Náš Kubíček strašně naléhal, abychom mu pořídili pejska. Sliboval, že se o něj bude starat. Bohužel to tak teď nevypadá. Já se ale rozhodla být důsledná.

Kuba si pejska strašně přál a prosil, kudy chodil. Mluvili jsme o tom s ním několik dnů, nejen já jako babička, ale také dcera se zetěm. Nakonec nás přesvědčil a my mu k Vánocům koupili štěňátko.

Je roztomilé a živé, pořád pobíhá a něco okusuje, o vše se zajímá. Problém je v tom, že Kubu přestal po pár dnech zajímat. Skoro si s ním nehraje. Když jsem se ho ptala proč, tak prý že ho píchají Axíkovy zoubky a pořád ho kouše. To je samozřejmě pravda.

Vysvětlovala jsem mu, že je to ještě štěně a že mu nechce ublížit, ale jenom tak trochu zlobí, ale nepomohlo to. 

Upletli jsme si bič

S pejskem chodím na procházky a utírám po něm loužičky já. Jsem z toho smutná, protože pes měl udělat Kubovi radost a namísto toho se před ním zavírá do pokojíčku.

Zeť si myslí, že bychom měli vnuka k plnění slíbených povinností donutit, dcera se ale bojí, že ho tím traumatizujeme, že se pak bude psů bát. Já jsem ochotná se o pejska starat, docela mi přirostl k srdci. Jde tu ale o to neudělat chybu ve výchově.

Proto jsem se nakonec rozhodla navštívit dětskou psycholožku. Ta mi potvrdila, že je dobré na požadavcích vytrvat a zůstat u předchozí domluvy. U utírání loužiček štěně přece neškrábe, řekla.

Starostmi a péčí kolem psa učíme děti tomu, že živé stvoření není hračka a že až se jednou samo stane rodičem, není možné od dítěte odejít, když ho přestane bavit. Doporučila taky, abychom pozorně sledovali, jak moc Axík vnuka kouše.

Možná má štěně opravdu pořádný stisk, a tak se chlapec pochopitelně snaží bolesti vyhnout. Třeba se i pejsek potřebuje naučit tomu, jak s lidmi být a neubližovat.

Vychovávám oba

Tak jsem se stala v důchodu vychovatelkou, které se snaží najít cestu těch dvou k sobě – Kubíka a Axíka. Je to náročné, ale po měsíci už vidím určitý posun a zlepšení. Abych ale byla spravedlivá, ten, kdo je snaživější a dělá větší pokroky, je pes.

Vnukovi se prostě nechce uklízet po Axíkovi a snaží se často svým povinnostem vyhnout bez důvodu. Já jsem se ale rozhodla být důsledná, pejska si Kuba vyškemral, tak ho rozhodně do žádného útulku nebo jiným lidem dávat nebudeme.

Alena (64), Zlín