Domů     Láska je silnější než smrt, tvrdí pohádky
Láska je silnější než smrt, tvrdí pohádky
3 minuty čtení

O výročí svatby babička prostírala slavnostní porcelán a vařila knedlíčkovou polévku a svíčkovou. Tak, jak to měl děda nejraději.

Když se přiblížil ten slavnostní den, říkávala babička: „Dnes máme výročí svatby.“ Vzpomínala, jak se s dědečkem brali, jak jí teta švadlena ušila krásné bílé šaty a že, neboť byla starostovou dcerou, byl ke kostelu natažený červený koberec.

V ten slavnostní den prostřela sváteční bílý ubrus a svoje nejlepší porcelánové nádobí. Vařila knedlíčkovou polévku a svíčkovou omáčku, tak, jak to měl děda nejraději. Jenže jeho místo zůstávalo prázdné. Už jsem si na to zvykla.

Babička mu nenesla věneček na hřbitov, naopak se tvářila, jako by tu s námi byl stále. Jako by vítězila nad smrtí. Neboť láska je silnější než smrt – říká se v pohádkách.

Pro dědu

Také o Vánocích babička pokaždé prostírala nikoli pro náhodného pocestného, jak velí tradice, ale pro dědu. Dědeček, kterého jsem nikdy nepoznala, byl vlastně svým způsobem všude.

Jídelně kraloval jeho portrét, obývacímu pokoji stěna plná fotografií, v knihovně byly jeho knihy, u rádia jeho křeslo, v šuplících zápisníky, fotoaparáty, brýle. Babička, jak jsem si všimla už coby malá holka, trpěla samomluvou.

Tedy zprvu to tak vypadalo, ve skutečnosti si tímto způsobem povídala s dávno zesnulým manželem. Máma se o tom kdysi bavila s tátou a táta vyjádřil názor, že babička je tak trochu mešuge.

Netušila jsem, co to slovo znamená, ale pochopila jsem, že se o pochvalu nejspíš nejedná. Bylo mi babičky čím dál víc líto. Ačkoli nebývala smutná, spíš naopak. Ale trhalo mi srdce, jak si pořád představuje, že je tu děda s námi.

Velké štěstí

Jednou o Vánocích, bylo mi třináct a byla jsem tehdy nějaká přecitlivělá, jsem to už nevydržela. Babička tentokrát s dědečkem hovořila i před námi, říkala směrem k jeho židli: „Vidíš, Václave, jakého jsme se dožili štěstí?

Jakou máme krásnou rodinu?“ A při kávě se ho zeptala, zdali mu chutná její cukroví a zdali nemá pocit, že loni bylo o fous lepší. Táta si významně odkašlal a povzdychl. Odstrčila jsem židli a utekla nahoru do pokoje pro hosty.

Nechtěla jsem, aby všichni viděli, že brečím. Máma za mnou hned přiletěla, prý že se od štědrovečerního stolu takhle neodchází. „Je mi babičky hrozně líto,“ štkala jsem. „Musí se bez dědy moc trápit.“ Máma se usmála a pohladila mě po hlavě.

„Neplač kvůli tomu,“ řekla. „Babička zažila opravdovou, velikou lásku. A to přece není důvod k pláči. Je to spíš velké štěstí, nemyslíš?“

Pavlína (61), Otrokovice

Související články
5 minut čtení
Když můj bratr přišel před důchodem o práci, oznámil nám něco nevídaného. Muž, který celý život bloudil i po známých cestách, se rozhodl živit řízením auta! Když mi bratr Oldřich oznámil, že bude vozit lidi, málem jsem se rozesmála. Vždyť celý život odmítal jet autem i na dovolenou, protože neměl orientační smysl. Navigaci považoval za nesmysl a při cestě do Ostravy kdysi skončil u Kladna. Jenž
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud