sli jsme si to do bytu jako velkou vzácnost! Manžel gramofon zprovoznil a večer jsme si na něm pustili hudbu. Samé staré šlágry…

Zaposlouchali jsme se do dávných melodií, které nás úplně pohltily. Jak jsme tam tak seděli a popíjeli laciné víno, najednou jako by se naše duše vznesly. Vstali jsme a začali tančit.

Jako ve snu

Romantický valčík kolem našeho pokoje. A pak jako ve snu jsme vytáhli ty krásné obleky z půdy, oblékli si je a tančili dál. Najednou jsme zapomněli na svět kolem nás, na to, kdo jsme, a v jaké době žijeme.

Ocitli jsme se ve dvacátých letech minulého století. Tančili jsme tak dlouho, než deska dohrála. Hudba skončila a my procitli jako z nějakého snu. Bylo to tak zvláštní!

V noci se nám pak zdály podivné sny, jako bychom se ocitli v době našich babiček a dědečků. A následující večer jsme se nemohli dočkat, až si zase pustíme náš starý gramofon.

A tak to pak bylo každý večer, tanec před spaním, než se ten stařičký gramofon rozpadl a desky rozbily. Ty večery byly nádherné a my na ně dodnes s dojetím vzpomínáme. Jako bychom díky němu cestovali časem.

Eva (63), Děčín

Související články
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.