Domů     Neznámý muž mě obtěžoval dopisy a snažil se mě vydírat
Neznámý muž mě obtěžoval dopisy a snažil se mě vydírat

Když mi přišel první dopis, podezírala jsem kdekoho. A nejvíce ze všeho souseda. Ten se naopak postaral o odhalení pachatele, které pro mě bylo velkým šokem.

Svá nejlepší léta jsem strávila po boku muže, který si mě nevážil. Po sedmadvaceti letech manželství si našel krásnou mladou modelku. Naše děti byly už naštěstí dospělé a dokázaly se s otcovo rozhodnutím vypořádat.

Dlouho jsem se dívala do našeho zrcadla a prohlížela se. Vždyť na tom nejsem přece tak zle! Figuru jsem měla štíhlou a pevnou. Nebylo divu, milovala jsem jízdu na kole a bruslení. Vlasy jsem měla kudrnaté blonďaté po ramena a v očích stále touhu a žár.

Celý život jsem o sebe dbala a ani tentokrát jsem nezradila svůj vkus. Ráda jsem se cítila krásná a taky jsem si ráda užívala života.

Strýc byl samotář

Stěhovala jsem se se vztyčenou hlavou jako silná svobodná osmačtyřicetiletá žena. Těšila jsem se na nový start života, na novou práci a nový byt, který měl být celý jen můj. Neměla jsem nejmenší tušení, co mě čeká.

Při stěhování se aktivně nabídl můj strýc, maminčin bratr, že mi se vším pomůže. Docela jsem jeho pomoc uvítala. Byl to tichý muž, kterého jsem měla ráda. Zdál se mi být vždycky až přehnaně introvertní. I během stěhování jsem se marně snažila zavést konverzaci.

Můj strýc Venda příliš nekomunikoval. O několik dní později jsem se střetla v domě s podivínem. Bydlel ve stejném patře jako já. Potkávala jsem ho každý den, jelikož jezdil do práce ve stejný čas.

Soused mě děsil

Měl sešlé oblečení, polodlouhé, mastné vlasy podivně doplňovaly vychrtlou postavu. Nedůvěřivě mi odpověděl, že se jmenuje Jarda. Až v tu chvíli jsem si uvědomila, že páchne jak pavilon opic. Ani jsem se nedivila, když mi prozradil, že pracuje v zoo.

A vůbec mě neuklidnilo, když mi začal vyprávět o svém nejmilejším koníčku, kterým bylo chování hadů. Jakmile jsem si uvědomila, že muž, který bydlí vedle mě, má v bytě patnáct jedovatých hadů a deset škrtičů, nebyla jsem klidná.

V noci mě budila představa, že utečou! V pondělí jsem si přivstala, abych se Jardovi vyhla, při návratu domů jsem vyzvedla ze své schránky poštu a vběhla rychle do bytu.

Nevěřila jsem očím

Na větší hromadě doručené pošty mě zaujal žlutý dopis bez známky. Stálo na něm „mé lásce“. Hned jsem zvědavě rozevřela obálku. Nevěřila jsem vlastním očím. To, co bylo uvnitř, jako by někdo vystřihl z té nejsprostší červené knihovny.

Došla jsem k názoru, že se jedná určitě o nějaký omyl, dopis jsem zmuchlala a hodila do koše. Jenže tím dopisem to neskončilo! Obdobné dopisy mi začaly chodit každý den. Nejprve mě to vyvedlo z míry a nakonec mě to začalo děsit.

Nejen, že mi tam psal oslavné ódy na různé části mého těla, ale také popisoval detailně, co by se mnou udělal. Byl nejen perverzní, ale až sadistický.

Posílal i fotografie

Pořád jsem doufala, že je to jen hra. Ve chvíli ale, kdy mi dotyčný začal popisovat, kam a v kolik chodím, a posílal zvrhlé fotky svého mužství, rozhodla jsem se kontaktovala policii. Ta se mi ale vysmála.

Což podle slov mých známých, kterým jsem se s problémem svěřila, bylo normální. Snad jsem prý nečekala, že mě budou chránit! Začala jsem mít strach. K smrti vyděšená jsem se plížila panelákem a nadskočila při každém pohybu nebo nečekaném zvuku.

Začala jsem trpět stihomamem. Nejvíce jsem podezírala Jardu. Jakoby byl jeho pohled všude se mnou. Vídala jsem ho v okně, na balkoně, pokukoval mezi dveřmi, když jsem se vracela domů. Naháněl mi hrůzu.

Zaútočil na mě!

