Domů     Tak jsem si to nepředstavovala
Tak jsem si to nepředstavovala
5 minut čtení

Jako malá jsem záviděla svým spolužačkám, a nechápala jsem, jak mohou nadávat na své sourozence. Co já bych za takové štěstí dala?

Mým životním osudem je zřejmě samota. Už jako malá jsem velmi trpěla tím, že jsem byla jedináček, a zazlívala jsem rodičům, že mi nepořídili bratříčka nebo sestřičku. Nevím, jestli za to může mé dětství, kdy jsem vyrůstala v izolaci.

Proč jsem stále sama?

Někdy si říkám, jestli jsem moc náročná já, nebo moji potenciální partneři. Ale spíš bude chyba ve mně, nedokážu se otevřít a ze všech vztahů mám v podstatě hrůzu.

Až jako dospělá jsem se totiž dozvěděla, že můj otec žil dvojí život a já sourozence měla, jen jsem o něm nevěděla. Možná i proto jsem své nejlepší roky strávila hledáním prince na bílém koni, a teď si uvědomuji, že je již pozdě.

Snažím se přijít na to, kde se stala chyba. Mám práci, která mě baví, mám své koníčky a jsem absolutně soběstačná, jen láska mi chybí. Pár známostí jsem měla, ale vždy to na něčem ztroskotalo. Nikdy jsem se nedostala do bodu, kdybych si řekla: „To je ten pravý. S tím chci zůstat až do smrti!“

Odstěhovali jsme se

Své dětství jsem strávila jen s rodiči a s babičkou. Když mi byl rok, rodiče prodali v Praze byt, který táta zdědil a odstěhovali jsme se k babičce, matce mé maminky. Po smrti dědy zůstala sama ve velkém domku na kraji vesnice hned u lesa.

V mých vzpomínkách se mi to tajemné stavení vždy jevilo jako malý pohádkový zámek. Kolem lesy, louky a nejbližší domy byly o pořádný kus dál za naší rozlehlou zahradou. Dokud jsem byla malá holka, nijak mi nevadilo, že jsem sama, že nemám kamarády. Úplně jsem si vystačila.

Jen já a ony

Moje babička byla úžasná žena, která se mi hodně věnovala. Vlastně to byl i důvod, proč jsme žili, jak jsme žili. Babička se z vesnice stěhovat nechtěla, tak se naši obětovali a přesunuli se na venkov.

Tenkrát nebyl trend jako dnes, kdy všichni touží po přírodě a opouštějí města. Naše tenkrát všichni považovali za blázny. Navíc táta hodně času trávil na služebních cestách, tak jsme bývaly po večerech doma jen my tři ženské.

Byla jsem outsider

Škola pro mě byla docela bolestivým zlomem. Nějak jsem nezapadla do kolektivu. Děti se navzájem znaly už od školky, jen já jsem byla přivandrovalec. Dokázala jsem si hrát sama, děti mi dosud nechyběly, ale najednou jsem zjišťovala, o co jsem vlastně přišla.

Bohužel jsem byla i dost zakřiknutá, a svým způsobem mi to zůstalo dodnes. Pořád si ještě nejsem jistá sama sebou, proto si asi nechávám nějaký ten prostor jen pro sebe, kam málokoho pustím. Ale čím dál víc jsem si uvědomovala, že mi je samotné smutno.

Neměla jsem kamarády

K nám na samotu se nikomu nechtělo. Celou základní školu jsem tím dost trpěla, tak ráda bych měla sourozence. Na střední škole to už bylo lepší, ale stále jsem byla limitovaná místem, kde jsem s rodiči bydlela.

A babička, můj nejbližší přítel, mi rok před nástupem na střední školu zemřela. A to horší mě ještě čekalo. Před maturitou mi onemocněla maminka a po dlouhé nemoci mi zemřela. Táta její smrt hodně těžce nesl. Jeden večer se po pár sklenkách rozhodl:

„Musím ti svěřit jedno tajemství, Drahuško,“ pronesl tajemně a já byla zvědavá, co z něj vypadne. To, co přišlo, jsem nečekala ani v nejhorším snu. Nejspíš chtěl jen ulevit svému svědomí. Byl mamince nevěrný a dlouhá léta udržoval mimomanželský poměr.

Žil mezi dvěma ženami

Rozešli se, když maminka onemocněla. „Říkal jsem si, že je to trest za mé podvádění, a chtěl jsem to napravit!“ Chvíli mi to trvalo, než mi došlo, co mi vlastně říká. On měl vlastně vedle naší rodiny ještě jednu! „Netlačila na mě, abych se rozvedl.

Stačilo jí, že jsem se několikrát do měsíce objevil, strávil s ní a naší Maruškou nějaký čas,“ vysvětlil s tím, že mám o dva roky mladší sestru a on by byl moc rád, kdybych ji poznala! Je prý moc fajn a táta se s ní i nadále vídá. Já ji ale poznat nechci.

Jen při myšlence na cizí ženu, která se s cizím dítětem lísá k tátovi, je mi zle. Mám sestru, po které jsem celý život toužila, ale „přišla“ jsem k ní tak, jak bych si nikdy nedokázala představit. Zhroutil se mi svět.

Utekla jsem

Pochopila jsem jeho služební cesty. Nedokázala jsem mu odpustit, odstěhovala jsem se z našeho domu a od té doby jsem ho neviděla. Chyběl mi a občas mi ho bylo i líto. Nechtěla jsem poznat ani sestru, protože jsem v tu chvíli měla před očima umírající mámu.

Vinila jsem tu cizí holku z mámina utrpení. Kdoví, jestli neznala pravdu a netrápila se, že je jí táta nevěrný. On tvrdil, že maminka o ničem nevěděla, ale já tomu nevěřím. Na tohle mají ženy šestý smysl. Určitě byla nešťastná, až se z toho rozstonala.

Proto nevěřím mužům. Proto dávám přednost bezpečí o samotě před lží ve dvou. Cizí ženská zničila celý můj život.

Drahuše N. (63), Hodonín

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Udělala jsem největší chybu svého života
nejsemsama.cz
Udělala jsem největší chybu svého života
S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
enigmaplus.cz
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
Historie je plná nevyřešených záhad, a jedna z nich se odehrála na malém ostrově u pobřeží Severní Karolíny. V roce 1587 zde byla založena anglická kolonie Roanoke s cílem připravit půdu pro další osa
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
21stoleti.cz
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat s
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
epochalnisvet.cz
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
Rychlá pomoc v případě, že domácnost navštíví finanční výdaje, s nimiž nikdo dopředu nepočítal. Ano, taková je online cesta, díky které rozhodně není nutné chodit na pobočku nebo vyřizovat časově náročný telefonický rozhovor. Stačí jen základní osobní údaje, ve hře není dlouhá zpověď nebo kontakt mezi čtyřma očima. Chcete znát všechna důležitá čísla, abyste měli jasnější představu
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
nasehvezdy.cz
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
Po rozvodu s producentem Rudolfem Merknerem (53), se kterým má syna Theodora (11), je herečka ze seriálu ZOO Nové začátky sama. Nějaké to rande prý už sice proběhlo, ale žádný chlap do života se n
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
iluxus.cz
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
Tokio se chystá na jednu z nejambicióznějších stavebních proměn své historie. Investice ve výši 5,8 miliardy dolarů přetvoří areál bývalého rybího trhu Tsukiji v ultramoderní čtvrť s celkovou podlažní
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
tisicereceptu.cz
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
Období medvědího česneku se blíží, proto by byla škoda ho promeškat. Máme pro vás totiž chutné recepty z této jarní bylinky. Bylinkové máslo Do mixéru dejte 250 g změklého másla, 60 g medvědího
Kvůli muži na mě zanevřela
skutecnepribehy.cz
Kvůli muži na mě zanevřela
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
epochaplus.cz
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
Zatímco o egyptských pyramidách ví dnes už každé malé dítě, ty v Peru stále stojí tak trochu na okraji zájmu běžných turistů i milovníků historie. Navíc pokud je někdo spatří poprvé, jen stěží se ubrání zklamání. Vypadají totiž jako kopce nahnědlé hlíny. Přesto se pod nánosem staletí skrývají fascinující svědectví o vyspělých kulturách, které předcházely
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
historyplus.cz
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
„Postarejte se o něj!“ křikne lodní důstojník na mladou stevardku a do náručí jí vloží dítě. Žena je oběma rukama obejme a v záchranném člunu začnou klesat. Titanic se v tu dobu už nebezpečně naklání na příď. Píše se 15. duben 1912 a údajně nepotopitelný parník jde po nárazu do ledovce ke dnu. Z více