Provdala jsem se za staršího, úspěšného a bohatého muže. Kvůli mně se rozvedl. Mně i dětem zajistil život v přepychu, ale já se trápím.

Před více než třiceti lety jsem po vysoké nastoupila do jedné firmy jako asistentka ředitele. Práce to pro mě byla velmi zajímavá, navíc zde byla možnost postoupit časem dál v kariérním žebříčku.

Život jako v bavlnce

Po několika měsících jsem musela zastoupit kolegyni, která onemocněla. Pár týdnů jsem tak pracovala jako asistentka pro dalšího z šéfů naší firmy. A ten si mě hned na první pohled získal, byl velice galantní, příjemný. Vyzařoval velké charisma.

Mně bylo sotva třiadvacet a jemu táhlo na pětatřicet. Žádný muž se ke mně ještě nikdy nechoval tak jako on. Brzy jsem mu padla do náruče. Pochopitelně netrvalo dlouho, náš románek se roznesl po firmě a dostal se i k uším jeho manželky. Požádala o rozvod.

Já v té době už stejně byla těhotná. Jindřich o dítě moc stál, ale sám by žádost o rozvod nepodal. Se ženou byli bezdětní. Rozvod byl rychlý a na majetku se také dohodli. Narodila se nám dcera a po dvou letech syn.

Manžel mi snášel modré z nebe, na penězích rozhodně nešetřil. Zaplatil chůvu, abych na všechno nebyla sama. On se však bohužel rodičovských povinností příliš neúčastnil, byl neustále v práci. Prožila jsem život jako v bavlnce, jen dnes mám pocit, že byl velmi prázdný.

Tak to šlo roky

Manžel ráno odešel do firmy a vrátil se, až když jsme všichni spali. O společných víkendech nebo dovolených jsme jen snili. Všehovšudy nás vzal v létě k moři a v zimě na hory jen párkrát.

Moje náplň dne se celé roky soustředila jen na děti, které dnes už mají svůj život. Dnes si krátím dlouhou chvíli rekonstrukcí domu. Uklízet nemusím, máme hospodyni, a vařit také ne, protože dnes už není komu. Abych si vařila sama pro sebe, to mě nebaví.

Občas se scházím s kamarádkami nebo jen tak vyrážím za nákupy do města. Prostě nuda. Vím, jak to ve firmě chodí, jak náročnou práci manžel vykonává, proto jsem vždy chápala, že s námi skutečně nemůže být, jak bych si já představovala.

Ovšem všechno nebylo tak, jak jsem si myslela. Od jedné bývalé kolegyně jsem se dozvěděla, že má manžel novou asistentku, a ta se stala jeho milenkou, stejně jako ta předchozí, která nastoupila po mém odchodu na mateřskou.

A prý to není všechno, v práci je veřejným tajemstvím, že má něco i s jednou bývalou klientkou.

V klidu vše přiznal

Kolikrát mě napadlo, že má možná milenku, ale proč by podváděl mladší manželku. Navíc už přece Jindřich není nejmladší! Věřila jsem, že až odejdou děti a jemu bude šedesát, zvolní a začneme si spolu užívat.

Několik dní jsem to v sobě dusila, až jsem nakonec nevydržela a manželovi vše řekla. „Ano, mám milenky. Ale nemusí tě to trápit. Jde jen o sex, ale tebe miluji,“ přiznal klidně s tím, že je prostě takový a neumí si pomoci.

Bez nás by pro něj život prý neměl žádnou cenu. Pochopitelně mě tím neuklidnil, udělala jsem mu žárlivou scénu a on slíbil, že všechno skončí.

Uvěřila jsem mu

Dokonce začal chodit z práce dřív. Ovšem netrvalo to dlouho, po pár týdnech se opět vše vrátilo do starých kolejí. Zase se prakticky vůbec nevidíme. Už je to skoro dva roky, co jsem se o jeho mimomanželských avantýrách dozvěděla.

Manžel s nimi rozhodně nepřestal, a to jsem mu tak věřila, že s milenkami skoncuje. Ještě se několikrát snažil mě ujišťovat, že tentokrát je to opravdu naposledy, ale já už mu nevěřím. On to ví a ani už přede mnou své zálety nijak netají.

Klidně zmizí na celý víkend a nezapírá, že tam jede s jinou ženou. Pozdní příchody domů nijak neomlouvá tím, že měl moc práce. On ví, že já vím.

Dávám si stranou peníze

Rozhodně se prý se mnou ale nechce rozvést. Ale také se nechce vzdát svých příležitostných milenek. Už před časem, vlastně v době, kdy mi došlo, že můj muž je nenapravitelný sukničkář, jsem si založila vlastní účet, o kterém neví, a ukládám si na něj peníze.

Ne pro strýčka Příhodu, ale po mě! I když mě neustále ujišťuje, že se nikdy nerozvede, kdoví, co se jednou může stát. Sice máme společný majetek, ale obávám se, že by věděl, jak mě hodně věcí zbavit.

Začnu jinak

Také uvažuji, že bych si našla práci. Musím se nutně osamostatnit. Začala jsem na sobě pracovat. Chodím na intenzivní kurz angličtiny a časem si chci přidat i němčinu. Sice se domluvím, ale v práci bych neobstála. Manžel o mých aktivitách a plánech nic neví.

Moje tajemství mi dodává sebevědomí. Už mě i napadlo, že od manžela odejdu. Sice by to bylo hodně složité, ale tyto myšlenky mi dodávají odvahu. No a taky je tu možnost najít si milence…

Renata T. (53), Olomouc