Začalo se stmívat, když jsem se vracela z práce. Bohužel nejel výtah. Vyčerpaná z nečekaného sportovního výšlapu do šestého patra jsem vyšátrala v kabelce klíče a otevřela – a v tom…Jako temný stín se na mě vrhl muž v černé mikině a zabouchl za námi dveře.

Škrábala jsem a kopala. Útočník se mě rval oblečení. Bušilo mi srdce a snažila jsem se křičet, co mi síly stačily. Slyšela jsem ránu do dveří. Někdo mi běží na pomoc! Prosím, ať je vyrazí a už tu je! Z mlhy se vynořil šmírák Jarda.

Jediným chmatem zneškodnil maskovaného útočníka. Ten se svezl na zem. K mému velkému překvapení jsem zjistila, že můj úchylný nápadník není podivín ze zoologické zahrady, ale můj tichý a slušný strýček Venda.

Krása není všechno

Už je tomu pět let, a mé okolí se stále diví, jak jsem si mohla vzít, já vždy tak pěstěná dáma, za manžela muže, který by mohl konkurovat lidem bez domova. Byl naprostý opak mého prvního manžela, který byl vždycky jako ze škatulky a v obleku.

Sama si to nedokážu vysvětlit, ale Jarda si mě získal nejen svým odvážným činem, ale postupně svou naprosto úžasnou duší., která zastínila nedostatky jeho vzhledu. Jsem s ním šťastná tak, jak jsem s prvním manželem nikdy nebyla.

Jarda si mě považuje, je vtipný, pozorný a zamilovaný, a musím přiznat, že na svém zanedbaném zevnějšku přece jen zapracoval. Rozhodně už nesmrdí jako pavilón opic, i když tam stále pracuje.

Hanka (53), Domažlicko

reklama
Související články
3.5.2024
Nikdy jsem moc nevěřila na takové to věštění, magii a další věci. Ale kamarádka mne jednou vzala za kartářkou. Ke své škodě. Neměla to dělat. S Gábinou jsme se poznaly na vysoké a od té doby jsme byly kamarádky. Rozuměly jsme si ve spoustě věcech, avšak já třeba byla víc při zemi než ona, takže i proto ona věřila horoskopům, milovala tajemno. Gábina byla i větší romantička, snila o lásce z tele
3.5.2024
Vypadalo to, že zůstanu na ocet. Máma se domnívala, že kdybych se lépe oblékala a nevypadala jako strašák do zelí, třeba by si mě někdo všiml. Já ale byla srdcem i duší tramp. Pokaždé na Prvního máje si přečtu Máchovu báseň Máj. Třeba nejsem sama, možná to dělá i někdo jiný, říkávala jsem si. Byla jsem osamělá duše a trávila svátek zamilovaných či Svátek práce, chcete-li, vždy stejně. Ráno povi
2.5.2024
Děláme si starost o naši dvanáctiletou vnučku. Nechtěli jsme jí sociální sítě zakázat, radši jsem se s nimi sama naučila a vymyslela malou lest. Naše Kačenka, stejně jako její kamarádky a spolužačky a obecně vrstevnice, miluje brouzdání po internetu. Neustále si něco ťuká na počítači nebo mobilu, který dostala od rodičů. Před časem z ní vypadlo, že si založila účet na jedné sociální síti a nahr
1.5.2024
Tolik jsme se těšili, jak si budeme užívat volna. Ale když ta chvíle přišla, můj muž mi začal chřadnout před očima. Musela jsem něco udělat! Do důchodu jsme se s manželem těšili, ty poslední roky v práci nás už oba zmáhaly. Snili jsme o tom, jak budeme cestovat a užívat si života, věnovat se vnoučatům, a že si snad dokonce uděláme univerzitu třetího věku. Jenže když ta chvíle konečně přišla,
29.4.2024
Když jsme se se sestrou přestěhovaly zpátky do domku po našich rodičích, okukoval nás zpoza plotu pěkný chlap. Nenapadlo nás, že se z něho stane jednou taková noční můra. Byl samá ochota, že prý když něco budeme potřebovat, je nám k službám. Máme svá tajemství Pořád vyzvídal, jak je to možné, že takové pěkné ženské jsou v domě samy. Nějak se nám nechtělo vytahovat naše životy před neznámý
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
epochaplus.cz
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
Nádražák lehce nadzvedne víko opuštěného kufru a sáhne dovnitř. Snad se mu podaří nahmatat třeba občanský průkaz. Jeho ruka však narazí na něco měkkého, poddajného. A studeného. „Myslel jsem, že sahám na kus masa,“ sdělí později kriminalistům. V podstatě to tak bylo. Je mladá i pohledná. A tak se Slovenka Otýlie Vranská vydá hledat štěstí
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso